PIVNÍ VANDR ZÁPADNÍ ČECHY 2023

                  

                       PIVNÍ  VANDR  ZÁPADNÍ  ČECHY 

                                                  2023

                                       

Po loňském a velmi úspěšném pivním vandru na Velký Blaník jsme absolvovali ve stejném duchu i vandr letošní. Opět se zaměřením na tradiční a oblíbený nápoj 😆 Cestovali jsme vlaky, busy a pěšky. Postupně jsme navštívili několik malých pivovarů, hospůdek a restaurací v západních Čechách. Konkrétně v Karlovarském a Plzeňském kraji. Finálovým místem byla Plzeň.

Trasa:

Mariánské Lázně – Bečov nad Teplou – Toužim – Skoky – Žlutice – Chyše – Plasy – Plzeň.


16.5.úterý

Mariánské Lázně

Do Mariánek přijíždíme vlakem. Času není nazbyt a proto prohlídku města zahajujeme jízdou trolejbusem č.7. Vystoupíme v centru a po žluté značce si vyšlápnem kopec, kde stojí rozhledna Hamelika. Byla postavena v roce 1876.

Mariánské Lázně, rozhledna Halimeka (výhled)

Mariánské Lázně, rozhledna Halimeka (výhled)

Následuje sestup do lázní. Omrknem ‎Kostel Nanebevzetí Panny Marie. A přes Karolínu kolonádu dojdeme ke zpívající fontáně. Podle rozpisu má v 17h hrát skladba The Unforgiven od Metallica. A to si nemůžeme nechat ujít 😍

Mariánské Lázně, Zpívající fontána a kolonáda Maxima Gorkého

Mariánské Lázně, Zpívající fontána a kolonáda Maxima Gorkého

Následuje přesun přes kolonádu Maxima Gorkého na zastávku trolejbusu a jedeme zpět k nádraží. Odtud je to jen kousek do minipivovaru Kronl. Naše první pivní zastávka letošního vandru 😎

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, vyhlídková věž

Mariánské Lázně, vyhlídková věž

Asi za hodinu po našem příchodu do minipivovaru dorazil Marcel. Třetí do mariáše. Jsme komplet. Po vydatné ochutnávce zdejšího pivního moku odcházíme k vyhlídkové věži, kde přenocujeme.

Od věže se zrovna chystají k odchodu místní domorodci, kteří zde rozdělali oheň. Super. Máme ušetřenou práci. Oni s uhašením a my s rozděláváním 😀 Vypijeme PETky z pivovaru, proložíme pivko rumíkem a jdem chrnět. Pořádně tady na kopci protahuje. V noci byla docela kosa 😐 Vhodnější na přespání by asi byl altánek dole pod kopcem, ale tam by zase nešlo rozdělat oheň…


17.5. středa

Mariánské Lázně – Bečov nad Teplou – Toužim – Skoky

Ráno se přesuneme na vlakovou zastávku Mariánské Lázně – město. Jedeme do Bečova nad Teplou.

Bečov nad Teplou, žst.

Bečov nad Teplou, žst.

Projdeme si město, nádvoří zámku a hradu s přilehlou zahradou. Já se trhnu od zbytku skupiny a vylezu si na protější kopec s křížem, kde je i turistický přístřešek. A hlavně krásný výhled na město.

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, vyhlídka Na Zelené (výhled)

Bečov nad Teplou, vyhlídka Na Zelené (výhled)

Petr s Marcelem jdou mezitím otestovat 🍺 do restaurace Stará Pošta. Sraz je na nádraží u vlaku do Toužimi.

V Toužimi je to z vlakového nádraží do centra asi 1,5km. Pohodová procházka před obědem. V COOPu nakoupíme buřty na večer a na oběd se zastavujeme U Štadlerů. Uvnitř je to hodně malé, stísněné a ještě je téměř plno. Ale vmáčkneme se. Na meníčku je výběr ze dvou jídel a jedna polívka. Na čepu mají gambáč 10°, překonáváme se a dáváme si aspoň malý pivo. Ale je to sračka 🤮 Nicméně obsluha ok, jídlo je v pohodě a cena ještě lepší.

Toužim, náměstí Jiřího z Poděbrad, Morový sloup

Toužim, náměstí Jiřího z Poděbrad, Morový sloup

Omrknem náměstí, vyfotime se s Jiřím z Poděbrad a počkáme na bus do Radyně. Odtud půjdeme pěšky k poutnímu místu Skoky.

Vyrážíme za sluníčkového počasí po modře značené Skokovské stezce. Jdem pohodovým tempem přes zaniklé mlýny na říčce Střele do Sovolusk.

bývalý Tomšův Mlýn

bývalý Tomšův Mlýn

První zastávkou je kaplička sv.Jakuba, ve které mají ještě vánoční výzdobu 😂 Ale hlavně je zde volně k dispozici turistické razítko 👍 Druhá zastávka je u zdejšího rybníku, kde sovoluský hastrman má žízeň stejně jako my…, a dost možná že i větší 😁

Sovolusky, žíznivý hastrman :-)

Sovolusky, žíznivý hastrman 🙂

Něco před 17h jsme u poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skocích. Kolem kostela i uvnitř je živo. Zítra se zde koná poutní mše NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ. Členové spolku Pod Střechou dělají přípravy. Přiložíme ruku k dílu a pomůžeme se stěhováním lavic a dalšího nábytku. Potom se nás ujme jeden z členů spolku. Provede nás po kostele a obeznámí nás s jeho pohnutou historií. Večer strávíme u ohně opékáním buřtů a popíjením slivovičky. Přespíme v bývalé konírně vedle zájezdního hostince.

Skoky, poutní místo

Skoky, poutní místo

Skoky, kostel Navštívení Panny Marie

Skoky, kostel Navštívení Panny Marie

Skoky, bývalý Schopfův hostinec


18.5. čtvrtek

Skoky – Žlutice – Chyše – Plasy

Ráno po snídani si více prohlédneme celý poutní areál. U hostince je nepoužívaná stará studna, ve které se v roce 1982 utopila poslední obyvatelka Skoků. Nahoře nad studnou je vyhlídkové místo, odkud je vidět vodní nádrž Žlutice.

Skoky, výhled na vodní nádrž Žlutice (v pozadí Dlouhý vrch)

Skoky, výhled na vodní nádrž Žlutice (v pozadí Dlouhý vrch)

A v neposlední řadě je nutné navštívit místní hřbitov s márnicí. U hřbitova jsou umístěny infotabule s velice vtipně popsaným posledním rozloučením s nebožtíkem při odchodu z tohoto světa.

Skoky, infotabule u hřbitova

Skoky, infotabule u hřbitova

Kolem Velkého kříže na rozcestí nad Skokami se vydáváme po poutní stezce do Žlutic. Pozor, stezka je sice značena modrou osmicípou hvězdou, ale značení není souvislé a místy se úplně ztrácí. Na mapy.cz není vůbec zaznačená !!! Cestu jsme konzultovali s členy spolku Pod střechou, kteří cestu podrobněji popsali a řekli několik záchytných bodů. Více se o přístupových cestách píše na stránkách spolku. Ještě dodám, že stezka, kterou jsme šli vede přes Peklo 😈 A opravdu to není trasa na pohodu :mrgreen:

Skoky, údolí Ratibořského potoka

Skoky, údolí Ratibořského potoka

retenční nádrž pod vrchem Doubrava

retenční nádrž pod vrchem Doubrava

Asi po třech hodinách jsme přes Verušice došli do Žlutic. Jdeme rovnou na nádraží, odkud nám pojede vlak. Na oběd se zastavujeme v pivnici U nádraží, kde se zastavil čas někdy v 80 letech minulého století…  Ale vaří zde dobrá meníčka a čepovaný Radegast také není nejhorší. Navíc obsluha je víc než příjemná.

Žlutice, pivnice Na nádraží

Žlutice, pivnice Na nádraží

Do Chyše se přesunujeme vlakem. Nádraží je úplně na okraji městečka s necelými 600 obyvateli. Nás zajímá zámek s přilehlým minipivovarem.

Chyše, zámek

Chyše, zámek

Restaurace moc pěkná, obsluha příjemná, pivo Prokop 12° takový průměr, pšeničný speciál byl lepší 😉

Chyše, zámecká restaurace s minipivovarem

Chyše, zámecká restaurace s minipivovarem

Do města Plasy se opět přesunujeme vlakem. Přímo ve stanici je „kašna“ s čůrajícím chlapečkem a hned vedle otevřený bufet (na čepu komerční trojboj:gambáč, kozel, plzeň). Není důvod se tady zdržovat. Ještě za světla si projdeme město. Vezmeme to kolem rybníku a letního amfiteátru. V sobotu zde na letní noci hraje Brutus, ale my už tu bohužel nebudem  😐

Plasy, prelatura (rezidence opata)

Plasy, prelatura (rezidence opata)

Historické centrum s opatstvím a kašnou je v rekonstrukci.  Zakotvíme v Knížecím pivovaru.

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Na čepu je široká nabídka piv a zdržíme se do pozdních večerních hodin 😆 Nocleh zařídil Marcel v „přístavku“ :mrgreen:  u jednoho místního domorodce.


19.5. pátek

Plasy – Plzeň

Ráno vlakem přejedeme do Plzně. Čeká nás krátká prohlídka historického centra a o něco delší návštěva některého z místních lokálů. Pěšky jdem z nádraží do centra na  náměstí Republiky. Okoukneme budovu radnice, katedrálu sv.Bartoloměje a nezapomeneme si šáhnout na andělíčka Ošahánka 😎

Plzeň, nám.Republiky

Plzeň, nám.Republiky

Plzeň, nám.Republiky, katedrála sv. Bartoloměje

Plzeň, nám.Republiky, katedrála sv. Bartoloměje

Řeku Mži přejdeme po Rooseveltově mostě a zakotvíme v Saloonu Roudná. Chtěli jsme zkusit nějaký podnik, který není úplně v centru a čepuje svoje pivo. Přišli jsme v době oběda a zkusili i meníčko. Jídlo bylo výborné a Roudeňák 10°C  neměl chybu!

Z Plzně jsme pokračovali vlakem do Prahy a odtud zpět na Moravu. Letošní pivní vandr se díky hezkému počasí vydařil na jedničku.


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PŘECHOD VELKÉ FATRY 2023

                            

                                PŘECHOD  VELKÉ  FATRY

                                          Turčianský hrebeň

                                                     2023

 

Velká Fatra je pohoří na středním Slovensku v Žilinském kraji a menší části v Banskobystrickém kraji. Hlavní hřeben začíná na jižním okraji horou Krížna a postupuje na sever přes Ostredok na vrchol Ploská, kde se rozděluje na dvě souběžné větve. Východní – Liptovský(více navštěvovaný) a Západní – Turčianský(zalesněný a divoký). Mezi nimi se táhne Ľubochnianská dolina, která je s délkou více než 25 km nejdelší dolinou na Slovensku. Nejvyšší horou Velké Fatry je Ostredok s nadmořskou výškou 1596 m.n.m.

Trasa:

Krpeľany – Prislop – Kľak – Borišov – Ostredok – Kráľova Studňa – Dolný Harmanec.


4.9.pondělí

Krpeľany – Ľubochnianské sedlo – Vyšné Rudno – Koliba Prislop: MAPY.CZ

Do Krpeľan přijíždím vlakem. U zastávky je možné navštívit Novou krčmu nebo COOP a doplnit zásoby. Po zelené značce projdu obcí a krátce se zastavím u vodní elektrárny, která byla postavena v roce 1957 na vodní nádrži Krpeľany.

Krpeľany, vodní elektrárna

Krpeľany, vodní elektrárna

Pokračuji k turistické základně KST Krpelany. Je zde možnost dobrat vodu, odpočinout si nebo použít kadibudky.

Krpeľany, KST chata Tiesňava

Krpeľany, KST chata Tiesňava

Krpeľany, NS Tiesňava

Krpeľany, NS Tiesňava

Odtud už cesta začíná stoupat. Následuje Lubochnianské sedlo. Zelenou značku vyměním za červenou. Dál už pujdu po Velkofatranské magistrále. Asi 600m od sedla, na pravé straně, se na okraji horské louky nachází bouda s posedem. Uvnitř je trocha sena a může posloužit jako nouzový bivak v případě nepříznivého počasí. Z Vyšného Rudna (1056m) už začínají výhledy na VF. Kousek od rozcestníku jsem objevil v trávě užovku.

