JARNÍ VÝŠLAP NA BRANKOV A SALATÍN
2019
Trasa:
Podsuchá – Brankovský vodopád – Brankov – sedlo Teplice – Ludrová,památník SNP – Hučiaky – Salatín – Bohúňovo – Ludrová
15.4.pondělí
Podsuchá – Brankovský vodopád – Brankovský salaš: MAPY.CZ
Na první letošní vandr jsem vyrazil do turisticky málo navštěvované části Nízkých Tater.Na Brankovský hřeben a sousední Salatín.Z Podsuché vycházím po zelené značce.Kdo by se chtěl před výšlapem ještě posilnit,tak může navštívit zdejší kolibu Bodega.Prvních 500m vede cesta podél říčky Revúca a pak už zatáčí ostře doprava do mírného kopce.Stoupám k Brankovskému vodopádu.
Brankovský vodopád je nejvyšším vodopádem v Nízkých Tatrách.Udává se výška 55m.Vznikl přepadem Brankovského potoka přes Kuruckou skálu.Na infotabuli si návštěvníci můžou přečíst pověst,která se k tomuto místu váže a podle které skála dostala svoje jméno.
Od vodopádu pokračuji nahoru na Vyšný Brankov.Pěšina vede ze začátku korytem potoka a je na několika místech přehrazena spadlými stromy.Z louky pod Vyšným Brankovem je moc hezký výhled.Po necelé hodince stoupání se dostávám na hřeben Brankova.Počasí drží.Je tu nádherně.
Cesta mírně klesá do sedla Jama,kde stojí Brankovský salaš.Zub času se na salaši podepsal,ale zatím stojí a slouží nadále jako záchytný bod k odpočinku a noclehu.
Horší je to s vodou.Kdysi upravená napajedla pro ovce jsou zničená.A samotné prameny rozdupané od vysoké,která sem chodí pít.S velkými obtížemi jsem nabral pomocí hrnku petku vody,kterou jsem ovšem raději převařil.V salaši jsem v rámci možností poklidil,uvařil večeři a přenocoval.
16.4.úterý
Brankovský salaš – Brankov – sedlo Teplice – Ludrová,památník SNP – Hučiaky – Salatín – Bohúňovo – útulňa Kriváň: MAPY.CZ
Ráno si přispím a vstávám až v osm.Je nádherné ráno.Trošku chladné,ale sluníčko svítí a brzy bude tepleji.Než se pobalím a posnídám,tak je devět.Vyrážím po zelené na Brankov.Výstup na Kozol a Brankov je krpál…
Z vrcholku Brankova(1177m) jsou částečně zakryté výhledy na Podsuchou,Velkou Fatru a Vysoké Tatry.
Po krátké pauze pokračuji do sedla Teplice,kde zabočím na žlutou značku.Sem tam se značka ztrácí,ale nakonec zdárně dojdu do Ludrovské doliny k památníku SNP.Stojí tu pěkný turistický přístřešek.Využívám ho k pauze na oběd.V potoce nabírám vodu.Podle ukazatele na rozcestníku je to na Salatín 4h chůze,ale skutečnost bude jiná.Další téměř 4km šlapu po asfaltce.Není to moc záživná cesta 🙂 Krátkou zastávku věnuji studánce u cesty,která má příznačné jméno ″Dobrá voda spod Borovej″.
Konečně přicházím k přístřešku u rozcestníku Hučiaky-ústie.Poblíž stojí chata Skalnô.Krátká pauza a po červené značce se vydávám nahoru divokou soutěskou Hučiaky,která patří do NPR Salatín.Je dlouhá necelý kilometr a horský potůček jí protéká téměř v celé její délce.Jsou tu vidět různé skalní útvary a jeskyně.Oproti předchozí asfaltce je tahle část cesty balzámem na duši.
Stoupám lesem nahoru až na horské louky pod Salatínem.Tady ještě leží nesouvislá sněhová pokrývka.Návleky i trekové hole přijdou vhod.Sluníčko ještě svítí,ale dlouho už nebude.
Stoupání je víc a víc strmější a posledních asi 250m výškových metrů jsou galeje.Pauzy dělám čím dál častěji a na vrchol Salatína(1630m) se vyškrábu až těsně před 18h.Výhledy na hlavní hřeben Nízkých Tater jsou parádní!
Čas kvapí mílovými kroky a už teď vím,že k útulni Kriváň dojdu až za tmy.A to ještě zdaleka netuším co mě čeká na zelené značce.Do sedla pod Malým Salatínem dojdu ještě za světla,ale trvá mi to hodně dlouho.Drží se tu stále ještě vysoká sněhová pokrývka.A navíc je tu velké množství popadaných stromů…
Nasazuji čelovku.Po otevřeném hřebenu jdu kousek cestou,kde sníh není,ale to netrvá dlouho.V lese je opět spousta spadlých stromů a sněhu místy až po kolena.Značení se ztrácí… Když přelézám nebo obcházím některé z vyvrácených stromů,tak na nich vidím zelenou značku.A tak to trvá až na Bohúňovo.K útulni Kriváň přicházím až v půl jedenácté večer.Necelých 5km sestupu ze Salatína mi trvalo 4h.Šílený… Podle záznamu z GPS jsem dnes „udělal“ 2655 výškových metrů.
V útulni si uvařím čaj a k pozdní večeři udělám kuskus se špekem.O půlnoci zalezu do spacáku.Usínám s vědomím,že ráno nemusím nikam pospíchat.Čeká mě jen pár kilometrů dolů do Ludrové.
17.4.středa
útulňa Kriváň – sedlo Kohút – Ludrová: MAPY.CZ
Po včerejším náročném dni vstávám pomalu a nikam nekvaltuju.Sluníčko svými paprsky od rána slibuje pěkný den.
Pohodovým tempem sestupuji do sedla pod Kohútem.Tady zelená značka odbočuje doleva a po šotolinové cestě klesá až do Ludrové.
Na okraji Ludrové u ovčína mě štěkotem vítají psi.Naštěstí jsou přivázaní k řetězu.
Nafotím několik fotek a jdu po silnici na zastávku busu,kterým se dopravím do Ružomberoku.
Účastník:Vlasta