Nad pramenem Kutinská, výhled na Kľak

Nad pramenem Kutinská, výhled na Kľak

Přibližně v polovině cesty mezi Vyšným Rudnem a sedlem Prislop je vydatný pramen Kutinská. Scházím do sedla, kde stojí koliba Prislop.

Sedlo Príslop (935m)

Sedlo Príslop (935m)

Sedlo Príslop (935 m), koliba

Sedlo Príslop (935 m), koliba

Dnes v ní prespím. Za kolibou teče slabý pramen. Kromě několika plchů, kteří řádili celou noc v odpadcích, které zde zanechali “bordelturisti”, je celou noc klid. Tedy až na troubení jelenů 😁


5.9.úterý

Koliba Prislop – Kľak – Jarabiná – Malý Lysec – Javorina – Chata pod Borišovom,rozc. – Košariská salaš: MAPY.CZ

Ráno je jako vymalované. Sluníčko, bezvětří a mě čeká nejnáročnější část celého přechodu Velké Fatry. Bezmála 2900 výškových metrů. Motokros :mrgreen:   Výstup na nejvyšší vrchol turčianské větve Velké Fatry Klak(1394m) je zážitek… 😆

Kľak (1394m)

Kľak (1394m)

Odměnou jsou parádní výhledy na všechny světové strany. Pokračuji přes další vrcholy Svrčník, Vyšná Lipová a Jarabiná na Malý Lysec. Je to masakr a výhledy téměř žádné 🙁  Tady už vím, že za světla na salaš na Košariskách nedojdu… Následuje Štefanová a Javorina.

Javorina (1327m)

Javorina (1327m)

Javorina (1327m), výhled na Ploskou

Javorina (1327m), výhled na Ploskou

Přejdu poslední vrchol dnešního dne Šoproň a stojím v sedle Pod Borišovem. Začíná se stmívat. Chvíli zvažuji zda nebude lepší přespat na chatě pod Borišovom, ale nakonec se rozhodují, že to dojdu až na Košariska. Pod chatou u pramene Belianského potoka doberu vodu a za svitu čelovky jdu asi 40min k salaši. Za celý den jsem nepotkal žádného turistu. Turčianská část Velké Fatry není moc navštěvovaná. Proč asi… :mrgreen:

Je vidět, že o salaš se začal někdo starat. Nový stolek a palandy na přenocování jsou toho dokladem. Není to žádný luxus, ale v případě nepohody naprosto dostačující. Kousek od salaše má téct slabý pramen. Ale za tmy už tam nejdu. Vody mám dost a naberu si až ráno.


6.9.středa

Košariská salaš – Chata pod Borišovom – Ploská – Salaš pod Suchým – Ostredok – Krížna – Kráľova studňa – Salaš nad Kráľovou Studňou: MAPY.CZ

Košariská, koliba

Košariská, koliba

Ráno doberu vodu. Nafotím salaš a vyrážím k Borišovu. U rozcestníku Nad Studeným se na chvíli zakecám s turistkou, která zde chytá mobilní signál. Ale musím pokračovat dál…

Borišov (1510m)

Borišov (1510m)

Na Ploskou je to dobrej krpál, obzvlášť když jde člověk natěžko, s plným báglem… Na vrcholu udělám 15 minutovou pauzu.

Ploská (1532m)

Ploská (1532m)

Z Ploské pokračuji do sedla Chyžky a přes Koniarky dojdu k salaši pod Suchým vrchem.

Salaš pod Suchým Vrchom

Salaš pod Suchým Vrchom

Tady už potkávám více turistů, kteří jdou jen s malým batůžkem na chatu pod Borišovom. Dělám pauzu na oběd. Zdejší salaš je nadstandartně vybavená… a to včetně kamen, kadibudek a nedalekého pramene vody. Nicméně přespání zde mě v mém itineráři nevycházelo. Asi 400m opodál je další salaš, Mandolína. Z cestičky na Suchý vrch ještě výhledny nejsou, ale ze Suchého vrchu už to začne…

Suchý vrch (1550m)

Suchý vrch (1550m)

Odtud až na Kráľovu studňu jsou vrcholy prosté stromů a celou cestu jsou parádní výhledy na všechny strany.

Suchý vrch (1550m), výhled na Borišov a Ploskou

Suchý vrch (1550m), výhled na Borišov a Ploskou

Frčkov (1585m), výhled na Ostredok

Přes Ostredok (nejvyšší vrchol Velké Fatry), Frčkov dojdu na Krížnou. Zde je možné se pohybovat jen po části vrcholu. Jeho větší část zabrala slovenská armáda, která zde má radarové zařízení pro letecký provoz.

Krížna (1574m)

Pod Krížnou, vpravo od červené značky, žene bača po úbočí stádo kraviček. Později se s ním setkám u salaše nad Kráľovou studňou. U vydatného pramene Kráľova studna doberu vodu a vyrazím do mírného kopce k salaši.

pramen Kráľova studňa, v pozadí Kráľova skala (1377m)

pramen Kráľova studňa, v pozadí Kráľova skala (1377m)

Nedaleko stojí salaš Smrekovica, ale tu má době pastevecké sezóny obsazenou bača. Přebývá v ní od června do září. Zbytek roku je volně přístupná. Za salaší stojí památník SNP a partyzánský bunkr.

Kráľova studňa, salaš

Kráľova studňa, salaš

Salaš nad Kráľovou studnou je pro turisty volná celoročně. Nic v ní, kromě dřevěných paland, není. Ale spolehlivě, zatím, ochrání před nepohodou. Chvíli po mě k salaši přichází další turista, slovák. Dáváme se do řeči. Dělá přechod VF, Liptovské části. Spát uvnitř nechce. Postaví si Tarp vedle salaše. Slyšíme sílící zvuk kravských zvonů a štěkot pasteveckých psů. A po chvíli k nám přichází bača se psy (2 němečtí ovčáci). Je zvědavý na turisty. Proberem odkud kdo je a kam jde. Bača chce okolo 20 září ukončit pasení a hnát stádo (má 100 kusů krav) dolů. Říká, že na horách už začnou mrazíky. Dodává, že tak nádherné počasí jako je letos, nepamatuje několik let dozadu.


7.9.čtvrtek

Salaš nad Kráľovou Studňou – Kráľova Studňa,hotel – Horná Túfna – Veľký tunel – Dekrétova jaskyňa: MAPY.CZ

Ráno si přispávám. Dnes mě čeká jen kratká,asi 12km trasa, takže není třeba nikam kvaltovat. Tarp vedle salaše zmizel a spolunocležník už je pryč. Posnídám, sbalím věci a vydám se dolů k pramenu dobrat vodu. U pramene chvíli pokecám s cyklistou, který také nabírá vodu. Je první, kterého vidím jet na obyčejném kole. Včera i dnes ráno jeli všichni na e-kolech.

hotel Kráľova Studňa

Scházím pomalu k hotelu Kráľova Studňa. Bufet v přízemí otvírá v 10h a tak si dávám jednoho Urpinera. Čtvrtý den na treku chutná skvěle, ale ta cena 3€ za 10° 😯  Okolo 11h přijíždí další a další cyklisté. Přestože je všední den, tak nádherné počasí přilákalo na hory spousty lidí…

hotel Kráľova Studňa

hotel Kráľova Studňa

Cesta od hotelu po prašné cestě není nijak zajímavá. Pauzu udělám u přístřešku pod Krásným kopcom. Bouda má nejlepší roky za sebou, ale pořád ještě dobře ochrání před deštěm anebo před silným sluníčkem. Na rozcestí odbočím na zelenou a u dalšího přístřešku Nad Tufnou vcházím do lesa. Panuje tu fajnový stín. U jeskyně Horná Túfna dělám pauzu a věnuji asi 20 minut prohlídce.

jeskyně Horná Túfna

jeskyně Horná Túfna

Další cesta dolinou vede z velké části potokem Túfna. Několikrát ho přeskakuji. Dole u bývalé měřící stanice stojí funkční přístřešek.

Vyfotím si Velký tunel, který měří téměř 4 700m a je nejdelším železničním tunelem na Slovensku. Vede pod sedlem Šturec. Je součástí tunelového komplexu 12km na trati, která spojuje Banskou bystrici a Turčianské Teplice.

Dolný Harmanec, Velký tunel

Dolný Harmanec, Velký tunel

Krátce se zastavím na žel.stanici Harmanec jaskyňa. Nedá se k ní dostat autem. Musí se pěšky vystoupat po klikaté cestičce. Vlaky, rychlíky, tu pouze projíždějí. Osobní vlaky zde už nejezdí.

žst. Harmanec jaskyňa

žst. Harmanec jaskyňa

Pod Harmaneckou jeskyní se nachází motorest Čierna ovca. A v jejím sousedství malá vodní nadrž, která je součástí vodní elektrárny.

Dolný Harmanec, nádrž malé vodní elektrárny

Dolný Harmanec, nádrž malé vodní elektrárny

Místní se v ní koupou. U nádrže stojí pěkný zděný přístřešek, který je využíván i jako příležitostná převlékárna. Je zde dlouhý stůl a lavice.

Dolný Harmanec, přístřešek u nádrže malé vodní elektrárny

Dolný Harmanec, přístřešek nádrže malé vodní elektrárny

Od přístřešku vede nahoru mezi stromy úzká cestička k Dekrétově jeskyni.

Dolný Harmanec, Dekrétova jaskyňa

Dolný Harmanec, Dekrétova jaskyňa

Je volně přístupná a využívaná k lezení. Dnes v ní přespím.


8.9.pátek

Dekrétova jaskyňa – Vodný žlab – Dolný Harmanec,bus : MAPY.CZ

Poslední den si ráno projdu část doliny Rakytovo. Kromě studánek je zde vodní dřevěný žlab, kterým se v minulosti splavovalo dřevo z horních částí lesa do údolí. Žlab o délce 2450m je částečně ještě funkční. Ale nepoužívá se už ke komerčnímu plavení dříví. Nicméně kdo chce, může si vzít poleno a plavení dříví vyzkoušet 😉

Dolný Harmanec, vodní žlab Rakytovo

Dolný Harmanec, vodní žlab Rakytovo

Při ústí žlabu do potoka Harmanec stojí malá vodní elektrárna. Zbudovaná v roce 2015. Je osazena třemi Bankiho turbínami. Celá elektrárna má výkon 165kW. Okolo jsou lavičky na kterých lze posedět a odpočívat.

Dolný Harmanec, malá vodní elektrárna

Dolný Harmanec, malá vodní elektrárna

Od elektrárny se vracím před motorest na zastávku busu a odjíždím na vlak do Banské Bystrice.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

ORAVA – SKORUŠINSKÉ VRCHY 2023

                           

                        ORAVA – SKORUŠINSKÉ  VRCHY

                                                    2023

 

Skorušinské vrchy se nacházejí na Slovensku na Oravě, severozápadně od Západních Tater. Nejvyšší vrch je Skorušina (1314m) v severovýchodní části pohoří.

Trasa:

Podbiel – Machy – Kopec – Malé Borové – Grúň – Malatiná – Tupá skála – Dolný Kubín


30.5.úterý

Podbiel: MAPY.CZ

Oravský Biely Potok – Machy – útulna od Kopcom: MAPY.CZ

Do Podbielu přijíždím vlakem. Sluníčko připaluje a proto se hned vydám po naučné stezce na Červenou skálu(695m), která se tyčí 130 m vysoko nad řekou Oravou. Na vrcholu je tur.přístřešek a hlavně parádní výhled na obec Podbiel a Roháče.

Podbiel, Červená skala (výhled)

Podbiel, Červená skala (výhled)

Na zpáteční cestě se krátce zastavím u vodopádu. Potok zde protéká skalním oknem a z něho padá několik metrů dolů. Pod vodopádem je malá plošina na kterou lze vyjít zespodu.

Z Podbielu do Oravského Bieleho Potoka se svezu busem. Přece jen už čas pokročil (16:30) a ještě mě čeká cca 10km stoupání na Kopec. Na konci Podbielu, na levé straně, lze vidět Františkovu huť. Je to ruina bývalé železárny z roku 1836.

Od zastávky jdu po červené značce, která vede kolem hřbitova. Zajímavostí je, že KST tuto cestu značí červeně, zatímco mapy.cz od Seznamu cestu na Kopec vedou jako cyklotrasu 8401. Ovšem ještě cca půl roku zpět ji měly označenou jako červenou tur.značku 🙄

Oravský Biely Potok

Oravský Biely Potok

Sluníčko pálí a nohy dostávají do kopce zabrat. Krátkou odpočinkovou zastávku dělám po cca 2,5 km u přístřešku, který zde postavili zřejmě polovníci.

Následuje Mnich(1109m) a odtud už není daleko na vrchol Machy(1202m). V roce 2021 zde byla vystavěna rozhledna, která stojí v katastru obce Zuberec. Je volně přístupná, nachází se zde i přístřešek s podlahou vydlážděnou kameny. Večerní výhled na Roháče je luxusní!!!

Machy (1201m), rozhledna

Machy (1201m), rozhledna

Nicméně zde fouká dost silný a studený vítr. K útulni pod Kopcom je to ještě asi kilometr. Okolní svahy jsou bez stromů. Dřevěná útulna je z dálky dobře viditelná.

Kopec (1251 m)

Kopec (1251 m)

Ze sedla Prieková je nádherný výhled na zapadajícím sluníčkem osvícené Roháče.

Sedlo Prieková, výhled na Západní Tatry

Sedlo Prieková, výhled na Západní Tatry

Martánova útulna je postavená v roce 2022, takže „svítí“ novotou. Dole jsou tři lavice a stůl. Na poval se leze po žebříku. Voda v okolí není. Venku je zbudované ohniště.


31.5.středa

útulna pod Kopcom – Malé Borové – Súšava – Pajta na Grúni:MAPY.CZ

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

Ráno nebylo po silném větru ani památky. Na vrchol Kopce(1251m) je to asi 200m. Výhledy žádné. Na rozcestí pokračuji po červené značce. Po 500m klesání přijdu ke starému přístřešku Krivá. Zjevně se už moc nevyužívá.

Po hodině chůze jsem nad vesnicí Malé Borové. Nedaleko rozcestníku stojí další přístřešek, ale i on už má svoje nejlepší roky za sebou.

Malé Borové

Malé Borové

Rozhledna Súšava

Rozhledna Súšava

Projdu kolem Polianky (1066m) a cca za 750m odbočím na neznačenou lesní cestu, která se posléze změní v úzkou pěšinu a ta mě dovede k rozhledně Súšava. Stojí kousek od stejnojmenného vrcholu (1077m).

Dřevěná rozhledna měří necelých 17m a byla postavena v roce 2013 z financí obce Chlebnice a penzionu Pri Veži. Výhledy jsou směrem na severozápad částečně omezeny růstem okolních stromů. Ale stále lze ještě vidět Západní Tatry, Chočské vrchy, Malou Fatru a Nízké Tatry. Od rozhledny do Velkého Borového vede místní značená naučná stezka.

 

 

Veľké Borové

Veľké Borové

Další „rozhledna“, nazývaná Veža, stojí na okraji obce Velké Borové. Vznikla přestavbou trafostanice v roce 2002. Vysoká je asi 11 m. Ochoz je volně přístupný celoročně. Naproti přes cestu se nachází již vzpomínaný penzion Pri Veži. Dnes ovšem zavřený a přitom by v horkém dní občerstvení bodlo. Voda mi už téměř došla 😟

rozhledna Veľké Borové

rozhledna Veľké Borové

Naštěstí o 300m dál (vpravo od červené tur.značky) je vydatný pramen s výbornou studenou vodou. Doplňuji PETky na maximum, což se později ukáže jako víc než prozíravé 😉

Další studánka pod vrchem Diel (1051m) je vyschlá a stejně tak i další možné zdroje vody u Pajty na Grúni. V nouzi by se dala voda nabrat z prameniště asi 250m pod Pajtou směrem na východ, kam jezdí místní polovníci přikrmovat zvěř. Ale vody je zde teče málo, takže hrnek na nabírání sebou a velkou dávku trpělivosti.

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni je zrekonstruovaná původní koliba. Říká se jí také filmová Pajta. Točili se zde záběry filmů Perinbaba a Sokoliar Tomáš (v ČR Král sokolů). Dnes už se zde ovce nechovají, ale jsou zde vystaveny kopie fotografií starých bačů a jejich pomocníků a dokumentují tak život v minulém století na slovenském venkově. Za Pajtou je ohniště se špalky a lavicemi. Uvnitř se dá na velké dřevěné palandě přenocovat. Nicméně místo je hojně navštěvované, takže klidu si zde případný nocležník moc neužije. V době mého krátkého pobytu přes jednu noc zde byla v podvečer  jedna rodinka na motorkách a od půlnoci do rána zde 4x zastavilo auto s polovníkami. Takže o kvalitním spánku uprostřed přírody se mi mohlo tak leda zdát 😢


1.6.čtvrtek

Pajta na Grúni – Malatiná – Vlčinec – kaplička sv.Vendelína – Tupá skála: MAPY.CZ

Grúň, výhled na Malatinú a Malou Fatru

Grúň, výhled na Malatinú a Malou Fatru

Od rána svítí sluníčko. Bude hic! Po žluté značce se dostanu do obce Malatiná, kde v místním COOPu doplním zásoby a odměním se jedním vychlazeným 🍺 v plechovce. Tady se poprvé setkám s nedotaženým systémem výkupu použitých obalů od nápojů. Plechovky i PETky zálohují, ale nevykupují zpět!!! Že mám plechovku vyhodit před obchodem do koše nebo ji vrátit v Dolným Kubíně, kde mají na výkup automat. Tak určitě 😂

Jdu po silnici nahoru nad obec a napojím se na červenou značku. Po ní si to šlapu až na Bačov stolec nad vesnicí Osádka. Sluníčko má dnes svůj den. Peče a peče…

Bačov stolec

Bačov stolec

Z minirozhledny je krásný výhled na okolní přírodu a hlavně na Velký Choč a Malou Fatru. Součástí Bačova stolce je i houpačka. Turisté se zde mohou zapsat do návštěvní knihy.

Bačov stolec, výhled na Osádku a Velký Choč

Bačov stolec, výhled na Osádku a Velký Choč

Bačov stolec, výhled na Malou Fatru

Bačov stolec, výhled na Malou Fatru

Přímo na červené značce, u vrchu Šlahôrka(788m), je zřízeno ohniště s posezením zbudované místními občany.

Další moje kroky vedou ke kapličce sv.Vendelína. Pod okolními vzrostlými stromy je příjemný chládek a návštěvník si zde může odpočinout na lavičkách. Případně opéci buřty na ohni.

Kaplička svatého Vendelína

Kaplička svatého Vendelína

Za kapličkou uhýbám z červené značky a dál už jdu mimo značení směrem na Ostrou a Tupou skálu. Kousek přes louku, kousek po silnici, kousek přes pole a kousek lesem až dojdu k oběma skalám. Ostrá je o 4m vyšší než Tupá. Ale v dnešním horkém dni mě bude stačit vylézt jen na jednu, na Tupou (810m). Výhledy jsou hodně podobné těm ostatním ve zdejším regionu. Západní Tatry, Velký Choč, Malá Fatra.

Tupá skála (810 m), výhled na Velký Choč

Tupá skála (810 m), výhled na Velký Choč

Dnešní noc strávím v útulni pod Tupou skálou. Dřevěná útulna má svoje nejlepší roky za sebou. Střecha je na několika místech děravá, ale jako základna pro přenocování pořád ještě poslouží. Jsou zde dvě ohniště. Voda žádná. A je tu klid.


2.6.pátek

Tupá skála – Dolný Kubín: MAPY.CZ

Ráno si přivstanu, abych si stihnul v Dol.Kubíně doplnit zásoby a odjet vlakem. Cestou se ještě krátce zastavím u Cyrilometodějského kříže, který se tyčí nad Vyšným Kubínem. Hned vedle Tupé skály.

Cyrilometodějský kříž nad Vyšným Kubínem

Cyrilometodějský kříž nad Vyšným Kubínem

Dolný Kubín

Dolný Kubín


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

SLANSKÉ VRCHY 2022

                                         

                                           SLANSKÉ  VRCHY

                                       (severní část pohoří)

                                                    2022

Slanské vrchy je vulkanické pohoří na východě Slovenska, které se táhne od Prešova kolem Košic až do Maďarska. Nachází se zde velké množství přírodních zajímavostí a vyhlídek.

Trasa:

Ruská Nová Ves – Javornická Poľana – Čierna hora – Starý priateľ – Práporec – Šimonka – Zlatá Baňa – Ruský Nová Ves


12.9.pondělí

Ruská Nová Ves – Zbojnický hrad: MAPY.CZ

Vlakem cestuji do Prešova a pak busem č.46 do Ruské Nové Vsi. Odtud pěšky po červené značce vyrážím na Zbojnický hrad, nazývaný také Solnohrad. Cestou míjím historický vodojem z roku 1936, podcházím stožár ZVN 400kV a po necelé hodince stojím pod hradem. Nejprve zkontroluji stav vody ve studánce. Stojatá voda, max. na převaření. Solný potok pod hradem je vyschlý. Naštěstí mám svoje zásoby vody včetně pivka 😎 Shazuji bágl na lavičku u ohniště a jdu na prvotní prohlídku hradu než se setmí. Výhled je úchvatný. A kvůli výhledům je hrad hojně navštěvovaný, protože z hradeb se toho zase tolik nedochovalo.

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad), výhled na Prešov a okolí

Zbojnický hrad (Solnohrad), výhled na Prešov a okolí

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Rozdělám oheň. na večeři budou buřty. Začíná se ochlazovat. Dva dny souvisle pršelo a vzduch je chladný. Spát budu na povale tur.přístřešku. Na žebříku je znát zub času, ale vylézt se po něm dá…


13.9.úterý

Zbojnický hrad – Javornická Poľana – Hanušovské sedlo – Čierna hora – Hermanovský hrebeň – chata za Oblíkom – Údolie obrov – útulna Starý priateľ:  MAPY.CZ

Zbojnický hrad (Solnohrad), ranní výhled na Prešov

Zbojnický hrad (Solnohrad), ranní výhled na Prešov

Ráno před odchodem vyběhnu na hrad a pokochám se výhledem na okolí. Pak už šlapu do kopce k chatě Sova. U studánky dobírám vodu. Je to asi nejvydatnější studánka na kterou během vandru po severní části Slanských vrchů narazím. U chaty je velké ohniště s lavičkami.

studánka pod chatou Sova

studánka pod chatou Sova

Nad Remetovou (937m) udělám krátkou přestávku. Výhled je omezený větvemi stromů. Zajímavostí je teploměr připevněný na stromě. Během následujících dní narazím na další teploměry upevněné povětšinou na stromech poblíž turistického značení. Kolem chaty Fricka pokračuji na Javornickou Poľanu. Studánka cca 250m nad Frickou je téměř vyschlá… Pár desítek metrů před Javornickou Poľanou vyplaším statného jelena. V rychlosti ho vyfotím jak přeskakuje cestu a mizí v lese. Javornická Poľana je kouzelné místo. Připomíná Hraničky v Rychlebkách. Nachází se tu krytý sůl s lavicemi, ohniště a kdo chce může se zapsat do návštěvní knihy.

Javornícka poľana (960m)

Javornícka poľana (960m)

Šarišské Moai - Vartáše

Šarišské Moai – Vartáše

Na Tri chotáre (1025m) je to zase do kopce 😆  Výhledy odtud nejsou žádné. Pokračuji do Hanušovského sedla. Odtud cesta prudce stoupá k Vartášom. Nazývané také Šarišské Moai. Jsou pozůstatkem vulkanické činnosti v třetihorách. Skály jsou na docela prudkém svahu a po listí to dost klouzalo.

Lysá (956m) je zalesněný vrchol podobně jako Tri Chotáre, takže bez výhledů. Studánka pod Lysou je upravená, ale téměř bez vody. Sem tam kapka. Tady potkávám prvního turistu. Jde opačným směrem a jen nalehko s malým batohem.

 

U Zbojnických skal se nějakou dobu zdržím, abych si je prohlédnul. Někdo tu vybudoval ohniště s kamenným ohrazením proti větru. Za pěkného počasí romantické místo na přespání 😉  Na okraji nejzápadnějších skal je částečný výhled omezený větvemi stromů.

Zbojnícke skaly

Zbojnícke skaly

https://eu.zonerama.com/galerievlasta/Photo/8943104/346398903

Zbojnícke skaly

Čierna hora (1073m) je druhý nejvyšší vrchol Slanských vrchů, ale je zalesněný, takže opět bez výhledů. Ale je tu ohniště a taktéž teploměr.

Čierna hora (1073m)

Čierna hora (1073m)

Přes Adamovo peklo klesám do sedla Červená Mláka. V sedle nic zajímavého není a tak šlapu dál k rozcestníku Hermanovský hrebeň. Tady odbočuji doleva na modrou značku a pokračuji na Lúku za Oblíkom. Pod vrcholem zvaným Kuria hora (823m) je odbočka k útulni Demänovica (zvaná též Kurín). Ale ani se tam nejdu podívat. Dle info z webu hiking.sk je v dezolátním stavu a pramen vody taktéž 😥

Oblík (925 m)

Oblík (925 m)

U chaty za Oblíkom je ohniště s lavičkami a pramenem. Bohužel momentálně vyschlým. Netekla ani kapka… V nouzi se dá přenocovat na kryté terase chaty. Anebo vyzkoušet polovnickou kazatelnu na protější straně louky. Nebyl jsem u ní, ale pravděpodobně na krytém ochozu by se přenocovat dalo.

louka za Oblíkom

louka za Oblíkom

Asi 800m od chaty za Oblíkom je u cesty mezi stromy a kameny studánka Na Šolavej. Pramen teče silně. Doplnil jsem si zásoby vody na maximum.

studánka Na Šolavej

studánka Na Šolavej

Pokračuji Údolím obrů. Vede tudy NS a je tu na málém prostoru spousta zajímavostí včetně pověstí k nim vázaným. Lze tu vidět Obří nohu, Rajzovanou skálu, Sokolí skálu, Havraní skálu a další…

Údolí obrů, stopa obra

Údolí obrů, stopa obra

Údolí obrů, Rajzovaná skála

Údolí obrů, Rajzovaná skála

Naproti Kukorelliho chaty je dřevěný tur.přístřešek a vedle altánek s tekoucím minerálním pramenem. Je zde obecní vývěska, že pramen je pitný. Takže kdo má chuť, může ochutnat. Voda má železitou příchuť.

Hermanovce nad Topľou, tur.přístřešek

Hermanovce nad Topľou, tur.přístřešek

O 200m dál je útulna Starý priateľ. Je uzamčená, ale prostorná terasa se starým nábytkem mi poskytne útočiště pro dnešní noc.

Hermanovce nad Topľou, tur.útulna Starý priateľ

Hermanovce nad Topľou, tur.útulna Starý priateľ

Vlastníci útulny zde vyhloubili takovou provizorní studánku, kde se zachytává voda. V budoucnu ji zřejmě obloží kameny a zakryjí stříškou. Nicméně vodu lze nabrat i z potoka. Oheň nerozdělávám. Večeři uvařím na vařiči.


14.9.středa

útulna Starý priateľ – Ivanov vrch – Práporec – sedlo Obracaná studňa – Grimov laz(tur.přístřešek): MAPY.CZ

V noci byl klídek. Celkem dobře se na staré sedačce spalo. Po snídani se vydávám na další cestu. Dnešní trasa nebude moc dlouhá, ale na výškové metry výživná 😆 Poblíž  rozcestníku Krížne cesty je několik zajímavostí: kaplička Lurdské Panny Marie, infotabule o bývalé lesní úzkokolejce, památník SNP a pomníček padlým slovenským tankistům.

Hermanovce nad Topľou, kaplička Panny Marie Lurdské

Hermanovce nad Topľou, kaplička Panny Marie Lurdské

Hermanovce nad Topľou, zaniklá lesní železnice

Hermanovce nad Topľou, zaniklá lesní železnice

Hermanovce nad Topľou, památník SNP (houfnice 152mm)

Hermanovce nad Topľou, památník SNP (houfnice 152mm)

Asi 600m nalevo už začíná obec Hermanovce nad Topľou. Já jdu doprava, po zelené, směr Ivanov vrch. Kolem Zajacové chaty je cesta ještě v rovině, ale pak už docela prudce stoupá nahoru na Ivanov vrch (828m). Z vrcholu je nádherný výhled na Oblík.

Ivanov vrch (828 m)

Ivanov vrch (828 m)

Ivanov vrch (828 m), výhled na Oblík

Ivanov vrch (828 m), výhled na Oblík

Dalším dnešním vrcholem ke zdolání je Práporec (961m). Bágl nechávám dole nedaleko rozcestníku Pod Práporcem. Závěrečný výstup je velmi prudký. Nahoře je kříž, ohniště a opět teploměr.

Práporec (961 m)

Práporec (961 m)

I když je Práporec vyšší než Ivanov vrch, tak je porostlý stromy a výhled je prakticky nulový 😕 Mnohem lepší výhled je na zelené značce přibližně v polovině cesty mezi rozc.Pod Praporcem a rozc.sedlo Obracaná studňa. Studánka v sedle je bez vody.

Doufám, že v Grimově Lazu, kam mířím, bude studánka s vodou. A mám stěstí. Asi 150 před loukou na Grimově Lazu, nalevo od cesty, je schovaná malá studánka. A je v ní voda. Takže doplním zásoby. Studánka je zarostlá a lze ji snadno přehlédnout.

sedlo Grimov Laz

sedlo Grimov Laz

V sedle Grimov Laz je uprostřed louky hezky upravená studánka, ale bohužel bez vody. Je úplně na suchu. O kousek dál, skrytá za stromy, stojí turistický přístřešek. Je velký, ale bez bočních stěn, takže neposkytne úplně tu nejlepší ochranu před větrem…

Sedlo Grimov Laz, tur.přístřešek

Sedlo Grimov Laz, tur.přístřešek

Nicméně lze mezi podpěrami střechy natáhnout velkou plachtu, která je tu smotaná. Dnes jsem měl v plánu ještě zdolat Šimonku (1092m), ale začalo pršet a tak to nechávám na zítřek. Zbytek dne se zabavím přípravou jídla, natahováním plachty jako boční ochrany před větrem a popíjením tatranského čaje 😎 Proprší celý zbytek odpoledne, večer i celou noc 🙁


15.9.čtvrtek

Grimov laz(tur.přístřešek) – Šimonka – Zlatá Baňa – rozc.Hradová – Zbojnický hrad: MAPY.CZ

Sedlo Grimov Laz

Sedlo Grimov Laz

Ráno déšť konečně ustal. Ovšem padla mlha a ani sluníčko nemohlo dlouho mlhu porazit… Výstup na Šimonku jsem zvládl nalehko. Batoh jsem „uklidil“ pod keř nedaleko rozc.Pod Šimonkou. Po rozblácené pěšince se bez zátěže stoupalo o hodně líp. Na nejvyšším vrcholu Slanských vrchů panovala mlha, že by se dala krájet.

Šimonka (1092 m)

Šimonka (1092 m)

Tak jsem pobyl jen chvilku a vrátil jsem se zpátky dolů. Vyzvedl batoh a pokračuji po zelené do Zlaté Bani. Cesta byla po vydatném dešti dost blátivá. Ale čím víc jsem se blížil k vesnici, tím víc jsem potkával houbařů. Parkoviště u rozc.Temný les bylo téměř plné.

Zlatá Baňa

Zlatá Baňa

Ve Zlaté Bani jsem měl v úmyslu trochu vydechnout, doplnit si nějaké zásoby v obchodě a případně si dát nějaké to pivečko. Jenže chyba lávky. Neuvědomil jsem si, že na Slovensku dnes mají státní svátek Panny Marie Sedmibolestné. Všechno zavřené 😕

Zlatá Baňa, tur.přístřešek

Zlatá Baňa, tur.přístřešek

Tak jsem si chvíli odpočinul v přístřešku u hřište a pojedl ze svých zásob. V minulosti vedl přes Zlatou Baňu plavební kanál na dopravu dřeva do solivaru. Později zde byla postavena úzkokolejná lesní železnice. Po jejím tělese dnes vede naučný chodník Sigord.

Zlatá Baňa, infotabule

Zlatá Baňa, infotabule

Zlatá Baňa, zaniklá Delnianská lesní železnice

Zlatá Baňa, zaniklá Delnianská lesní železnice

Další zajímavostí je, že Zlatá Baňa byla poslední vesnicí v Československu, kam se zavedla elektřina (1960). Po naučném chodníku se vydávám i já. Vede podél potoka Delňa až do chatové osady Sigord. Asi největší zajímavostí je tzv.Latinský kámen.

Sigord, Latinský kámen

Sigord, Latinský kámen

U rozc.Hradová odbočuji na zelenou značku. Po asi kilomeru přicházím ke studánce pod Čerešnou. Doplním vodu a chvíli posedím.

Sigord, studánka pod Čerešnou

Sigord, studánka pod Čerešnou

Už mě čeká jen pár kilometrů na Zbojnický hrad, kde přespím před odjezdem domů. Na hradě je docela dost návštěvníků. Je svátek a v podvečer tu lidi opékají buřty nebo grilují. Jakmile se začne stmívat, tak zde osiřím a klid je až do rána.


16.9.pátek

Zbojnický hrad – Ruská Nová Ves: MAPY.CZ

Ráno si přivstanu, abych stihnul bus v 7:00 z Ruské Nové Vsi do Prešova. Na zastávce zjišťuji, že ušetřím za lístek do Prešova. Dnes je den evropské mobility a většina dopravních podniků na Slovensku vozí cestující zdarma. V podchodu pod železniční stanicí si kupuji snídani a pivko do vlaku. Vandr se vydařil a třeba zase někdy zavítám na Slanské vrchy, abych si prošel jižní část tohoto zajímavého pohoří.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , , | Napsat komentář

JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA 2022

 

                     JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA

                                                   2022

 

Trasa:

Stanovnice rozc. Skaličí – Malý Javorník CZ/SK – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – sedlo Klapy – Považská Bystrica.


26.7.úterý

Stanovnice rozc. Skaličí – Frňovské sedlo – Malý Javorník – sedlo Adamkov: MAPY.CZ

Vlakem, vlastně NAD protože je výluka, přijíždím do Karolinky. Následující dva, tři dny půjdu vandrem do Považské Bystrice. Dnes mám před sebou jen pár kilometrů do sedla Adamkov, takže nemusím nikam kvaltovat a zajdu si na oběd do restaurace Posezení na Náměstí. Obsluha příjemná, jídlo na pohodu a pivko také.

Po obědě sedám na místní bus, kterým popojedu na zastávku Stanovnice rozc. Skaličí. Chvíli sedím pod přístřeškem zastávky než přestane pršet. Pak vyrážím po žluté značce do Frňovského sedla a dál na Malý Javorník. Všude je mokro. Dva dny téměř bez přestání lilo jak z konve. Ale předpověď slibuje od dnešního odpoledne vyjasnění a následující dny mají být bez deště.

Na Rakošovém

Na Rakošovém

Frňovské sedlo

Frňovské sedlo

Na Malém Javorníku je plno lidí. Sbírají borůvky. Pokračuji k tur.přístřešku. U něho odbočím na modrou značku a kolem pramene Papradnianky scházím do sedla Adamkov. Tady pro dnešek končím. Večer zase pršelo, takže střecha nad hlavou přišla vhod 😎

sedlo Adamkov, přístřešek

sedlo Adamkov, přístřešek

Parkují tu stavební stroje. Slováci asfaltují štěrkovou lesní cestu. Nicméně vpodvečer tu panuje klid. Oheň nerozdělávám. Dřevo je stejně mokré. Večeři vařím na plynovém vařiči.


27.7.středa

sedlo Adamkov – Javoričie – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – Kadúbek – tur.přístřešek Hviezda: MAPY.CZ

Ráno vstanu už před šestou. Sluníčko pomalu stoupá nad stromy a vypadá to na krásný den bez mraků a deště. Přes Javoričie a sedlo Orgoňova Kýčera jdu svižným tempem a nedělám zastávky. Před desátou jsem na vrcholu Orgoňovy Kýčery (960m). Stojí tu dřevěná socha starého Orgoňa, jednoho z posledních uctívačů pohanských bohů. Z návštěvní knihy vyčtu, že v brzké době se tu plánuje postavit dřevěná rozhledna.

Orgoňova Kýčera (960m)

Orgoňova Kýčera (960m)

Pár stovek metrů od vrcholu, u cesty, je možné vidět několik balvanů (Orgoňovy kameny) a na jednom z nich je možné spatřit údajný poslední Orgoňův odkaz. Nicméně kámen už je hodně obrostlý lišejníky a mechem a nápis je sotva zřetelný…

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Před polednem přicházím do sedla Chrcholinec. Je odtud vidět Papradno. Asi půl hodiny cesty z Chrcholince objevím kouzelné místo se studánkou a přístřeškem – Kadúbek.

Kadúbek, přístřešek

Kadúbek, přístřešek

Ze studánky doberu vodu a protože je čas oběda, zdržím se zde asi hodinu. Tohle místo je oáza klidu a pohody 😎

Kadúbek, výhled

Kadúbek, výhled

Z Kadúbku jdu přes Bukovinu a Hojdíkov k turistickému přístřešku Hviezda. V roce 2018 ho zde postavili poľovníci z Prosného. Je zde ohniště, kadibudka a nedaleko pramen. Ovšem ten je v letošním suchém létě vyschlý.

Udiča - Prosné, přístřešek

Udiča – Prosné, přístřešek

Do patra přístřešku se vyleze po žebříku a je zde luxusní prostor na přespání. Vyspí se tu klidně 8-10 lidí. Sotva opeču nad ohněm buřty, tak se přižene bouřka a leje jak z konve. Po 22h liják ustane a až do rána je klid.


28.7.čtvrtek

Tur.přístřešek Hviezda – sedlo Klapy – Lopatina – Orlové – žst.Považská Bystrica: MAPY.CZ

Dnes mě čeká už jen závěrečný úsek vandru. Scházím dolů do sedla Klapy. V místě, kde se kříží modrá značka se silnicí do Udiče, je křížek a stůl s lavičkami ve stínu vzrostlých stromů. Fajn místo na odpočinek. Pokračuj dál a předem mnou se tyčí dominanta Púchovské vrchoviny: Klapy (654m). Je součástí přírodní rezervace Klapy. Návštěvu si ale nechám na jindy. Dnes to z časových důvodů už nestihnu. I tak je z louky pod kopcem pěkný výhled na Udiču, Váh a Nosickou přehradu.

Udiča

Udiča

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

U rozcestníku Lopatina dělám krátkou zastávku. Je tu odbočka, která vede k Považskému hradu. Návštěvu hradu spojím někdy jindy s výstupem na Klapy. Po modré sejdu dolů do Orlové. Přejdu po mostě nad Hričovským derivačným kanálom a Váhem.

Považská Bystrica, Váh

Považská Bystrica, Váh

Po levé straně stojí estakáda D1. Je to nejdelší most na Slovensku. Měří 2081m. Za ním se v pozadí tyčí hřeben Veľkého Manína. Třídenní vandr zakončuji na nádraží.

Považská Bystrica, žst.

Považská Bystrica, žst.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK 2022

                 

                        PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK

                                                     2022

 

Letošní letní vandr se konal se zaměřením na tradiční a oblíbený nápoj čechů, moraváků a slezanů 😆 Cestovali jsme vlaky, busy a pěšky. Postupně jsme navštívili několik malých pivovarů, hospůdek a restaurací v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Pomyslným finálovým místem byl Velký Blaník – pověstmi opředená hory v jejímž nitru odpočívají bájní blaničtí rytíři.

Trasa:

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod


1.6. středa

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov

Na den dětí se v pivovaru Bernard otevírá rozhledna a nové návštěvnické centrum s restaurací. Jedem si to omrknout. Původně Humpolec v plánu nebyl, ale změna je život… Obzvláště, když je pozitivní 😄

Humpolec,žst.

Humpolec,žst.

Do Humpolce přijedeme vlakem. Do centra je to kousek cesty (15min.) a protože je dost teplo a na zádech neseme bágly, tak si uděláme dost velkou žízeň na pivo 😁

Humpolec,pivovar Bernard

Humpolec,pivovar Bernard

Nejdříve si vylezeme na rozhlednu. Vstupenku za 50kč kupujeme v automatu, platba kartou. Později po předložení vstupenky v pivnici Na Štokách dostaneme malé pivo dle vlastního výběru. Což je fajn 👍 Výhled z rozhledny na město je parádní…

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Na recepci návštěvnického centra si necháme batohy, prohlídeme si prodej suvenýrů, malé muzeum pivovaru a zamíříme do pivnice. Je moderně zařízená. Obsluhující personál milý a ochotný. První den je tu poloprázdno. Dáváme si oběd z denní nabídky a postupně vyzkoušíme všechna piva na čepu. Jídlo je vynikající a pivečko ještě lepší!!! Kdo chce, může si zajít na terasu, odkud je výhled na pivovar. Návštěvu určitě doporučuji!

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Z Humpolce odjíždíme busem do Kamenice nad Lipou. Projdeme si náměstí, zajdeme na nádvoří zámku a k zámeckému rybníku. Poté už zaparkujeme na zahrádce ve dvoře zdejšího pivovaru.

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,pivovar

Kamenice nad Lipou,pivovar

V nabídce je spousta piv, takže si objednávané malá piva, aby jsme ochutnali od každého. A pivo zde vařit umí! Po ochutnávce si kupujeme sebou ještě pivo v PET. Večer u ohně při opékání buřtů se bude hodit 😉

Z Kamenice odjíždíme vlakem do Obrataně, který na zdejší úzkokolejce provozuje společnost Jindřichohradecké místní dráhy.

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

V Obratani přestupujeme na vlak ČD a pokračujeme do Chýnova. U studánky Pod Hůrkou doplníme zásoby vody. Přenocujeme v přístřešku asi 1km od Chýnova.


2.6. čtvrtek

Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník

Ráno jdeme po svých k Chýnovské jeskyni a na Pacovu horu. Pod ní se nachází přírodní rezervace v bývalém lomu.

Pacova hora (587m),výhled

Pacova hora (587m),výhled

Na vyhlídce, u lavičky vymlaskneme poslední kamenickou PETku a vracíme se zpátky do Chýnova odkud jedeme vlakem do Tábora. V Táboře projdeme kolem v.n. Jordán na Žižkovo náměstí do starého města.

Tábor

Tábor

Naše kroky míří po strmých schodech na vyhlídkovou věž kostela Proměnění Páně. Měří 87m a je z ní skvělý výhled. Ve věži si návštěvníci můžou prohlédnout spoustu mincí a bankovek z celého světa a to jak z minulosti, tak i současnosti.

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

A protože se blíží doba oběda, tak zajdeme do restaurace Beseda na oběd. A když jsme v Táboře, tak si musíme dát jedině táborskou baštu 😄 A k ní se bude nejlépe hodit pivo Lichvice, které vaří v minipivovaru pod Besedou.

Po obědě jedeme busem do Mladé Vožice, kde děláme krátkou pauzu. Nakoupíme buřty a chleba na večer.

Mladá Vožice,kostel sv. MartinaMladá Vožice,kostel sv. Martina

Mladá Vožice,kostel sv. Martina

Pokračujeme dalším busem do Louňovic pod Blaníkem. Vystupujeme na okraji obce a šlapeme nahoru na Malý Blaník (580m). Na nejvyšším bodě je vrcholové razítko. Pod vrcholem stojí zřícenina barokní kaple Máří Magdalény. V současné době je nepřístupná z důvodu probíhající rekonstrukce.

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Po červené se vracíme se do Louňovic. Zapadnem na zahrádku Hostince pod Blaníkem.

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Pro někoho možná retro hospoda, kde se člověk vrátí o 30let zpátky, ale personál pohodový a pivko ze zdejšího pivovárku Špácal bylo fajn. K němu utopenec, který neměl chybu. A ceny lidové. Takže spokojenost.

Po občerstvení jdeme na Velký Blaník. Moc se nám večer do kopce nechce, ale nedá se jinak 😉 Na prohlídku rozhledny se vrátíme zítra, dnes už je zavřená. Útočiště pro dnešní noc nacházíme v přístřešku pod Velkým Blaníkem. Večer na pohodu. Ohýnek, buřtíky, pivečko, rumíček 😁

Velký Blaník (638m),západ slunce

Velký Blaník (638m),západ slunce


3.6. pátek

Velký Blaník – Kondrac – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou

Ráno nejdříve omrkneme Veřejovou skálu a poté se vracíme na Velký Blaník (638m).

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Rozhledna se otevírá až v 10h, ale máme štěstí…, paní nás pouští nahoru už něco po půl desáté. Pamatuje si nás ze včerejška z hospody z Louňovic 👍

Rozhledna byla postavena KČT v roce 1941 a měří cca 29m. Je z ní pěkný rozhled na Posázaví, Vlašimsko, Benešovsko.

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Pokračujeme po červené směr Kondrac. U Slepičí skály je k vidění kopie základního kamene, který byl z Velkého Blaníku odvezen na stavbu Národního divadla.

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Ze studánky U Brodce si doplníme vodu. Musíme přidat do kroku, aby nám neujel bus do Vlašimi. Nakonec jsme přišli 10 min před odjezdem a tak stihneme ještě točenou zmrzlinu ve stánku u zastávky.

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Ve Vlašimi zamíříme rovnou do Restaurace U Blanických rytířů, která se nachází na nádvoří zámku.

Vlašim,zámek

Vlašim,zámek

Dáme si obídek a taky ochutnáme Blanického rytíře 11°. Jídlo výborné, pivo podprůměrné 😥 Pokud se ještě rytíř vaří v Benešově, tak do Ferdinanda má hodně daleko…

Z Vlašimi odjíždíme busem do Zruče nad Sázavou. Pěšky se přesuneme na vlakové nádraží a jedeme do Ledče nad Sázavou. Projdeme se do centra, zakotvime v restauraci U řeky, ale na čepu mají jen Bernard 11°. Jako je fajn, ale chceme ochutnat pivo Šepťák ze zdejšího pivovárku.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Takže se vracíme na stanici, kde v nádražní hospůdce čepují Šepťáka – Hrnčířská 11°. Pivko je dobré, takový lepší průměr.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Do vlaku kupujeme svrchně kvašenou 12° APA v PETkách. Aspoň nám cesta do Havlbrodu rychleji uběhne 😄 V Brodě máme do dalšího vlaku necelou hodinu času, takže zajdem na jedno 🍺 do blízké hospody Na točně. Mají tu dobrou 12° Radegast.

A to je poslední zastávka našeho pivního vandru. Následuje už jen odjezd vlakem do Brna.


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

TROJMEZÍ 2022

                                         

                                TROJMEZÍ  CZ/SK/PL  2022

 

Na Trojmezí se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko – české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

Trasa:

Mosty u Jablunkova – Hrčava – Trojmezí – Bukovec


23.5.pondělí

Mosty u Jablunkova – Studeničný – Gírová – Hrčava – Trojmezí: MAPY.CZ

V Mostech u Jablunkova mě přivítá statný medvěd a dokonce postojí jako model při focení 😁

žst.Mosty u Jablunkova

žst.Mosty u Jablunkova

Po červené stoupám podél sjezdovky. Je to docela krpál… Chatu Studeničné míjím bez zastavení. Pauzu dělám až před Štípankou, v místě sesuvu půdy. V květnu 2010 zde v důsledku přívalových dešťů ujel svah o šířce 300m a propadl se o několik stovek metrů dolů… Dnes už místo opět zarůstá, ale známky sesuvu jsou dodnes zřetelné.

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Přestávku na oběd udělám u přístřešku nedaleko rozcestníku Štípanka. Rozdělám oheň a opeču buřty. Pokračuji nahoru k Čertovým mlýnům. Místo obilí zde pekelníci mleli hříšné lidi 😂

Čertovy mlýny pod Gírovou

Čertovy mlýny pod Gírovou

Na Gírovou je to odtud co by kamenem dohodil. Stojí zde turistický přístřešek s ohništěm. Gírová (840m) je nejvyšší horou moravskoslezské části jablunkovského mezihoří. Asi 200m pod vrcholem stojí turistická chata Gírová.

Gírová (840m)

Gírová (840m)

Za Komorovským Grúněm odbočuji doprava a lesními pěšinkami směřuji k památníku posledního vlka. Místní obyvatelé zde v březnu 1914 uspořádali hon na vlky poté, co napáchali škody na dobytku. V místě pamětního kamene byl zastřelen poslední vlk v Beskydech.

pomník posledního vlka v Beskydech

pomník posledního vlka v Beskydech

Místo je v současnosti hodně zarostlé a přístřešek vyznačený na mapy.cz je zničený. Zbylo jen pár prken. Lesní cesta k silnici vedoucí do Hrčavy byla rozježděná lesní technikou a velmi špatně se po ní šlo.

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

V Hrčavě se krátce zastavím u Lurdské studánky. Voda je prý slabě radioaktivní a léčí oční neduhy.

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Kolem dřevěného kostela sv.Cyrila a Metoděje zamířím do hospůdky Na vyhlídce. Na čepu mají hrčavské pivo, světlou 11° a polotmavou 12°. Pivo si nechávají vařit na zakázku v pivovaru Koníček ve Vojkovicích. Sedět se dá uvnitř nebo venku. Výhled je ze zahrádky parádní.

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Po třech kouscích odcházím na Trojmezí, kde se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Každý stát zde má svůj žulový monolit a také svůj přístřešek. Přenocuji v přístřešku na slovenské straně, který je jednak trochu stranou až za potokem, ale hlavně má ohniště.

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Na slovenské straně je u rozestavěné cesty, cca 100m od přístřešku vydatný pramen. Ještě není ani zakreslen na mapy.cz.


24.5.úterý

Trojmezí – Jaworzynka – Bukovec (nejvýchodnější bod) – Bukovec: 1MAPY.CZ , 2MAPY.CZ

Kolem šesté ranní sprchlo, ale nic velkého. Pod střechou bylo fajn. Jdu po žluté značce do Jaworzynky.

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Vylezu na vršek, kde stojí vodárenská budova. Je odtud pěkný kruhový výhled do širokého okolí. Ale taky tu pořádně profukuje. Přece jen ranní déšť vzduch ochladil…

Jaworzynka

Jaworzynka

Dole v městečku nakouknu do kostela sv. Matky Boží. Je otevřený a volně přístupný. Žlutá odbočí do lesa a za necelé 3km jsem u silnice (Za Groniem), která vede k hraničnímu přechodu Bukovec CZ/PL. Sejdu ze silnice dolů do lesa a po cca 200 stojím u říčky Oleška, která zde tvoří přirozenou hranici.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Přeskočím Olešku a stojím na nejvýchodnějším bodě České republiky. Je zde umístěn pamětní kámen s deskou, kilometrovník, infotabule a přístřešek.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Kolem rašelinné louky, která je přírodní rezervací jdu po zelené do Bukovce.

rozc. Za Kempou

rozc. Za Kempou

V plánu je zastavit se na oběd U Turka, ale hospoda má zavřeno. Přitom na webu restaurace je uvedeno, že otvírají v 10h 🤔 Takže sedám na nejbližší bus a jedu do Návsí a odtud vlakem domů.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , | Napsat komentář

DLOUHÉ STRÁNĚ 2022

 

                                  DLOUHÉ  STRÁNĚ  2022

 

14.1.pátek

Trasa:

Kouty nad Desnou,most – Dlouhé stráně,dolní nádrž – Dlouhé stráně,horní nádrž – Mravenečník – Rysí skála,vyhlídka – rozhledna u Tetřeví chaty – Kouty nad Desnou,žst: MAPY.CZ

Jednodenní zimní výšlap na Dlouhé stráně(1353m) a Mravenečník(1343m) začínáme na autobusové zastávce Kouty nad Desnou,most. Po modré značce, která v zimě slouží zároveň jako lyžařská trasa, stoupáme k dolní nádrži PVE Dlouhé stráně.

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

Sluníčko nám přeje a sněhu zatím moc není, takže se po cestě šlape dobře. V turistické boudě pod horní nádrží děláme obědovou pauzu. K horní nádrži je to ještě kus cesty do kopce… Ale za necelou hodinku jsme nahoře. Bufet samozřejmě v zimě zavřený 😕 Tak alespoň je tu hezký výhled na Keprník.

horní nádrž PVE Dlouhé stráně,výhled na Vozku a Keprník

horní nádrž PVE Dlouhé stráně,výhled na Vozku a Keprník

Po zasněžených schodech vylezeme až na okraj horní nádrže PVE Dlouhé stráně. Kolem nádrže vede cesta, takže je možné si ji obejít celou dokola. My volíme levou stranu, ta je od srdce 😎 Pořádně tu profukuje, vítr je silný a ledový… Ale i tak se pár minut zdržíme u rozcestníku Dlouhé stráně, který označuje vrchol ve výšce 1353 m.n.m.

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Vřesník (1343m)

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Vřesník (1343m)

horní nádrž PVE Dlouhé stráně

horní nádrž PVE Dlouhé stráně

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Praděd (1491m)

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Praděd (1491m)

Z Dlouhých strání zamíříme na sousedni vrchol, Mravenečník (1343m). Chodí sem hlavně skialpinisti a „prknaři“, kteří pak sjíždějí volným terénem dolů.

Mravenečník (1343m)

Mravenečník (1343m)

větrné elektrárny na Medvědí hoře

větrné elektrárny na Medvědí hoře

Sejdeme dolů k Tetřeví chatě, projdeme kolem dnes již nefunkčních větrných elektráren a jdeme se podívat na vyhlidku Rysí Skála. Pod Medvědí horo(163m) je zde vytvořena naučná stezka pro děti. Pod samotnou vyhlídkou stojí dva dřevěné přístřešky, které poslouží k odpočinku i jako úkryty před náhlou změnou počasí.

"<yoastmark

"<yoastmark

"<yoastmark

Po zelené značce se přesuneme k rozhledně U Tetřeví chaty. Je postavená v blízkosti horní stanice lanovky a hned pod ní je lyžařský bar. Je volně přístupná po celý rok. Jdem nahoru, i když počasí se postupně zhoršuje…

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

Docela nás začíná tlačit čas. Doba odjezdu vlaku z Kout nad Desnou se neúprosně blíží… Dolů scházíme nejkratší cestou. Podél sjezdovky a dál po červené kolem rozcestí U obrázku. K vlaku přícházíme asi 10 min před odjezdem. Moc prima vycházka 😎


Účastníci: Michal, Vlasta

Fotogalerie

 

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , | Napsat komentář

LUŽICKÉ HORY 2021

                                   LUŽICKÉ  HORY  2021

 

Lužické hory jsou rozlohou nevelké pohoří na severu Čech a východě Německa. Německá část se nazývá Žitavské hory. Nejvyšším vrcholem je Luž (793m.n.m.)

Trasa:

Nový Bor  – Cvikov – Krkavčí kameny – Luž – Tolštejn – Jedlová – Milštejn – Svor – Sloup v Čechách – Nový Bor.


6.9.pondělí

Nový Bor – Havraní skály: MAPY.CZ

Vandr po Lužických horách začínám v Novém Boru. První zastávku dělám na nám.Míru na zahrádce restaurace pivovaru Born. Část náměstí je v rekonstrukci, obehnaná mobilními plotovými zástěnami. I zahrádka pivovarské restaurace působí provizorně.

Nový Bor,nám.Míru

Nový Bor,nám.Míru

Po celodenním cestování vlakem vychlazené pivko přijde vhod 😎  Dám dva kousky a vyrážím po zelené značce k přístřešku pod Havraními skálami, kde složím hlavu.

tur.přístřešek pod Havraními skálami

tur.přístřešek pod Havraními skálami


7.9.úterý

Havraní skály – Panenská skála – Cvikov – vyhlídka Švýcárna – Drnovec – Skalní kaple – Kamenný oltář – Mařenice – Dolní Světlá – Krkavčí kameny: MAPY.CZ

Brzy ráno si protáhnu nohy po schodech na vyhlídku Havraní skály. Schodiště zde nechal vytesat do skály v roce 1830 tehdejší majitel panství kníže Karel Kinský. Seshora je parádní výhled po okolí. Samozřejmě za pěkného počasí. Což dnes tak úplně není 😕

Havraní skály

Havraní skály

Havraní skály

Havraní skály

Na roz.Radvanec odbočuji vlevo k hájovně. Za ní se nad Dobraneckým potokem tyčí Čertova a Panenská skála. Pod skalami, v údolí Samoty, je vytesán ve skalním výklenku reliéf Krista.

Skalní reliéf Krista

Skalní reliéf Krista

Na rozcestí odbočuji vlevo a po 800m přicházím ke studánce Augenwasserquelle. Podle pověsti její voda má léčivé účinky na oči. Doberu vodu a pokračuji do Cvikova, kde nesmím vynechat návštěvu pivovaru 😉

Cvikov,pivovar

Cvikov,pivovar

Po  výborném obědě a ochutnávce pivečka v pivovaru si projdu část naučné stezky nad Cvikovem a navštívím Lesní divadlo a vyhlídku Švýcárnu.

Cvikov,Lesní divadlo

Cvikov,Lesní divadlo

vyhlídka Švýcárna

vyhlídka Švýcárna

vyhlídka Švýcárna,Kunratice u Cvikova

vyhlídka Švýcárna,Kunratice u Cvikova

Z vyhlídky sejdu do Drnovce a po zelené jdu do Kunratic. Cestou se zastavím u skalní kaple, která pochází z roku 1834 a je vytesaná do pískovce.

Skalní kaple u Kunratic

Skalní kaple u Kunratic

Projdu severní částí Kunratic a podél Svitavky dojdu na hráz mezi Horním a Dolním rybníkem. Dopřávám si odpočinkovou pauzu.

Horní Kunratický rybník (v pozadí Zelený vrch)

Horní Kunratický rybník (v pozadí Zelený vrch)

Horní Kunratický rybník

Horní Kunratický rybník

Cestou ke kamennému oltáři jsem vyplašil odpočívající zmiji. Vyhřívala se potvora na okraji cesty a málem jsem na ni šlápl… 👿  Po žluté jdu k dalším dvěma zajímavostem. Kamenný oltář Nejsvětější Trojice i nedaleký skalní reliéf Útěk do Egypta jsou dílem mařenického truhláře Franze Schiera. Oba jsou datovány přibližně do roku 1740.

Kamenný oltář Nejsvětější Trojice

Kamenný oltář Nejsvětější Trojice

Kromě stáda kraviček, pasoucí se pod Jelením vrchem, jsem nepotkal v těchto končinách ani živáčka.

pastviny pod Jelením vrchem

pastviny pod Jelením vrchem

V Mařenici jdu nejdříve na vrch Kalvárie (445m). Jednak je odtud pěkný výhled a jednak tu stojí zrekonstruovaná kaple, která zde původně byla postavena už v roce 1750. Po druhé světové válce zpustla. Znovuobnovena byla v letech 2008-2010.

Mařenice,Kalvárie

Mařenice,Kalvárie

Kolem kostela sv.Máří Magdalény a sousoší Ukřižování dojdu k zastávce busu. Dny se pomalu krátí a začíná se šeřit. Jít pěšky po silnici do Dolní Světlé se mi moc nechce. Bus jede za 20 min.

Mařenice,kostel sv. Maří Magdalény

Mařenice,kostel sv. Maří Magdalény

Z Dolní Světlé jdu po zelené značce kolem kapličky u bývalé celnice na Krkavčí kameny. U skalního útvaru Sokolík stával kdysi výletní hostinec Gondola. Dnes z něj zbyly už jen zbytky zdí a sklepu. Kromě tur.přístřešku je zde i ohniště a pěkný zatravněný plácek, který slouží čundrákům k přenocování. Rozdělám oheň a opeču buřty. Je teplo a dle rosničkářů v noci pršet nebude a tak spím pod širákem nedaleko ohniště.


8.9.středa

Krkavčí kameny – Waltersdorf CZ/D – Luž – Černá brána CZ/D – Trojhran – Lesné – Tolštejn – rozhledna Jedlová – Jedlová žst. – Konopáč : MAPY.CZ

Ráno vyrážím po čáře k hraničnímu přechodu Dolní Světlá/Waltersdorf. Kromě lyžařského areálu a několika hotelů a penzionů na německé straně je zde i památník českým obráncům hranic z roku 1938.

hraniční přechod Dolní Světlá / Waltersdorf,pomník obráncům hranic ČR (22/23.9.1938)

hraniční přechod Dolní Světlá / Waltersdorf,pomník obráncům hranic ČR (22/23.9.1938)

Na konci parkoviště hotelu Rübezahlbaude je pěkná vyhlídka. A nechybí výhled na nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793m).

Luž (793m)

Luž (793m)

Na Luž se vydávám samozřejmě tou nejhorší cestou. Po čáře rovnou za nosem. Je to prudký půkilometrový krpál. Ale nechce se mi jít po asfaltce v doprovodu davů německých důchodců. Za 20min jsem nahoře. Od roku 2020 zde stojí na německé straně nová rozhledna. Vyhlídková plošina je pouhých 8m nad zemí, takže si každý může domyslet o kolik je z ní lepší výhled než ze samotného vrccholu 😆 Nicméně rozhledna zatraktivnila Luž a neustále sem proudí zástupy návštěvníků, hlavně z německa. V letech 1824 – 1946 zde stávala chata s hostincem. Ale po 2.svět.válce se uzavřely hranice a chata byla pravděpodobně úmyslně zapálena a lehla popelem.

Luž (793m),rozhledna

Luž (793m),rozhledna

Luž (793m)

Luž (793m)

Před odchodem z Luže sejdu ještě na tzv. Malou Luž, kde je další vyhlídka s lavičkou. Tady není ani noha. Klídek a pohodička 😎

U studánky Pod Luží doplním vodu. Na rozcestí měním své plány a návštěvu chaty Luž vypouštím. K chatě totiž proudí z Luže mraky němců s vidinou laciného obědu. Takže bude narváno. Další trasu volím po červené hřebenovce E3 ke skalnímu útvaru Trojhran, který se nachází přesně na hranicích a je osazen hraničním kamenem.

Skalní útvar Trojhran

Skalní útvar Trojhran

Dalším dílčím cílem dnešního dne je zřícenina hradu Tolštejn. Z Lesné je to na hrad docela fuška. S velkým báglem dá kopec zabrat. Na hradě je jen pár náštěvníků a restaurace takřka prázdná. Čehož využívám k pozdnímu obědu a ochutnávce Tolštejnského ležáku, který se vaří ve Cvikovském pivovaru. Jídlo i pivko super! Za prohlídku zříceniny hradu a vstup na vyhlídku se platí 30Kč.

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

Z Tolštejnu je to co by kamenem dohodil na Jedlovou (774m). Takže další kroky zamíří opět do kopce. Poslední část vede serpentinami po asfaltce. Protože už je po 16h, tak jsem nahoře skoro sám… Stojí zde kromě kamenné rozhledny i hotel s restaurací Jedlová hora.

hotel a restaurace Jedlová hora

hotel a restaurace Jedlová hora

Kupuji cvikovský Hvozd 11° (40Kč) a k tomu vstupenku na rozhlednu (30Kč). Otevírací doba rozhledny je teď v září pouze do 17h. Kopnu do sebe pivko a po starých točitých schodech vystoupám nahoru. Rozhledna byla postavena v roce 1891, měří 29m. Za jasného počasí lze vidět vrcholky Krušných hor a Krkonoš. Pod stromy vedle rozhledny je památník věnovaný německému básnikovi Friedrichu Schillerovi. Naproti hotelu je možnost navštívit lanové centrum nebo si zapůjčit koloběžku. V zimě jsou v provozu dva lyžařské vleky.

rozhledna Jedlová

rozhledna Jedlová

Z Jedlové to z kopce odsýpá a před 18h jsem už na vlakovém nádraží Jedlová. Dnes je tu živo. V hospodě plno a ve stanici panuje čilý ruch. Přijel sem dětský sciovlak z Prahy.

Jedlová,žst.

Jedlová,žst.

Jedlová,žst. - vlak pro Scioškolu

Jedlová,žst. – vlak pro Scioškolu

Hlavním důvodem mojí návštěvy stanice  je však vydatný pramen (studánka), který je pěkně udržovaný a slouží všem poutníkům.

Jedlová,žst. - studánka

Jedlová,žst. – studánka

Doplním u pramene vodu do PETek a po zelené stoupám na Konopáč (Jelení skály). Původně jsem chtěl nocovat až na Milštejnu, ale to už časově do setmění nedám… Na Konopáči (676m) profukuje, ale najdu si místo v závětří, těsně u skály pod sromy.


9.9.čtvrtek

Konopáč(Jelení skála) – Stožecké sedlo – U Jána – Sirný pramen – zříc.hradu Milštejn – Rousínov – Svor žst.: MAPY.CZ

Na Konopáč hned od rána svítí sluníčko. Je krásné ráno. Po snídani vyrážím do Stožeckého sedla. Vede tudy nová zbudovaná stezka včetně mostu nad silnicí Svor – Rumburk.

Stožecké sedlo,nový most

Stožecké sedlo,nový most

Za mostem odbočím na zelenou značku a sejdu ke sv. Jánu. Nedaleko se nachází tzv. Sirný pramen. Jeho zbarvení ovšem nezpůsobuje síra, ale bakterie Leptothrix ochracea.

"sirný" pramen poblíž rozcestí U Jána

„sirný“ pramen poblíž rozcestí U Jána

Kolem Malého Stohu stoupám po lesní asfaltce směrem k Suchému vrchu. Asi 300 m před rozscetníkem odbočím doprava na neznačenou cestu. Vede tudy kratší cesta na Milštejn. Ne o moc, jen o kousek. Po ujití pár stovek metrů, nedaleko Samperova obrázku, nevěřím svým očím co vidím… u hromady vytěženého dřeva se motá vlk. V poledne a u cesty, kudy za den projde nejspíše dost lidí.Vytahuju foťák, ale než ho zapnu, vlk se otočí, koukne na mě a zmizí v lese. Ale i tak je to zážitek na který budu dlouho vzpomínat. Později si přečtu, že v Lužických horách se pohybuje vlčí smečka minimálně o čtyřech dospělých kusech.

Přicházím ke skální bráně u Milštejnu. Je asi 7 m dlouhá a 3,5 m vysoká. Vznikla zvětráváním pískovce a následným uvolňováním a padáním kusů balvanů.

Skalní brána u Milštejna

Skalní brána u Milštejna

Asi 150 m od brány se nachází Stříbrná studánka. Vracím se zpátky a jdu prozkoumat co zbylo z původního hradu Milštejn. Bohužel toho mnoho není, pouze zbytky hradeb. Hrad zpustl už v 16.století. V těsné blízkosti hradu vznikl lom, kde se doloval pískovec až do roku 1910. Dnes je zde postaven dřevěný srub, zřejmě trampskou osadou Milštejn.

zřícenina hradu Milštějn,trampská chata na nádvoří

zřícenina hradu Milštějn,trampská chata na nádvoří

Z Milštejna jdu po červené značce přes Rousínov do Svoru. Před Svorem je k vidění staré lesní koupaliště. Bylo vybudováno v roce 1911. Dnes už je zchátralé a nevyužívá se. Je zde ovšem možnost nouzového přenocování… Buď ve zděném přístřešku nebo v jeskyni.

areál bývalého lesního koupaliště u Svoru

areál bývalého lesního koupaliště u Svoru

Ze Svoru popojedu vlakem do Nového Boru. A odtud busem do Sloupu v Čechách. Neúprosně mě tlačí čas. Zítra se musím vrátit domů, je potřeba využít krásnýho počasíčka.

Sloup v Čechách – Skalní hrad – Vodní chrám – rozhledna Na Stráži – vyhlídka U Turka: MAPY.CZ

Sloup v Čechách,skalní hrad

Sloup v Čechách,skalní hrad

Sloup v Čechách je známý hlavně Skalním hradem, ale i naučná stezka poskytuje spoustu dalších zajímavostí ke zhlédnutí. Samozřejmě první kroky vedou ke hradu. Vstupné 90Kč včetně úschovy báglu zdarma. V ceně vstupenky je zapujčení tištěného průvodce.

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup, lucerna nad kaplí

Skalní hrad Sloup, lucerna nad kaplí

Skalní hrad Sloup,poustevník

Skalní hrad Sloup,poustevník

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na hradě se zdržím necelou hodinku a pokračuji k rozhledně Na Stráži. Z terasy u restaurace je krásný výhled na celý Sloup včetně okolních vrcholů Lužických hor.

vyhlídka Na Stráži,v pozadí Klíč

vyhlídka Na Stráži,v pozadí Klíč

Restaurace je stále ve „výstavbě“ a tudíž mimo provoz. Bufet pod rozhlednou nabídne základní občerstvení (čepované pivo pouze o víkendech). Rozhledna je otevřená do 17h a stejně tak parkoviště. Vezmu zavděk kozlem v plechu a po chvíli odpočinku jdu na vyhlídku U medvěda.

vyhlídka U medvěda,výhled na Sloup v Čechách

vyhlídka U medvěda,výhled na Sloup v Čechách

Z vyhlídky U medvěda jdu po Sloupském vyhlídkovém okruhu na Hraběnčinu vyhlídku, následuje Maxmiliánova vyhlídka a dnešní trasu zakončím na vyhlídce u Turka, kde přenocuji. Na jedné straně je skalní věž Hraběnka, na druhé Turecká hlava.

Skalní věž Hraběnka

Skalní věž Hraběnka

Skalní věž Turecká hlava

Skalní věž Turecká hlava

vyhlídka U Turka,západ slunce

vyhlídka U Turka,západ slunce


10.9.pátek

vyhlídka U Turka – Samuelova jeskyně – Sloup v Čechách: MAPY.CZ

Ráno je opět sluníčkově 😎  Abych prošel celý Sloupský okruh už nemám čas. Proto zredukuji množství zdejších zajímavostí na jednu. Samuelovu jeskyni s vyhlídkou. Vracím se po zelené a před křížkem odbočím doprava. Za pár minut jsem pod Samuelovou skálou. V roce 1718 si zde Samuel Görner vyhloubil jeskyni a žil zde jako poustevník do roku 1735. Vyráběl brýle a dalekohledy. Nad jeskyní jsou zbudovány dvě vyhlídky.

Samuelova jeskyně

Samuelova jeskyně

výhled ze skalní věže Samuelova sluj na rozhlednu Na Stráži

výhled ze skalní věže Samuelova sluj na rozhlednu Na Stráži

Samuelova vyhlídka

Samuelova vyhlídka

Z vyhlídky je to do Sloupu co by kamenem dohodil. Za pár minut jsem na zastávce busu. Z Nového Boru pak už jedu vlakem. Vandr se vydařil, hlavně díky parádnímu počasí!!!


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

VANDR PO ORLICKÝCH HORÁCH 2021

 

                    VANDR  PO  ORLICKÝCH  HORÁCH

                                                    2021

 

Orlické hory jsou pohoří v severovýchodních Čechách podél hranice s Polskem. Nejvyšší horou je Velká Deštná 1115m.n.m. Přechod hlavního hřebene, který je dlouhý cca 50km, není nijak náročný. Většinu trasy z Náchoda do Rokytnice v Orlických horách jsem absolvoval po červeně značené Jiráskově cestě, která je pojmenovaná po spisovateli Aloisi Jiráskovi(1851-1930).


Trasa:

Náchod – Peklo – Nový Hrádek – Olešnice v Orlických horách – Vrchmezí – Šerlich – Neratov – tvrz Hanička – Rokytnice v Orlických horách.


14.6.pondělí

Náchod – Jiráskova chata – Peklo – Holubí palouk – zřícenina Frymburk: MAPY.CZ

Do Náchoda přijíždím vlakem hodinu před polednem. Na oběd zajdu do bistra Pecka, které je poblíž nádraží u kruhového objezdu. Z menu volím pašíka Pepíka, což není nic jiného než klasická vepřová se zelím a knedlíkem. Nabízí i variantu halušek místo knedlíků.

bez komentáře :-)

bez komentáře 🙂

Kolem pivovaru Primátor jdu nahoru po červené značce, směrem na Dobrošov. Původně jsem se chtěl zastavit na „jedno“ v pivovaru, ale zahrádka je mimo provoz. Pivovarská prodejna otevírá až ve 13h. Pokračuji dál a pod Montací na bezejmeném vrcholku dělám přestávku. Je odtud pěkný výhled na zámek a město Náchod.

Náchod,z vyhlídky

Náchod,z vyhlídky

Cesta stoupá stále do kopce a přes chatovou osadu Amerika vylezu u Jiráskovy chaty. U chaty je pusto a prázdno. Je pondělí a zavírací den. Pivo nebude ☹️

Jiráskova chata s rozhlednou

Jiráskova chata s rozhlednou

Podobná situace je v Jizbici. Hospoda otvírá pouze pá-ne. No nic, v Pekle snad už otevřeno bude. Tam by měli mít nonstop 😈

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Peklo je zkrácený název pro Pekelské údolí, kde se Olešenka vlévá do Metuje. Turistickou chatu Peklo alias Bartoňovu útulnu navrhl architekt Jurkovič. Vznikla přestavbou ze starého mlýna. Peklo je oblíbeným cílem výletníků a i dnes je zahrádka plná. Jednoho čepovaného Rampušáka si taky dám 😉

Proti proudu Olešenky pokračuji na Holubí palouk, kde stojí pamětní kámen s nápisem Revír Peklo. A odtud na zříceninu hradu Frymburk, kde přespím. Přesněji tedy vedle hradu pod střechou tur.přístřešku, který je jinak využíván hlavně dětmi. Kolem hradu vede NS skřítka Frymbulína.

přístřešek u Frymburku

přístřešek u Frymburku

zřícenina hradu Frymburk

zřícenina hradu Frymburk


15.6.úterý

zřícenina Frymburk – Rokole – rozhledna Šibenik – pivovar Agent – Olešnice v Orlických horách – pramen Olešenky – Vrchmezí: MAPY.CZ

Noc byla teplá a klidná. Žádné strašidlo z hradu v noci nepřišlo :mrgreen: Ranní prohlídka hradu se nekonala. Veřejnosti není přístupný z důvodu špatného technického stavu.

Rokole,kostel Panny Marie Rokolské

Rokole,kostel Panny Marie Rokolské

Po snídani zamířím dolů pod hrad a po zelené značce dojdu na poutní místo Rokole  Je to poutní místo s vydatným pramenem. Údajně je léčivý… Pro vodu sem jezdí lidé ze širokého okolí. Kostel Panny Marie Rokolské je obehnán lešením a probíhá zde rekonstrukce. Na sousední dřevěnou Loretu opravy teprve čekají. U pramene pod kapličkou nabírám vodu a pár minut odpočívám ve stínu stromů na lavičce. Abych nešel zpátky do Nového Hrádku stejnou cestou, tak jdu tentokrát po silnici. Nebyla to zrovna moc dobrá volba… Sluníčko připaluje a jsem rád, že se na konci Nového Hrádku schovám na chvíli do stínu stromů. Na dosah už mám rozhlednu Šibeník.

rozhledna Šibenik

rozhledna Šibenik

Základ rozhledny, která byla otevřena v letošním roce, tvoří tubus bývalé větrné elektrárny. Pod rozhlednou v budově trafostanice bylo vybudováno nové tur.infocentrum. A protože v TICu se prodávají chlazené nápoje, tak jsem toho využil a výstup na rozhlednu jsem absolvoval s tondou a tondou 🍻😉

TIC pod rozhlednou Šibenik

TIC pod rozhlednou Šibenik

Výhledy po okolí moc pěkné. Koukám, že na  malé parkoviště pod rozhlednou přijel někdo veteránem T603.

rozhledna Šibenik,výhled na Nový Hrádek

rozhledna Šibenik,výhled na Nový Hrádek

Olešnice v Orlických horách,pivovar Agent,světlá 11°

pivovar Agent,světlá 11°

Na terase pod rozhlednou jsem poobědval ze svých zásob a vydal se na další cestu. Přes Zadní Kout, kolem Zelinkova mlýna do pivovaru Agent. Mají otevřeno a tak se zastavuji na čepovanou 11°. Vychlazená osvěžila, ale popravdě chuťově nijak nenadchla. Přišla mi taková vodová.Cesta do Olešnice po rozpáleném asfaltu nebyla nic moc. V Olešnici na náměstí zdechl pes…  Obě hospody zavřené ☹️ Maximálně jsem se mohl osvěžit v kašně na náměstí :mrgreen: Dal jsem si pauzu a odpočíval na lavičce pod stromem.

Po odpočinku pokračuji asi 1,5 km z Olešnice do kopce přes louku k lesu, kde u přístřešku shazuji bágl. Doba večeře 😋 Na ohni opeču dvě klobásky a hned je na světě líp.

Dál jdu po červené směrem na Vrchmezí. Ale za Ostružníkem odbočím doprava na neznačenou lesní pěšinu, která mě dovede k pramenu Olešenky. Doplním PETKy vodou, protože na Vrchmezí žádná voda není… Tedy možná je, u prameniště Bělé, ale kdo ví… (Další den zjistím, že u prameniště vodu nabrat nejde, je vyschlé).

přístřešek Vrchmezí

přístřešek Vrchmezí

Nocuji v dřevěném přístřešku na Vrchmezí u cesty. Zítra ráno zajdu na rozhlednu, která stojí na polské straně. Večer kolem projelo pár cyklistů, ale jinak byl klid až do rána.


16.6.středa

Vrchmezí – Šerlich – Velká Deštná – Pěticestí – Mezivrší – nad Neratovem: MAPY.CZ

rozhledna Vrchmezí (PL)

rozhledna Vrchmezí (PL)

Ráno neotálím a brzy vyrážím na rozhlednu. Než se tu nahrnou první cyklisti a turisti. Dřevěná rozhledna byla otevřena v prosinci 2020 a kromě pěkných výhledů nabídne i možnost úkrytu před nepříznivým počasím nebo nouzového přenocování. Byla postavena na polské stran Orlických hor na místě bývalého hostince, který tu stával do roku 1946, kdy vyhořel. Další zajímavostí je, že na ochozu rozhledny jsou volně použitelné funkční dalekohledy. Bez nutnosti vhazovat mince jako je tomu jinde.

 

 

 

Pokračuji přes PR Bukačku na Šerlich. Na polské straně se nachází velký skiareál. Teď v létě zde není ani živáčka. Pár stovek metrů odtud stojí Masarykova chata, kde je možno se občerstvit. Má otevřeno celoročně.

Šerlich,Masarykova chata

Šerlich,Masarykova chata

Dnes je tu narváno. Spousta školních výprav a dalších výletníků. Autem se dá dojet do sedla na parkoviště pod chatou. A podle toho to tady i vypadá 😕

Využívám výhodného autobusového spojení ze sedla Šerlich do Deštného. Potřebuji doplnit zásoby na další část vandru. Takže asi na hodinu opouštím hřeben a na otočku sjedu busem do místního konzumu. Nakoupím a za deset minut se vracím busem zase zpátky do sedla. A dál už zase po svých.

Na rozcestí před Velkou Deštnou je postavený nový srub s bufetem a útulnou. Ale otevřeno má jen o víkendech 👿 Útulna je volně přístupná nonstop. Vedle srubu jsou ve výstavbě toalety.

Velká Deštná,občerstvení Srub s útulnou

Velká Deštná,občerstvení Srub s útulnou

rozhledna Velká Deštná

rozhledna Velká Deštná

Velká Deštná je nejvyšším vrcholem Orlických hor. Měří 1115m.n.m. Některé prameny uvádí o metr více. Nová rozhledna byla otevřena na podzim 2019. Je postavena z ocelové konstrukce, která je obložena dřevem. Dnes mám to „štěstí“, že zde probíhá údržba. Ale nakonec jsou práce vcelku rychle ukončeny a rozhledna je opět přístupná veřejnosti. Nicméně se opraváři nemají k odjezdu a tak jsou na fotce zvěčněni i s plechovým přibližovadlem.

Přes Homoli(1001m) a Tetřevec(1043m) dojdu ke Kunštátské kapli. Barokní kaple Navštívení Panny Marie pochází z roku 1760 a je kruhového půdorysu. Nachází se ve výšce 1035m uprostřed vrchovištního rašeliniště se smrčinou. V minulosti sloužila jako místo k bohoslužbám dřevařských dělníků, kteří sem chodili z Tyrol za prací.

Kunštátská kaple

Kunštátská kaple

U rozcestníku Pěticestí stojí občerstvení. Ale podobně jako na Velké Deštné je i tento zavřený.

Pěticestí,bufet

Pěticestí,bufet

Tak pokračuji bez zastávky přes Komáří vrch, kde stojí tři pěchotní sruby. Jeden z nich okouknu blíž.

Pěchotní srub R-S 90/II Levý

Pěchotní srub R-S 90/II Levý

Na Mezivrší vzniklo velké záchytné parkovištė. A i když už je pozdní odpoledne(po 17h), tak zde firma montuje závory a automat na placení parkovného. Čím dřív se automat namontuje, tím dŕív se začnou vybírat penízky 😆

Tady opouštím červenou značku a jdu po žluté do Neratova. Po cca 2km přicházím k vyhlídce nad Neratovem. Na louce u lesa složím svoje kosti a přenocuji pod širákem. Je tu krásně! Jen kdyby tu nebyli ti otravní komáři 👿


17.6.čtvrtek

nad Neratovem – Neratov – Vysoký Kořen – Hanička odb. – rozhledna Anna – tvrz Hanička: MAPY.CZ

Sluníčko od rána připaluje… Bude horko. Už teď se těším na Neratovské pivko! Lesní cestou scházím dolů do Neratova. Od kostela Nanebevzetí Panny Marie je pěkný výhled na celou osadu. Vesnicí se Neratov snad ani nedá nazvat 🙂 I když… Málokterá větší vesnice nebo městečko se může pochlubit společenským domem, pivovarem a informačním centrem.

Neratov

Neratov

V roce 1989 měl Neratov pouhé dva obyvatele s trvalým pobytem. Situace se zlepšila až v roce 1992, kdy zde farář Josef Suchár založil sdružení Neratov. Postupně se začalo s obnovou kostela a do Neratova se začali stěhovat další lidé. Dnes už má Neratov 60 trvalých obyvatel. Ale i nadále správně patří pod obec Bartošovice v Orlických horách.

Sdružení Neratov se zaměřuje na pomoc dospělým s lehkým mentálním postižením a postiženým dětem. Díky péči o ně tu získali práci další lidé. Sdružení provozuje chráněné dílny, zahradnictví, hospodu, jídelnu, obchod s poštou a rekreační zařízení. Stará se také o kostel Nanebevzetí Panny Marie, který dostal unikátní skleněnou střechu ve tvaru kříže a je hlavním turistickým tahákem k návštěvě Neratova.

Neratov,kostel Nanebevzetí Panny Marie

Neratov,kostel Nanebevzetí Panny Marie

Po obědě a vynikajícím zdejším pivku odcházím z místní hospody a už teď si říkám, že se sem musím zase někdy vrátit. Z dálky si ještě naposledy fotím kostel.

Neratov

Neratov

Po modré značce jdu přes Vysoký Kořen mířím k tvrzi Hanička a okolním bunkrům a srubům. Asi 400m před rozcestím Černodolská rezervace odbočím doprava na neznačenou lesní cestu a dojdu ke komplexu srubů Lom,Mýtina,Na Pasece,Pozorovatelna. Všechny jsou součástí NS Opevnění Rokytnicka.

Dělostřelecký srub R-H-S 79 Na mýtině

Dělostřelecký srub R-H-S 79 Na mýtině

Tvrz Hanička si nechám na pozdější dobu. Teď pokračuji po červené na Anenský vrch, kde stojí stejnojmená rozhledna. Byla zde postavena v roce 2010, měří 12m a je celoročně volně přístupná. Zatravněná plocha s ohništěm u rozhledny slouží často k přenocování pod širákem.

Rozhledna Anna

Rozhledna Anna

V Anenském sedle doplňuji vodu a jdu bez zastavení ke tvrzi Hanička. Tvrz už je zavřená a nic moc z ní není vidět, protože je obehnaná vysokým pechovým plotem. Ale naproti je vybudovaný dřevěný přístřešek, který mi poskytne útočiště pro dnešní noc.

Tvrz Hanička

Tvrz Hanička


18.6.pátek

tvrz Hanička – Pod Zadním vrchem – Rokytnice v Orlických horách: MAPY.CZ

Ráno je opět sluníčkové. Stejně jako minulė dny, bude i dnes nebe bez mraků a deště. Tvrz Hanička se otevírá až v 9:30. Do té doby ale čekat nebudu. Možná někdy příště…

Po červené jdu k Panské hájovně, kde stojí podobný turistický přístřešek jako u Haničky. Přejdu parkoviště a pokračuji kolem pěchotních srubů Na holém a Nízká. Pod Zadním vrchem si dopřávám krátkou pauzu. Z červené odbočuji na zelenou a mířím do Rokytnice v Orlických horách. 

Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

Kolem koupaliště stoupám na náměstí T.G.Masaryka. Za chvíli bude poledne a tak zapadnu na zahrádku restaurace Rampušák. Objednávám si meníčko a pivko. Rampušáka z Dobrušky bohužel nemají… , a tak beru zavděk malým kozlíkem 😕 

Rokytnice v Orlických horách,zámek

Rokytnice v Orlických horách,zámek

Po obědě si projdu náměstí a přilehlé okolí. Po obchodech obvykle nešmejdím, ale do cukrárny Sázava zajdu. Prodávají zde totiž Neratovské pivo. Kupuji tři vychlazené kousky v litrových PETkách a svět je hned zase o kousek hezčí 😎 

Následuje pěší přesun na Rokytnické vlakové nádraží. Před odjezdem vlaku si ještě omrknu zvenčí zdejší Muzeum železnice , které se nachází v prostorách bývalé výtopny. 

Rokytnice v Orlických horách,výtopna

Rokytnice v Orlických horách,výtopna

A tím můj vandr po Orlicku končí.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář