JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA 2022

 

                     JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA

                                                   2022

 

Trasa:

Stanovnice rozc. Skaličí – Malý Javorník CZ/SK – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – sedlo Klapy – Považská Bystrica.


26.7.úterý

Stanovnice rozc. Skaličí – Frňovské sedlo – Malý Javorník – sedlo Adamkov: MAPY.CZ

Vlakem, vlastně NAD protože je výluka, přijíždím do Karolinky. Následující dva, tři dny půjdu vandrem do Považské Bystrice. Dnes mám před sebou jen pár kilometrů do sedla Adamkov, takže nemusím nikam kvaltovat a zajdu si na oběd do restaurace Posezení na Náměstí. Obsluha příjemná, jídlo na pohodu a pivko také.

Po obědě sedám na místní bus, kterým popojedu na zastávku Stanovnice rozc. Skaličí. Chvíli sedím pod přístřeškem zastávky než přestane pršet. Pak vyrážím po žluté značce do Frňovského sedla a dál na Malý Javorník. Všude je mokro. Dva dny téměř bez přestání lilo jak z konve. Ale předpověď slibuje od dnešního odpoledne vyjasnění a následující dny mají být bez deště.

Na Rakošovém

Na Rakošovém

Frňovské sedlo

Frňovské sedlo

Na Malém Javorníku je plno lidí. Sbírají borůvky. Pokračuji k tur.přístřešku. U něho odbočím na modrou značku a kolem pramene Papradnianky scházím do sedla Adamkov. Tady pro dnešek končím. Večer zase pršelo, takže střecha nad hlavou přišla vhod 😎

sedlo Adamkov, přístřešek

sedlo Adamkov, přístřešek

Parkují tu stavební stroje. Slováci asfaltují štěrkovou lesní cestu. Nicméně vpodvečer tu panuje klid. Oheň nerozdělávám. Dřevo je stejně mokré. Večeři vařím na plynovém vařiči.


27.7.středa

sedlo Adamkov – Javoričie – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – Kadúbek – tur.přístřešek Hviezda: MAPY.CZ

Ráno vstanu už před šestou. Sluníčko pomalu stoupá nad stromy a vypadá to na krásný den bez mraků a deště. Přes Javoričie a sedlo Orgoňova Kýčera jdu svižným tempem a nedělám zastávky. Před desátou jsem na vrcholu Orgoňovy Kýčery (960m). Stojí tu dřevěná socha starého Orgoňa, jednoho z posledních uctívačů pohanských bohů. Z návštěvní knihy vyčtu, že v brzké době se tu plánuje postavit dřevěná rozhledna.

Orgoňova Kýčera (960m)

Orgoňova Kýčera (960m)

Pár stovek metrů od vrcholu, u cesty, je možné vidět několik balvanů (Orgoňovy kameny) a na jednom z nich je možné spatřit údajný poslední Orgoňův odkaz. Nicméně kámen už je hodně obrostlý lišejníky a mechem a nápis je sotva zřetelný…

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Před polednem přicházím do sedla Chrcholinec. Je odtud vidět Papradno. Asi půl hodiny cesty z Chrcholince objevím kouzelné místo se studánkou a přístřeškem – Kadúbek.

Kadúbek, přístřešek

Kadúbek, přístřešek

Ze studánky doberu vodu a protože je čas oběda, zdržím se zde asi hodinu. Tohle místo je oáza klidu a pohody 😎

Kadúbek, výhled

Kadúbek, výhled

Z Kadúbku jdu přes Bukovinu a Hojdíkov k turistickému přístřešku Hviezda. V roce 2018 ho zde postavili poľovníci z Prosného. Je zde ohniště, kadibudka a nedaleko pramen. Ovšem ten je v letošním suchém létě vyschlý.

Udiča - Prosné, přístřešek

Udiča – Prosné, přístřešek

Do patra přístřešku se vyleze po žebříku a je zde luxusní prostor na přespání. Vyspí se tu klidně 8-10 lidí. Sotva opeču nad ohněm buřty, tak se přižene bouřka a leje jak z konve. Po 22h liják ustane a až do rána je klid.


28.7.čtvrtek

Tur.přístřešek Hviezda – sedlo Klapy – Lopatina – Orlové – žst.Považská Bystrica: MAPY.CZ

Dnes mě čeká už jen závěrečný úsek vandru. Scházím dolů do sedla Klapy. V místě, kde se kříží modrá značka se silnicí do Udiče, je křížek a stůl s lavičkami ve stínu vzrostlých stromů. Fajn místo na odpočinek. Pokračuj dál a předem mnou se tyčí dominanta Púchovské vrchoviny: Klapy (654m). Je součástí přírodní rezervace Klapy. Návštěvu si ale nechám na jindy. Dnes to z časových důvodů už nestihnu. I tak je z louky pod kopcem pěkný výhled na Udiču, Váh a Nosickou přehradu.

Udiča

Udiča

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

U rozcestníku Lopatina dělám krátkou zastávku. Je tu odbočka, která vede k Považskému hradu. Návštěvu hradu spojím někdy jindy s výstupem na Klapy. Po modré sejdu dolů do Orlové. Přejdu po mostě nad Hričovským derivačným kanálom a Váhem.

Považská Bystrica, Váh

Považská Bystrica, Váh

Po levé straně stojí estakáda D1. Je to nejdelší most na Slovensku. Měří 2081m. Za ním se v pozadí tyčí hřeben Veľkého Manína. Třídenní vandr zakončuji na nádraží.

Považská Bystrica, žst.

Považská Bystrica, žst.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK 2022

                 

                        PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK

                                                     2022

 

Letošní letní vandr se konal se zaměřením na tradiční a oblíbený nápoj čechů, moraváků a slezanů 😆 Cestovali jsme vlaky, busy a pěšky. Postupně jsme navštívili několik malých pivovarů, hospůdek a restaurací v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Pomyslným finálovým místem byl Velký Blaník – pověstmi opředená hory v jejímž nitru odpočívají bájní blaničtí rytíři.

Trasa:

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod


1.6. středa

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov

Na den dětí se v pivovaru Bernard otevírá rozhledna a nové návštěvnické centrum s restaurací. Jedem si to omrknout. Původně Humpolec v plánu nebyl, ale změna je život… Obzvláště, když je pozitivní 😄

Humpolec,žst.

Humpolec,žst.

Do Humpolce přijedeme vlakem. Do centra je to kousek cesty (15min.) a protože je dost teplo a na zádech neseme bágly, tak si uděláme dost velkou žízeň na pivo 😁

Humpolec,pivovar Bernard

Humpolec,pivovar Bernard

Nejdříve si vylezeme na rozhlednu. Vstupenku za 50kč kupujeme v automatu, platba kartou. Později po předložení vstupenky v pivnici Na Štokách dostaneme malé pivo dle vlastního výběru. Což je fajn 👍 Výhled z rozhledny na město je parádní…

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Na recepci návštěvnického centra si necháme batohy, prohlídeme si prodej suvenýrů, malé muzeum pivovaru a zamíříme do pivnice. Je moderně zařízená. Obsluhující personál milý a ochotný. První den je tu poloprázdno. Dáváme si oběd z denní nabídky a postupně vyzkoušíme všechna piva na čepu. Jídlo je vynikající a pivečko ještě lepší!!! Kdo chce, může si zajít na terasu, odkud je výhled na pivovar. Návštěvu určitě doporučuji!

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Z Humpolce odjíždíme busem do Kamenice nad Lipou. Projdeme si náměstí, zajdeme na nádvoří zámku a k zámeckému rybníku. Poté už zaparkujeme na zahrádce ve dvoře zdejšího pivovaru.

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,pivovar

Kamenice nad Lipou,pivovar

V nabídce je spousta piv, takže si objednávané malá piva, aby jsme ochutnali od každého. A pivo zde vařit umí! Po ochutnávce si kupujeme sebou ještě pivo v PET. Večer u ohně při opékání buřtů se bude hodit 😉

Z Kamenice odjíždíme vlakem do Obrataně, který na zdejší úzkokolejce provozuje společnost Jindřichohradecké místní dráhy.

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

V Obratani přestupujeme na vlak ČD a pokračujeme do Chýnova. U studánky Pod Hůrkou doplníme zásoby vody. Přenocujeme v přístřešku asi 1km od Chýnova.


2.6. čtvrtek

Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník

Ráno jdeme po svých k Chýnovské jeskyni a na Pacovu horu. Pod ní se nachází přírodní rezervace v bývalém lomu.

Pacova hora (587m),výhled

Pacova hora (587m),výhled

Na vyhlídce, u lavičky vymlaskneme poslední kamenickou PETku a vracíme se zpátky do Chýnova odkud jedeme vlakem do Tábora. V Táboře projdeme kolem v.n. Jordán na Žižkovo náměstí do starého města.

Tábor

Tábor

Naše kroky míří po strmých schodech na vyhlídkovou věž kostela Proměnění Páně. Měří 87m a je z ní skvělý výhled. Ve věži si návštěvníci můžou prohlédnout spoustu mincí a bankovek z celého světa a to jak z minulosti, tak i současnosti.

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

A protože se blíží doba oběda, tak zajdeme do restaurace Beseda na oběd. A když jsme v Táboře, tak si musíme dát jedině táborskou baštu 😄 A k ní se bude nejlépe hodit pivo Lichvice, které vaří v minipivovaru pod Besedou.

Po obědě jedeme busem do Mladé Vožice, kde děláme krátkou pauzu. Nakoupíme buřty a chleba na večer.

Mladá Vožice,kostel sv. MartinaMladá Vožice,kostel sv. Martina

Mladá Vožice,kostel sv. Martina

Pokračujeme dalším busem do Louňovic pod Blaníkem. Vystupujeme na okraji obce a šlapeme nahoru na Malý Blaník (580m). Na nejvyšším bodě je vrcholové razítko. Pod vrcholem stojí zřícenina barokní kaple Máří Magdalény. V současné době je nepřístupná z důvodu probíhající rekonstrukce.

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Po červené se vracíme se do Louňovic. Zapadnem na zahrádku Hostince pod Blaníkem.

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Pro někoho možná retro hospoda, kde se člověk vrátí o 30let zpátky, ale personál pohodový a pivko ze zdejšího pivovárku Špácal bylo fajn. K němu utopenec, který neměl chybu. A ceny lidové. Takže spokojenost.

Po občerstvení jdeme na Velký Blaník. Moc se nám večer do kopce nechce, ale nedá se jinak 😉 Na prohlídku rozhledny se vrátíme zítra, dnes už je zavřená. Útočiště pro dnešní noc nacházíme v přístřešku pod Velkým Blaníkem. Večer na pohodu. Ohýnek, buřtíky, pivečko, rumíček 😁

Velký Blaník (638m),západ slunce

Velký Blaník (638m),západ slunce


3.6. pátek

Velký Blaník – Kondrac – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou

Ráno nejdříve omrkneme Veřejovou skálu a poté se vracíme na Velký Blaník (638m).

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Rozhledna se otevírá až v 10h, ale máme štěstí…, paní nás pouští nahoru už něco po půl desáté. Pamatuje si nás ze včerejška z hospody z Louňovic 👍

Rozhledna byla postavena KČT v roce 1941 a měří cca 29m. Je z ní pěkný rozhled na Posázaví, Vlašimsko, Benešovsko.

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Pokračujeme po červené směr Kondrac. U Slepičí skály je k vidění kopie základního kamene, který byl z Velkého Blaníku odvezen na stavbu Národního divadla.

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Ze studánky U Brodce si doplníme vodu. Musíme přidat do kroku, aby nám neujel bus do Vlašimi. Nakonec jsme přišli 10 min před odjezdem a tak stihneme ještě točenou zmrzlinu ve stánku u zastávky.

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Ve Vlašimi zamíříme rovnou do Restaurace U Blanických rytířů, která se nachází na nádvoří zámku.

Vlašim,zámek

Vlašim,zámek

Dáme si obídek a taky ochutnáme Blanického rytíře 11°. Jídlo výborné, pivo podprůměrné 😥 Pokud se ještě rytíř vaří v Benešově, tak do Ferdinanda má hodně daleko…

Z Vlašimi odjíždíme busem do Zruče nad Sázavou. Pěšky se přesuneme na vlakové nádraží a jedeme do Ledče nad Sázavou. Projdeme se do centra, zakotvime v restauraci U řeky, ale na čepu mají jen Bernard 11°. Jako je fajn, ale chceme ochutnat pivo Šepťák ze zdejšího pivovárku.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Takže se vracíme na stanici, kde v nádražní hospůdce čepují Šepťáka – Hrnčířská 11°. Pivko je dobré, takový lepší průměr.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Do vlaku kupujeme svrchně kvašenou 12° APA v PETkách. Aspoň nám cesta do Havlbrodu rychleji uběhne 😄 V Brodě máme do dalšího vlaku necelou hodinu času, takže zajdem na jedno 🍺 do blízké hospody Na točně. Mají tu dobrou 12° Radegast.

A to je poslední zastávka našeho pivního vandru. Následuje už jen odjezd vlakem do Brna.


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

TROJMEZÍ 2022

                                         

                                TROJMEZÍ  CZ/SK/PL  2022

 

Na Trojmezí se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko – české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

Trasa:

Mosty u Jablunkova – Hrčava – Trojmezí – Bukovec


23.5.pondělí

Mosty u Jablunkova – Studeničný – Gírová – Hrčava – Trojmezí: MAPY.CZ

V Mostech u Jablunkova mě přivítá statný medvěd a dokonce postojí jako model při focení 😁

žst.Mosty u Jablunkova

žst.Mosty u Jablunkova

Po červené stoupám podél sjezdovky. Je to docela krpál… Chatu Studeničné míjím bez zastavení. Pauzu dělám až před Štípankou, v místě sesuvu půdy. V květnu 2010 zde v důsledku přívalových dešťů ujel svah o šířce 300m a propadl se o několik stovek metrů dolů… Dnes už místo opět zarůstá, ale známky sesuvu jsou dodnes zřetelné.

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Přestávku na oběd udělám u přístřešku nedaleko rozcestníku Štípanka. Rozdělám oheň a opeču buřty. Pokračuji nahoru k Čertovým mlýnům. Místo obilí zde pekelníci mleli hříšné lidi 😂

Čertovy mlýny pod Gírovou

Čertovy mlýny pod Gírovou

Na Gírovou je to odtud co by kamenem dohodil. Stojí zde turistický přístřešek s ohništěm. Gírová (840m) je nejvyšší horou moravskoslezské části jablunkovského mezihoří. Asi 200m pod vrcholem stojí turistická chata Gírová.

Gírová (840m)

Gírová (840m)

Za Komorovským Grúněm odbočuji doprava a lesními pěšinkami směřuji k památníku posledního vlka. Místní obyvatelé zde v březnu 1914 uspořádali hon na vlky poté, co napáchali škody na dobytku. V místě pamětního kamene byl zastřelen poslední vlk v Beskydech.

pomník posledního vlka v Beskydech

pomník posledního vlka v Beskydech

Místo je v současnosti hodně zarostlé a přístřešek vyznačený na mapy.cz je zničený. Zbylo jen pár prken. Lesní cesta k silnici vedoucí do Hrčavy byla rozježděná lesní technikou a velmi špatně se po ní šlo.

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

V Hrčavě se krátce zastavím u Lurdské studánky. Voda je prý slabě radioaktivní a léčí oční neduhy.

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Kolem dřevěného kostela sv.Cyrila a Metoděje zamířím do hospůdky Na vyhlídce. Na čepu mají hrčavské pivo, světlou 11° a polotmavou 12°. Pivo si nechávají vařit na zakázku v pivovaru Koníček ve Vojkovicích. Sedět se dá uvnitř nebo venku. Výhled je ze zahrádky parádní.

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Po třech kouscích odcházím na Trojmezí, kde se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Každý stát zde má svůj žulový monolit a také svůj přístřešek. Přenocuji v přístřešku na slovenské straně, který je jednak trochu stranou až za potokem, ale hlavně má ohniště.

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Na slovenské straně je u rozestavěné cesty, cca 100m od přístřešku vydatný pramen. Ještě není ani zakreslen na mapy.cz.


24.5.úterý

Trojmezí – Jaworzynka – Bukovec (nejvýchodnější bod) – Bukovec: 1MAPY.CZ , 2MAPY.CZ

Kolem šesté ranní sprchlo, ale nic velkého. Pod střechou bylo fajn. Jdu po žluté značce do Jaworzynky.

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Vylezu na vršek, kde stojí vodárenská budova. Je odtud pěkný kruhový výhled do širokého okolí. Ale taky tu pořádně profukuje. Přece jen ranní déšť vzduch ochladil…

Jaworzynka

Jaworzynka

Dole v městečku nakouknu do kostela sv. Matky Boží. Je otevřený a volně přístupný. Žlutá odbočí do lesa a za necelé 3km jsem u silnice (Za Groniem), která vede k hraničnímu přechodu Bukovec CZ/PL. Sejdu ze silnice dolů do lesa a po cca 200 stojím u říčky Oleška, která zde tvoří přirozenou hranici.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Přeskočím Olešku a stojím na nejvýchodnějším bodě České republiky. Je zde umístěn pamětní kámen s deskou, kilometrovník, infotabule a přístřešek.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Kolem rašelinné louky, která je přírodní rezervací jdu po zelené do Bukovce.

rozc. Za Kempou

rozc. Za Kempou

V plánu je zastavit se na oběd U Turka, ale hospoda má zavřeno. Přitom na webu restaurace je uvedeno, že otvírají v 10h 🤔 Takže sedám na nejbližší bus a jedu do Návsí a odtud vlakem domů.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , | Napsat komentář

DLOUHÉ STRÁNĚ 2022

 

                                  DLOUHÉ  STRÁNĚ  2022

 

14.1.pátek

Trasa:

Kouty nad Desnou,most – Dlouhé stráně,dolní nádrž – Dlouhé stráně,horní nádrž – Mravenečník – Rysí skála,vyhlídka – rozhledna u Tetřeví chaty – Kouty nad Desnou,žst: MAPY.CZ

Jednodenní zimní výšlap na Dlouhé stráně(1353m) a Mravenečník(1343m) začínáme na autobusové zastávce Kouty nad Desnou,most. Po modré značce, která v zimě slouží zároveň jako lyžařská trasa, stoupáme k dolní nádrži PVE Dlouhé stráně.

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

dolní nádrž PVE Dlouhé stráně

Sluníčko nám přeje a sněhu zatím moc není, takže se po cestě šlape dobře. V turistické boudě pod horní nádrží děláme obědovou pauzu. K horní nádrži je to ještě kus cesty do kopce… Ale za necelou hodinku jsme nahoře. Bufet samozřejmě v zimě zavřený 😕 Tak alespoň je tu hezký výhled na Keprník.

horní nádrž PVE Dlouhé stráně,výhled na Vozku a Keprník

horní nádrž PVE Dlouhé stráně,výhled na Vozku a Keprník

Po zasněžených schodech vylezeme až na okraj horní nádrže PVE Dlouhé stráně. Kolem nádrže vede cesta, takže je možné si ji obejít celou dokola. My volíme levou stranu, ta je od srdce 😎 Pořádně tu profukuje, vítr je silný a ledový… Ale i tak se pár minut zdržíme u rozcestníku Dlouhé stráně, který označuje vrchol ve výšce 1353 m.n.m.

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Vřesník (1343m)

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Vřesník (1343m)

horní nádrž PVE Dlouhé stráně

horní nádrž PVE Dlouhé stráně

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Praděd (1491m)

Dlouhé stráně (1353m),v pozadí Praděd (1491m)

Z Dlouhých strání zamíříme na sousedni vrchol, Mravenečník (1343m). Chodí sem hlavně skialpinisti a „prknaři“, kteří pak sjíždějí volným terénem dolů.

Mravenečník (1343m)

Mravenečník (1343m)

větrné elektrárny na Medvědí hoře

větrné elektrárny na Medvědí hoře

Sejdeme dolů k Tetřeví chatě, projdeme kolem dnes již nefunkčních větrných elektráren a jdeme se podívat na vyhlidku Rysí Skála. Pod Medvědí horo(163m) je zde vytvořena naučná stezka pro děti. Pod samotnou vyhlídkou stojí dva dřevěné přístřešky, které poslouží k odpočinku i jako úkryty před náhlou změnou počasí.

"<yoastmark

"<yoastmark

"<yoastmark

Po zelené značce se přesuneme k rozhledně U Tetřeví chaty. Je postavená v blízkosti horní stanice lanovky a hned pod ní je lyžařský bar. Je volně přístupná po celý rok. Jdem nahoru, i když počasí se postupně zhoršuje…

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty

Docela nás začíná tlačit čas. Doba odjezdu vlaku z Kout nad Desnou se neúprosně blíží… Dolů scházíme nejkratší cestou. Podél sjezdovky a dál po červené kolem rozcestí U obrázku. K vlaku přícházíme asi 10 min před odjezdem. Moc prima vycházka 😎


Účastníci: Michal, Vlasta

Fotogalerie

 

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , | Napsat komentář

LUŽICKÉ HORY 2021

                                   LUŽICKÉ  HORY  2021

 

Lužické hory jsou rozlohou nevelké pohoří na severu Čech a východě Německa. Německá část se nazývá Žitavské hory. Nejvyšším vrcholem je Luž (793m.n.m.)

Trasa:

Nový Bor  – Cvikov – Krkavčí kameny – Luž – Tolštejn – Jedlová – Milštejn – Svor – Sloup v Čechách – Nový Bor.


6.9.pondělí

Nový Bor – Havraní skály: MAPY.CZ

Vandr po Lužických horách začínám v Novém Boru. První zastávku dělám na nám.Míru na zahrádce restaurace pivovaru Born. Část náměstí je v rekonstrukci, obehnaná mobilními plotovými zástěnami. I zahrádka pivovarské restaurace působí provizorně.

Nový Bor,nám.Míru

Nový Bor,nám.Míru

Po celodenním cestování vlakem vychlazené pivko přijde vhod 😎  Dám dva kousky a vyrážím po zelené značce k přístřešku pod Havraními skálami, kde složím hlavu.

tur.přístřešek pod Havraními skálami

tur.přístřešek pod Havraními skálami


7.9.úterý

Havraní skály – Panenská skála – Cvikov – vyhlídka Švýcárna – Drnovec – Skalní kaple – Kamenný oltář – Mařenice – Dolní Světlá – Krkavčí kameny: MAPY.CZ

Brzy ráno si protáhnu nohy po schodech na vyhlídku Havraní skály. Schodiště zde nechal vytesat do skály v roce 1830 tehdejší majitel panství kníže Karel Kinský. Seshora je parádní výhled po okolí. Samozřejmě za pěkného počasí. Což dnes tak úplně není 😕

Havraní skály

Havraní skály

Havraní skály

Havraní skály

Na roz.Radvanec odbočuji vlevo k hájovně. Za ní se nad Dobraneckým potokem tyčí Čertova a Panenská skála. Pod skalami, v údolí Samoty, je vytesán ve skalním výklenku reliéf Krista.

Skalní reliéf Krista

Skalní reliéf Krista

Na rozcestí odbočuji vlevo a po 800m přicházím ke studánce Augenwasserquelle. Podle pověsti její voda má léčivé účinky na oči. Doberu vodu a pokračuji do Cvikova, kde nesmím vynechat návštěvu pivovaru 😉

Cvikov,pivovar

Cvikov,pivovar

Po  výborném obědě a ochutnávce pivečka v pivovaru si projdu část naučné stezky nad Cvikovem a navštívím Lesní divadlo a vyhlídku Švýcárnu.

Cvikov,Lesní divadlo

Cvikov,Lesní divadlo

vyhlídka Švýcárna

vyhlídka Švýcárna

vyhlídka Švýcárna,Kunratice u Cvikova

vyhlídka Švýcárna,Kunratice u Cvikova

Z vyhlídky sejdu do Drnovce a po zelené jdu do Kunratic. Cestou se zastavím u skalní kaple, která pochází z roku 1834 a je vytesaná do pískovce.

Skalní kaple u Kunratic

Skalní kaple u Kunratic

Projdu severní částí Kunratic a podél Svitavky dojdu na hráz mezi Horním a Dolním rybníkem. Dopřávám si odpočinkovou pauzu.

Horní Kunratický rybník (v pozadí Zelený vrch)

Horní Kunratický rybník (v pozadí Zelený vrch)

Horní Kunratický rybník

Horní Kunratický rybník

Cestou ke kamennému oltáři jsem vyplašil odpočívající zmiji. Vyhřívala se potvora na okraji cesty a málem jsem na ni šlápl… 👿  Po žluté jdu k dalším dvěma zajímavostem. Kamenný oltář Nejsvětější Trojice i nedaleký skalní reliéf Útěk do Egypta jsou dílem mařenického truhláře Franze Schiera. Oba jsou datovány přibližně do roku 1740.

Kamenný oltář Nejsvětější Trojice

Kamenný oltář Nejsvětější Trojice

Kromě stáda kraviček, pasoucí se pod Jelením vrchem, jsem nepotkal v těchto končinách ani živáčka.

pastviny pod Jelením vrchem

pastviny pod Jelením vrchem

V Mařenici jdu nejdříve na vrch Kalvárie (445m). Jednak je odtud pěkný výhled a jednak tu stojí zrekonstruovaná kaple, která zde původně byla postavena už v roce 1750. Po druhé světové válce zpustla. Znovuobnovena byla v letech 2008-2010.

Mařenice,Kalvárie

Mařenice,Kalvárie

Kolem kostela sv.Máří Magdalény a sousoší Ukřižování dojdu k zastávce busu. Dny se pomalu krátí a začíná se šeřit. Jít pěšky po silnici do Dolní Světlé se mi moc nechce. Bus jede za 20 min.

Mařenice,kostel sv. Maří Magdalény

Mařenice,kostel sv. Maří Magdalény

Z Dolní Světlé jdu po zelené značce kolem kapličky u bývalé celnice na Krkavčí kameny. U skalního útvaru Sokolík stával kdysi výletní hostinec Gondola. Dnes z něj zbyly už jen zbytky zdí a sklepu. Kromě tur.přístřešku je zde i ohniště a pěkný zatravněný plácek, který slouží čundrákům k přenocování. Rozdělám oheň a opeču buřty. Je teplo a dle rosničkářů v noci pršet nebude a tak spím pod širákem nedaleko ohniště.


8.9.středa

Krkavčí kameny – Waltersdorf CZ/D – Luž – Černá brána CZ/D – Trojhran – Lesné – Tolštejn – rozhledna Jedlová – Jedlová žst. – Konopáč : MAPY.CZ

Ráno vyrážím po čáře k hraničnímu přechodu Dolní Světlá/Waltersdorf. Kromě lyžařského areálu a několika hotelů a penzionů na německé straně je zde i památník českým obráncům hranic z roku 1938.

hraniční přechod Dolní Světlá / Waltersdorf,pomník obráncům hranic ČR (22/23.9.1938)

hraniční přechod Dolní Světlá / Waltersdorf,pomník obráncům hranic ČR (22/23.9.1938)

Na konci parkoviště hotelu Rübezahlbaude je pěkná vyhlídka. A nechybí výhled na nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793m).

Luž (793m)

Luž (793m)

Na Luž se vydávám samozřejmě tou nejhorší cestou. Po čáře rovnou za nosem. Je to prudký půkilometrový krpál. Ale nechce se mi jít po asfaltce v doprovodu davů německých důchodců. Za 20min jsem nahoře. Od roku 2020 zde stojí na německé straně nová rozhledna. Vyhlídková plošina je pouhých 8m nad zemí, takže si každý může domyslet o kolik je z ní lepší výhled než ze samotného vrccholu 😆 Nicméně rozhledna zatraktivnila Luž a neustále sem proudí zástupy návštěvníků, hlavně z německa. V letech 1824 – 1946 zde stávala chata s hostincem. Ale po 2.svět.válce se uzavřely hranice a chata byla pravděpodobně úmyslně zapálena a lehla popelem.

Luž (793m),rozhledna

Luž (793m),rozhledna

Luž (793m)

Luž (793m)

Před odchodem z Luže sejdu ještě na tzv. Malou Luž, kde je další vyhlídka s lavičkou. Tady není ani noha. Klídek a pohodička 😎

U studánky Pod Luží doplním vodu. Na rozcestí měním své plány a návštěvu chaty Luž vypouštím. K chatě totiž proudí z Luže mraky němců s vidinou laciného obědu. Takže bude narváno. Další trasu volím po červené hřebenovce E3 ke skalnímu útvaru Trojhran, který se nachází přesně na hranicích a je osazen hraničním kamenem.

Skalní útvar Trojhran

Skalní útvar Trojhran

Dalším dílčím cílem dnešního dne je zřícenina hradu Tolštejn. Z Lesné je to na hrad docela fuška. S velkým báglem dá kopec zabrat. Na hradě je jen pár náštěvníků a restaurace takřka prázdná. Čehož využívám k pozdnímu obědu a ochutnávce Tolštejnského ležáku, který se vaří ve Cvikovském pivovaru. Jídlo i pivko super! Za prohlídku zříceniny hradu a vstup na vyhlídku se platí 30Kč.

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

zřícenina hradu Tolštejn

Z Tolštejnu je to co by kamenem dohodil na Jedlovou (774m). Takže další kroky zamíří opět do kopce. Poslední část vede serpentinami po asfaltce. Protože už je po 16h, tak jsem nahoře skoro sám… Stojí zde kromě kamenné rozhledny i hotel s restaurací Jedlová hora.

hotel a restaurace Jedlová hora

hotel a restaurace Jedlová hora

Kupuji cvikovský Hvozd 11° (40Kč) a k tomu vstupenku na rozhlednu (30Kč). Otevírací doba rozhledny je teď v září pouze do 17h. Kopnu do sebe pivko a po starých točitých schodech vystoupám nahoru. Rozhledna byla postavena v roce 1891, měří 29m. Za jasného počasí lze vidět vrcholky Krušných hor a Krkonoš. Pod stromy vedle rozhledny je památník věnovaný německému básnikovi Friedrichu Schillerovi. Naproti hotelu je možnost navštívit lanové centrum nebo si zapůjčit koloběžku. V zimě jsou v provozu dva lyžařské vleky.

rozhledna Jedlová

rozhledna Jedlová

Z Jedlové to z kopce odsýpá a před 18h jsem už na vlakovém nádraží Jedlová. Dnes je tu živo. V hospodě plno a ve stanici panuje čilý ruch. Přijel sem dětský sciovlak z Prahy.

Jedlová,žst.

Jedlová,žst.

Jedlová,žst. - vlak pro Scioškolu

Jedlová,žst. – vlak pro Scioškolu

Hlavním důvodem mojí návštěvy stanice  je však vydatný pramen (studánka), který je pěkně udržovaný a slouží všem poutníkům.

Jedlová,žst. - studánka

Jedlová,žst. – studánka

Doplním u pramene vodu do PETek a po zelené stoupám na Konopáč (Jelení skály). Původně jsem chtěl nocovat až na Milštejnu, ale to už časově do setmění nedám… Na Konopáči (676m) profukuje, ale najdu si místo v závětří, těsně u skály pod sromy.


9.9.čtvrtek

Konopáč(Jelení skála) – Stožecké sedlo – U Jána – Sirný pramen – zříc.hradu Milštejn – Rousínov – Svor žst.: MAPY.CZ

Na Konopáč hned od rána svítí sluníčko. Je krásné ráno. Po snídani vyrážím do Stožeckého sedla. Vede tudy nová zbudovaná stezka včetně mostu nad silnicí Svor – Rumburk.

Stožecké sedlo,nový most

Stožecké sedlo,nový most

Za mostem odbočím na zelenou značku a sejdu ke sv. Jánu. Nedaleko se nachází tzv. Sirný pramen. Jeho zbarvení ovšem nezpůsobuje síra, ale bakterie Leptothrix ochracea.

"sirný" pramen poblíž rozcestí U Jána

„sirný“ pramen poblíž rozcestí U Jána

Kolem Malého Stohu stoupám po lesní asfaltce směrem k Suchému vrchu. Asi 300 m před rozscetníkem odbočím doprava na neznačenou cestu. Vede tudy kratší cesta na Milštejn. Ne o moc, jen o kousek. Po ujití pár stovek metrů, nedaleko Samperova obrázku, nevěřím svým očím co vidím… u hromady vytěženého dřeva se motá vlk. V poledne a u cesty, kudy za den projde nejspíše dost lidí.Vytahuju foťák, ale než ho zapnu, vlk se otočí, koukne na mě a zmizí v lese. Ale i tak je to zážitek na který budu dlouho vzpomínat. Později si přečtu, že v Lužických horách se pohybuje vlčí smečka minimálně o čtyřech dospělých kusech.

Přicházím ke skální bráně u Milštejnu. Je asi 7 m dlouhá a 3,5 m vysoká. Vznikla zvětráváním pískovce a následným uvolňováním a padáním kusů balvanů.

Skalní brána u Milštejna

Skalní brána u Milštejna

Asi 150 m od brány se nachází Stříbrná studánka. Vracím se zpátky a jdu prozkoumat co zbylo z původního hradu Milštejn. Bohužel toho mnoho není, pouze zbytky hradeb. Hrad zpustl už v 16.století. V těsné blízkosti hradu vznikl lom, kde se doloval pískovec až do roku 1910. Dnes je zde postaven dřevěný srub, zřejmě trampskou osadou Milštejn.

zřícenina hradu Milštějn,trampská chata na nádvoří

zřícenina hradu Milštějn,trampská chata na nádvoří

Z Milštejna jdu po červené značce přes Rousínov do Svoru. Před Svorem je k vidění staré lesní koupaliště. Bylo vybudováno v roce 1911. Dnes už je zchátralé a nevyužívá se. Je zde ovšem možnost nouzového přenocování… Buď ve zděném přístřešku nebo v jeskyni.

areál bývalého lesního koupaliště u Svoru

areál bývalého lesního koupaliště u Svoru

Ze Svoru popojedu vlakem do Nového Boru. A odtud busem do Sloupu v Čechách. Neúprosně mě tlačí čas. Zítra se musím vrátit domů, je potřeba využít krásnýho počasíčka.

Sloup v Čechách – Skalní hrad – Vodní chrám – rozhledna Na Stráži – vyhlídka U Turka: MAPY.CZ

Sloup v Čechách,skalní hrad

Sloup v Čechách,skalní hrad

Sloup v Čechách je známý hlavně Skalním hradem, ale i naučná stezka poskytuje spoustu dalších zajímavostí ke zhlédnutí. Samozřejmě první kroky vedou ke hradu. Vstupné 90Kč včetně úschovy báglu zdarma. V ceně vstupenky je zapujčení tištěného průvodce.

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup, lucerna nad kaplí

Skalní hrad Sloup, lucerna nad kaplí

Skalní hrad Sloup,poustevník

Skalní hrad Sloup,poustevník

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na hradě se zdržím necelou hodinku a pokračuji k rozhledně Na Stráži. Z terasy u restaurace je krásný výhled na celý Sloup včetně okolních vrcholů Lužických hor.

vyhlídka Na Stráži,v pozadí Klíč

vyhlídka Na Stráži,v pozadí Klíč

Restaurace je stále ve „výstavbě“ a tudíž mimo provoz. Bufet pod rozhlednou nabídne základní občerstvení (čepované pivo pouze o víkendech). Rozhledna je otevřená do 17h a stejně tak parkoviště. Vezmu zavděk kozlem v plechu a po chvíli odpočinku jdu na vyhlídku U medvěda.

vyhlídka U medvěda,výhled na Sloup v Čechách

vyhlídka U medvěda,výhled na Sloup v Čechách

Z vyhlídky U medvěda jdu po Sloupském vyhlídkovém okruhu na Hraběnčinu vyhlídku, následuje Maxmiliánova vyhlídka a dnešní trasu zakončím na vyhlídce u Turka, kde přenocuji. Na jedné straně je skalní věž Hraběnka, na druhé Turecká hlava.

Skalní věž Hraběnka

Skalní věž Hraběnka

Skalní věž Turecká hlava

Skalní věž Turecká hlava

vyhlídka U Turka,západ slunce

vyhlídka U Turka,západ slunce


10.9.pátek

vyhlídka U Turka – Samuelova jeskyně – Sloup v Čechách: MAPY.CZ

Ráno je opět sluníčkově 😎  Abych prošel celý Sloupský okruh už nemám čas. Proto zredukuji množství zdejších zajímavostí na jednu. Samuelovu jeskyni s vyhlídkou. Vracím se po zelené a před křížkem odbočím doprava. Za pár minut jsem pod Samuelovou skálou. V roce 1718 si zde Samuel Görner vyhloubil jeskyni a žil zde jako poustevník do roku 1735. Vyráběl brýle a dalekohledy. Nad jeskyní jsou zbudovány dvě vyhlídky.

Samuelova jeskyně

Samuelova jeskyně

výhled ze skalní věže Samuelova sluj na rozhlednu Na Stráži

výhled ze skalní věže Samuelova sluj na rozhlednu Na Stráži

Samuelova vyhlídka

Samuelova vyhlídka

Z vyhlídky je to do Sloupu co by kamenem dohodil. Za pár minut jsem na zastávce busu. Z Nového Boru pak už jedu vlakem. Vandr se vydařil, hlavně díky parádnímu počasí!!!


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

VANDR PO ORLICKÝCH HORÁCH 2021

 

                    VANDR  PO  ORLICKÝCH  HORÁCH

                                                    2021

 

Orlické hory jsou pohoří v severovýchodních Čechách podél hranice s Polskem. Nejvyšší horou je Velká Deštná 1115m.n.m. Přechod hlavního hřebene, který je dlouhý cca 50km, není nijak náročný. Většinu trasy z Náchoda do Rokytnice v Orlických horách jsem absolvoval po červeně značené Jiráskově cestě, která je pojmenovaná po spisovateli Aloisi Jiráskovi(1851-1930).


Trasa:

Náchod – Peklo – Nový Hrádek – Olešnice v Orlických horách – Vrchmezí – Šerlich – Neratov – tvrz Hanička – Rokytnice v Orlických horách.


14.6.pondělí

Náchod – Jiráskova chata – Peklo – Holubí palouk – zřícenina Frymburk: MAPY.CZ

Do Náchoda přijíždím vlakem hodinu před polednem. Na oběd zajdu do bistra Pecka, které je poblíž nádraží u kruhového objezdu. Z menu volím pašíka Pepíka, což není nic jiného než klasická vepřová se zelím a knedlíkem. Nabízí i variantu halušek místo knedlíků.

bez komentáře :-)

bez komentáře 🙂

Kolem pivovaru Primátor jdu nahoru po červené značce, směrem na Dobrošov. Původně jsem se chtěl zastavit na „jedno“ v pivovaru, ale zahrádka je mimo provoz. Pivovarská prodejna otevírá až ve 13h. Pokračuji dál a pod Montací na bezejmeném vrcholku dělám přestávku. Je odtud pěkný výhled na zámek a město Náchod.

Náchod,z vyhlídky

Náchod,z vyhlídky

Cesta stoupá stále do kopce a přes chatovou osadu Amerika vylezu u Jiráskovy chaty. U chaty je pusto a prázdno. Je pondělí a zavírací den. Pivo nebude ☹️

Jiráskova chata s rozhlednou

Jiráskova chata s rozhlednou

Podobná situace je v Jizbici. Hospoda otvírá pouze pá-ne. No nic, v Pekle snad už otevřeno bude. Tam by měli mít nonstop 😈

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Turistická chata Peklo (Bartoňova útulna)

Peklo je zkrácený název pro Pekelské údolí, kde se Olešenka vlévá do Metuje. Turistickou chatu Peklo alias Bartoňovu útulnu navrhl architekt Jurkovič. Vznikla přestavbou ze starého mlýna. Peklo je oblíbeným cílem výletníků a i dnes je zahrádka plná. Jednoho čepovaného Rampušáka si taky dám 😉

Proti proudu Olešenky pokračuji na Holubí palouk, kde stojí pamětní kámen s nápisem Revír Peklo. A odtud na zříceninu hradu Frymburk, kde přespím. Přesněji tedy vedle hradu pod střechou tur.přístřešku, který je jinak využíván hlavně dětmi. Kolem hradu vede NS skřítka Frymbulína.

přístřešek u Frymburku

přístřešek u Frymburku

zřícenina hradu Frymburk

zřícenina hradu Frymburk


15.6.úterý

zřícenina Frymburk – Rokole – rozhledna Šibenik – pivovar Agent – Olešnice v Orlických horách – pramen Olešenky – Vrchmezí: MAPY.CZ

Noc byla teplá a klidná. Žádné strašidlo z hradu v noci nepřišlo :mrgreen: Ranní prohlídka hradu se nekonala. Veřejnosti není přístupný z důvodu špatného technického stavu.

Rokole,kostel Panny Marie Rokolské

Rokole,kostel Panny Marie Rokolské

Po snídani zamířím dolů pod hrad a po zelené značce dojdu na poutní místo Rokole  Je to poutní místo s vydatným pramenem. Údajně je léčivý… Pro vodu sem jezdí lidé ze širokého okolí. Kostel Panny Marie Rokolské je obehnán lešením a probíhá zde rekonstrukce. Na sousední dřevěnou Loretu opravy teprve čekají. U pramene pod kapličkou nabírám vodu a pár minut odpočívám ve stínu stromů na lavičce. Abych nešel zpátky do Nového Hrádku stejnou cestou, tak jdu tentokrát po silnici. Nebyla to zrovna moc dobrá volba… Sluníčko připaluje a jsem rád, že se na konci Nového Hrádku schovám na chvíli do stínu stromů. Na dosah už mám rozhlednu Šibeník.

rozhledna Šibenik

rozhledna Šibenik

Základ rozhledny, která byla otevřena v letošním roce, tvoří tubus bývalé větrné elektrárny. Pod rozhlednou v budově trafostanice bylo vybudováno nové tur.infocentrum. A protože v TICu se prodávají chlazené nápoje, tak jsem toho využil a výstup na rozhlednu jsem absolvoval s tondou a tondou 🍻😉

TIC pod rozhlednou Šibenik

TIC pod rozhlednou Šibenik

Výhledy po okolí moc pěkné. Koukám, že na  malé parkoviště pod rozhlednou přijel někdo veteránem T603.

rozhledna Šibenik,výhled na Nový Hrádek

rozhledna Šibenik,výhled na Nový Hrádek

Olešnice v Orlických horách,pivovar Agent,světlá 11°

pivovar Agent,světlá 11°

Na terase pod rozhlednou jsem poobědval ze svých zásob a vydal se na další cestu. Přes Zadní Kout, kolem Zelinkova mlýna do pivovaru Agent. Mají otevřeno a tak se zastavuji na čepovanou 11°. Vychlazená osvěžila, ale popravdě chuťově nijak nenadchla. Přišla mi taková vodová.Cesta do Olešnice po rozpáleném asfaltu nebyla nic moc. V Olešnici na náměstí zdechl pes…  Obě hospody zavřené ☹️ Maximálně jsem se mohl osvěžit v kašně na náměstí :mrgreen: Dal jsem si pauzu a odpočíval na lavičce pod stromem.

Po odpočinku pokračuji asi 1,5 km z Olešnice do kopce přes louku k lesu, kde u přístřešku shazuji bágl. Doba večeře 😋 Na ohni opeču dvě klobásky a hned je na světě líp.

Dál jdu po červené směrem na Vrchmezí. Ale za Ostružníkem odbočím doprava na neznačenou lesní pěšinu, která mě dovede k pramenu Olešenky. Doplním PETKy vodou, protože na Vrchmezí žádná voda není… Tedy možná je, u prameniště Bělé, ale kdo ví… (Další den zjistím, že u prameniště vodu nabrat nejde, je vyschlé).

přístřešek Vrchmezí

přístřešek Vrchmezí

Nocuji v dřevěném přístřešku na Vrchmezí u cesty. Zítra ráno zajdu na rozhlednu, která stojí na polské straně. Večer kolem projelo pár cyklistů, ale jinak byl klid až do rána.


16.6.středa

Vrchmezí – Šerlich – Velká Deštná – Pěticestí – Mezivrší – nad Neratovem: MAPY.CZ

rozhledna Vrchmezí (PL)

rozhledna Vrchmezí (PL)

Ráno neotálím a brzy vyrážím na rozhlednu. Než se tu nahrnou první cyklisti a turisti. Dřevěná rozhledna byla otevřena v prosinci 2020 a kromě pěkných výhledů nabídne i možnost úkrytu před nepříznivým počasím nebo nouzového přenocování. Byla postavena na polské stran Orlických hor na místě bývalého hostince, který tu stával do roku 1946, kdy vyhořel. Další zajímavostí je, že na ochozu rozhledny jsou volně použitelné funkční dalekohledy. Bez nutnosti vhazovat mince jako je tomu jinde.

 

 

 

Pokračuji přes PR Bukačku na Šerlich. Na polské straně se nachází velký skiareál. Teď v létě zde není ani živáčka. Pár stovek metrů odtud stojí Masarykova chata, kde je možno se občerstvit. Má otevřeno celoročně.

Šerlich,Masarykova chata

Šerlich,Masarykova chata

Dnes je tu narváno. Spousta školních výprav a dalších výletníků. Autem se dá dojet do sedla na parkoviště pod chatou. A podle toho to tady i vypadá 😕

Využívám výhodného autobusového spojení ze sedla Šerlich do Deštného. Potřebuji doplnit zásoby na další část vandru. Takže asi na hodinu opouštím hřeben a na otočku sjedu busem do místního konzumu. Nakoupím a za deset minut se vracím busem zase zpátky do sedla. A dál už zase po svých.

Na rozcestí před Velkou Deštnou je postavený nový srub s bufetem a útulnou. Ale otevřeno má jen o víkendech 👿 Útulna je volně přístupná nonstop. Vedle srubu jsou ve výstavbě toalety.

Velká Deštná,občerstvení Srub s útulnou

Velká Deštná,občerstvení Srub s útulnou

rozhledna Velká Deštná

rozhledna Velká Deštná

Velká Deštná je nejvyšším vrcholem Orlických hor. Měří 1115m.n.m. Některé prameny uvádí o metr více. Nová rozhledna byla otevřena na podzim 2019. Je postavena z ocelové konstrukce, která je obložena dřevem. Dnes mám to „štěstí“, že zde probíhá údržba. Ale nakonec jsou práce vcelku rychle ukončeny a rozhledna je opět přístupná veřejnosti. Nicméně se opraváři nemají k odjezdu a tak jsou na fotce zvěčněni i s plechovým přibližovadlem.

Přes Homoli(1001m) a Tetřevec(1043m) dojdu ke Kunštátské kapli. Barokní kaple Navštívení Panny Marie pochází z roku 1760 a je kruhového půdorysu. Nachází se ve výšce 1035m uprostřed vrchovištního rašeliniště se smrčinou. V minulosti sloužila jako místo k bohoslužbám dřevařských dělníků, kteří sem chodili z Tyrol za prací.

Kunštátská kaple

Kunštátská kaple

U rozcestníku Pěticestí stojí občerstvení. Ale podobně jako na Velké Deštné je i tento zavřený.

Pěticestí,bufet

Pěticestí,bufet

Tak pokračuji bez zastávky přes Komáří vrch, kde stojí tři pěchotní sruby. Jeden z nich okouknu blíž.

Pěchotní srub R-S 90/II Levý

Pěchotní srub R-S 90/II Levý

Na Mezivrší vzniklo velké záchytné parkovištė. A i když už je pozdní odpoledne(po 17h), tak zde firma montuje závory a automat na placení parkovného. Čím dřív se automat namontuje, tím dŕív se začnou vybírat penízky 😆

Tady opouštím červenou značku a jdu po žluté do Neratova. Po cca 2km přicházím k vyhlídce nad Neratovem. Na louce u lesa složím svoje kosti a přenocuji pod širákem. Je tu krásně! Jen kdyby tu nebyli ti otravní komáři 👿


17.6.čtvrtek

nad Neratovem – Neratov – Vysoký Kořen – Hanička odb. – rozhledna Anna – tvrz Hanička: MAPY.CZ

Sluníčko od rána připaluje… Bude horko. Už teď se těším na Neratovské pivko! Lesní cestou scházím dolů do Neratova. Od kostela Nanebevzetí Panny Marie je pěkný výhled na celou osadu. Vesnicí se Neratov snad ani nedá nazvat 🙂 I když… Málokterá větší vesnice nebo městečko se může pochlubit společenským domem, pivovarem a informačním centrem.

Neratov

Neratov

V roce 1989 měl Neratov pouhé dva obyvatele s trvalým pobytem. Situace se zlepšila až v roce 1992, kdy zde farář Josef Suchár založil sdružení Neratov. Postupně se začalo s obnovou kostela a do Neratova se začali stěhovat další lidé. Dnes už má Neratov 60 trvalých obyvatel. Ale i nadále správně patří pod obec Bartošovice v Orlických horách.

Sdružení Neratov se zaměřuje na pomoc dospělým s lehkým mentálním postižením a postiženým dětem. Díky péči o ně tu získali práci další lidé. Sdružení provozuje chráněné dílny, zahradnictví, hospodu, jídelnu, obchod s poštou a rekreační zařízení. Stará se také o kostel Nanebevzetí Panny Marie, který dostal unikátní skleněnou střechu ve tvaru kříže a je hlavním turistickým tahákem k návštěvě Neratova.

Neratov,kostel Nanebevzetí Panny Marie

Neratov,kostel Nanebevzetí Panny Marie

Po obědě a vynikajícím zdejším pivku odcházím z místní hospody a už teď si říkám, že se sem musím zase někdy vrátit. Z dálky si ještě naposledy fotím kostel.

Neratov

Neratov

Po modré značce jdu přes Vysoký Kořen mířím k tvrzi Hanička a okolním bunkrům a srubům. Asi 400m před rozcestím Černodolská rezervace odbočím doprava na neznačenou lesní cestu a dojdu ke komplexu srubů Lom,Mýtina,Na Pasece,Pozorovatelna. Všechny jsou součástí NS Opevnění Rokytnicka.

Dělostřelecký srub R-H-S 79 Na mýtině

Dělostřelecký srub R-H-S 79 Na mýtině

Tvrz Hanička si nechám na pozdější dobu. Teď pokračuji po červené na Anenský vrch, kde stojí stejnojmená rozhledna. Byla zde postavena v roce 2010, měří 12m a je celoročně volně přístupná. Zatravněná plocha s ohništěm u rozhledny slouží často k přenocování pod širákem.

Rozhledna Anna

Rozhledna Anna

V Anenském sedle doplňuji vodu a jdu bez zastavení ke tvrzi Hanička. Tvrz už je zavřená a nic moc z ní není vidět, protože je obehnaná vysokým pechovým plotem. Ale naproti je vybudovaný dřevěný přístřešek, který mi poskytne útočiště pro dnešní noc.

Tvrz Hanička

Tvrz Hanička


18.6.pátek

tvrz Hanička – Pod Zadním vrchem – Rokytnice v Orlických horách: MAPY.CZ

Ráno je opět sluníčkové. Stejně jako minulė dny, bude i dnes nebe bez mraků a deště. Tvrz Hanička se otevírá až v 9:30. Do té doby ale čekat nebudu. Možná někdy příště…

Po červené jdu k Panské hájovně, kde stojí podobný turistický přístřešek jako u Haničky. Přejdu parkoviště a pokračuji kolem pěchotních srubů Na holém a Nízká. Pod Zadním vrchem si dopřávám krátkou pauzu. Z červené odbočuji na zelenou a mířím do Rokytnice v Orlických horách. 

Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

Kolem koupaliště stoupám na náměstí T.G.Masaryka. Za chvíli bude poledne a tak zapadnu na zahrádku restaurace Rampušák. Objednávám si meníčko a pivko. Rampušáka z Dobrušky bohužel nemají… , a tak beru zavděk malým kozlíkem 😕 

Rokytnice v Orlických horách,zámek

Rokytnice v Orlických horách,zámek

Po obědě si projdu náměstí a přilehlé okolí. Po obchodech obvykle nešmejdím, ale do cukrárny Sázava zajdu. Prodávají zde totiž Neratovské pivo. Kupuji tři vychlazené kousky v litrových PETkách a svět je hned zase o kousek hezčí 😎 

Následuje pěší přesun na Rokytnické vlakové nádraží. Před odjezdem vlaku si ještě omrknu zvenčí zdejší Muzeum železnice , které se nachází v prostorách bývalé výtopny. 

Rokytnice v Orlických horách,výtopna

Rokytnice v Orlických horách,výtopna

A tím můj vandr po Orlicku končí.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK A POLSKÁ HORA 2021

                

                KRÁLICKÝ  SNĚŽNÍK  A  POLSKÁ  HORA 

                                                    2021

 

Trasa:

Staré Město pod Sněžníkem – Králický Sněžník – Kladská brána – Polská hora – Palaš – Ramzová


27.4.úterý

Staré Město pod Sněžníkem žst. – Stříbrnice – chata Návrší – Králický Sněžník – Schronisko Na Sniežniku – Domek Myśliwski: MAPY.CZ

Jarní výšlap na Králický Sněžník začínám ve Starém Městě. Po sněhu tady není ani památky, ale nahoře okolo 1000 m.n.m. se dá sněhová pokrývka očekávat.

skiareál Kraličák

skiareál Kraličák

Králický Sněžník

Králický Sněžník

Po modré jdu do Stříbrnic a odtud po žluté, kolem chaty Návrší, k rozc.Nad Adéliným pramenem. Na cestě leží stále dost silná vrstva mokrého sněhu, aby se dalo bežkovat. Nicméně stopa už není upravená. Moc dobře se mi nejde. Přece jen s těžkým báglem se trochu sněhem propadám. Ale na sněžnice to není. Spíš na backcountry běžky 😀 Cesta ubíhá pomaleji, ale počasí je přívětivé a jarní sluníčko příjemně hřeje. Od Stříbrnického sedla sněhu podstatně přibývá… U pramene Moravy dávám delší pauzu a dobírám vodu. Na vrchol Králičáku mi chybí už jen pár stovek metrů. 

pramen Moravy

pramen Moravy

rozcestník pramen Moravy

rozcestník pramen Moravy

Na vrcholu je pouze několik turistů. Vetšinou poláků. Stavba rozhledny nijak nepokročila. Od loňského listopadu, kdy jsem tu byl naposledy, je tu stále ta stejná hluboká jáma a nic víc…

Králický Sněžník (1423m)

Králický Sněžník (1423m)

Pokračuji po zelené značce, na polskou stranu, k Chatě pod Sněžníkem. Ta je otevřená celoročně. A turistů je zde podstatně více. Někteří, podobně jako já, jdou „natěžko“. Turistická sezóna začala naplno 😎

Schronisko Na Śnieżniku (Chata Na Sněžníku)

Schronisko Na Śnieżniku (Chata Na Sněžníku)

Po krátké pauze se vydávám po modré značce směrem na Kamenicu. Cestička vede po vrstevnici cca 1240m.n.m. a je sotva prošlapaná. Na severním úbočí Kraličáku je pořád spousta sněhu. Místy přes 1m.

Králický Sněžník,severní úbočí

Králický Sněžník,severní úbočí

Po asi 1,5 km odbočuji doprava na neznačenou pěšinu a jdu do kopce k loveckému srubu (Domek Myśliwski), kde tuto noc přenocuji. Srub se od mé loňské návštěvy nezměnil. Stojí stále na stejném místě. A je stále volně přístupný.

lovecký srub (Domek Myśliwski)

lovecký srub (Domek Myśliwski)

Chvíli si vydechnu a pak se pustím do přípravy dřeva. Ale je to makačka. Krom trochy chvojí uvnitř srubu, je nutné další dřeva donést z lesa a to je mokré. Ale pomocí podpalovače se zadaří a oheň hoří. Uvnitř srubu je nějakých 6°C, takže trošku tepla přijde vhod. Zaběhnu pro vodu k pramenu, který je odtud slabých 200m a je velmi vydatný. Nakonec kuchyňku vytopím na příjemných 16°C. Pak už jen uvařím večeři, naložím do kachlových kamen a jdu chrnět.


28.4.středa

Domek Myśliwski – Franciska chata HS – kaple Panny Marie – Kladská brána – Kunčická hora rozc. – Chlupenkovec – Polská hora(Rudawiec) – tur.přístřešek pod Polskou horou: MAPY.CZ

Ráno teplota ve srubu poklesla na 9°C, ale topit už nebudu. Uvařím čaj, posnídám a pobalím svoje saky paky. Lesní cestičkou se vracím na naše území.

cesta z loveckého srubu(Domek Myśliwski) k rozc.chata Franciska

cesta z loveckého srubu(Domek Myśliwski) k rozc.chata Franciska

Od rozc.Franciska-HS jdu po červené značce k Adélininu pramenu a Lesní kapli nad Stříbrnicemi. Sněhu je tu o poznání méně než na úbočích Králického sněžníku.

rozc.Pod Ludmilou

rozc.Pod Ludmilou

Adélin pramen

Adélin pramen

Od kapličky pokračuji dál po červené až k bývalé hájovně v Kladské bráně. U mostku doberu z potoku Krupá vodu a udělám obědovou pauzu. Sluníčko sice svítí, ale silný vítr pocitovou teplotu sráží dolů. Takže žádný teplo 😕

Kladská brána - hájovna

Kladská brána – hájovna

Kladská brána

Kladská brána

Cesta stoupá do kopce a sněhové pokrývky přibývá. Na Chlupenkovci(975m) to ještě jde, ale dál Nad Aloisovým pramenem už je vrstva měkkého sněhu souvislá a začínám se bořit 😕

Chlupenkovec

Chlupenkovec

Nad Aloisovým pramenem

Nad Aloisovým pramenem

Odbočím na zelenou značku a pokračuji po hranici na Polskou horu. Podle stop je vidět, že pár turistů tu přede mnou šlo. Ale i tak není cesta dost prošlapaná a každým druhým krokem zajedu hluboko do sněhu. Tohle je regulérní terén na sněžnice. Ale ty bohužel nemám. Nadávám a šlapu pomalu dál… 

Polská hora (Rudawiec)

Polská hora (Rudawiec)

Z Polské hory(1106m) jdu na Jivinu(1077m), opustím hranici a odbočím do Polska. Sestupuji dolů ke staré cestě, kde stojí turistický přístřešek.

tur.přístřešek pod Polskou horou

tur.přístřešek pod Polskou horou

Před lety, kdy ještě nebyl zrekonstruován, jsem zde jednou spal. Dnes tady složím hlavu. Nemá kamínka, ale je bytelný a na povale se dá v dobrém spacáku v pohodě přespat. Teploměr ukazuje 5°C. To je celkem fajn. Povečeřím a zalezu do péřáku. Je v něm teploučko. 


29.4.čtvrtek

Stronie Śląskie – Pod Dzialem – Palaš – Petříkov – Ramzová: MAPY.CZ

V noci trochu pršelo a ráno je mlha. V botách mám mokro. Včera dostaly v hlubokém sněhu zabrat. Na fusekle nasazuji igelitové sáčky a obouvám boty. Je to provizorní řešení, ale vydrží až do Ramzové. Po cestě jdu až k rozc.Dlugi splaw, kde se napojím na modrou značku, která spojuje polskou Bielici s českým Paprskem.

Pralinka

Pralinka

Dojdu na Palaš a rozmýšlím, zda jít či nejít na chatu Paprsek. Nakonec nejdu. Na oběd je ještě brzy. A stejně by se kvuli covidovým opatřením nedalo sedět uvnitř chaty. S obědem od okýnka bych mohl jít jen do velkého stanu, který tu v zimě oficiálně slouží jako převlékárna a ohřívárna pro běžkaře. Samozřejmě ve skutečnosti je ze stanu jedna velká jídelna a nikdo nic neřeší :mrgreen:

Palaš

Palaš

Z Palaše tedy pokračuji na Císařskou loveckou boudu, kde si rozdělám oheň a opeču poslední klobásku. Do Ramzové jdu přes Petříkov, který je v této době téměř liduprázdný. V Ramzové mám do odjezdu vlaku chvíli čas a tak stihnu jedno pivko u okýnka chaty Ramzovské sedlo.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , , | Napsat komentář

Z RAMZOVÉ NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK 2020

            

                 Z  RAMZOVÉ  NA  KRÁLICKÝ  SNĚŽNÍK

                                                 2020

 

Trasa:

Ramzová – Paprsek – Kladské sedlo – Głęboka Jama – Domek Myśliwski – Králický Sněžník – Adélin pramen – Stříbrnice – Staré Město pod Sněžníkem.


9.11.pondělí

Ramzová – Petříkov – Paprsek – Medvědí bouda – Chlopenkovec – Kladské sedlo – Głęboka Jama – Stříbrnice,sedlo – Domek Myśliwski: MAPY.CZ

Dvoudenní volno využívám ke krátkému vandru na Králický Sněžník. Poslednímu před příchodem zimy. Do Ramzové přijíždím vlakem ráno v půl deváté. Je začátek týdne a tak očekávám minimum turistů. Což se později i potvrdí. Potkám jen osamělé jednotlivce. Po červené značce se vydávám přes Petříkov.

Petříkov

Petříkov

Petříkov,sjezdovka Zetocha

Petříkov,sjezdovka Zetocha

Před mnoha lety jsem na nynější sjezdovce Zetocha absolvoval školní lyžařský výcvik. Jezdili jsme na kotvě a tehdy si každý vozil svoji kotvu omotanou kolem pasu. Na lano jsme si ji zaháknuli sami a sami se i nahoře odpojovali. Chtělo to cvik a zručnost. Byla u toho spousta pádů a taky srandy. Dnes už by nic podobného nebylo myslitelné… Ale to jsem odbočil do minulého století 🙂

Pokračuji dál přes Císařskou loveckou boudu na Paprsek. Zdejší turistická chata je vyhlášená svojí pohostinností a výbornou kuchyní.

chata Paprsek

chata Paprsek

Paprsek,Kaple sv. Kryštofa

Paprsek,Kaple sv. Kryštofa

Dle některých návštěvníků se jedná o vůbec nejlepší chatu v oblasti Rychlebek a Jeseníků. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že něco pravdy na tom bude 🙂 Bohužel je doba covidová a chata Paprsek je zavřená. Výdej přes okénko pouze pátek – neděle. Pivko nebude 🙁

Je nádherný počasí. Podzimní sluníčko příjemně hřeje. Krátkou zastávku si udělám u Medvědí boudy. Kolem ní protéká Kunčický potok.

Medvědí bouda

Medvědí bouda

O 500m dál ochutnám vodu z Aloisova pramene. Dobrá a studená. Na rozcestí pod Chlupenkovcem opouštím červenou značku, přecházím na zelenou a po hranicích jdu na Kladské sedlo. Tady se odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor.

rozc.Chlupenkovec (975m)

rozc.Chlupenkovec (975m)

Kladské sedlo (816m)

Kladské sedlo (816m)

Turistická chata je zavřená. Takže se nezdržuji a stoupám nahoru na Rykowisko a dál jdu lesem do sedla Głęboka Jama. Potkávám zde dva polské turisty. Odtud značka vede do prudkého kopce. Jdu, dá se říct, korytem potoka. Voda tu teče ve značném množství.

zaplavená cesta na zelené značce

zaplavená cesta na zelené značce

Asi 400m jdu stále po zelené značce, ale potom ji opustím a přejdu na českou stranu na červenou. Tady je cesta široká, pohodlná a bez vody. A co víc…, potkávám zde svého prvního medvěda. Pravda…, je to spíše medvídě, ale to se taky počítá 🙂

Na vyhlídce Pod Ludmilou oblíkám mikinu. S přibývající nadmořskou výškou se ochlazuje. V sedle pod Stříbrnickou si udělám poslední občerstvovací přestávku. Sluníčko stále svítí, ale už není tak hřejivé.

Stříbrnická sedlo (1212m),cesta na Králický Sněžník

Stříbrnická sedlo (1212m),cesta na Králický Sněžník

U rozcestníku Chata Franciska znovu přecházím na polskou stranu. Lesní pěšinou jdu ke kilometr vzdálenému loveckému srubu (Domek Myśliwski), kde chci přenocovat. Asi 200m před srubem je vydatný pramen. Teče hned u cestičky. Před pár lety jsem tu byl a srub byl uzamčený. Obýval ho nějaký polák. Ale v současnosti je opět volně přístupný a slouží jako útulna.

Lovecký srub (Domek Myśliwski)

Lovecký srub (Domek Myśliwski)

Po vstupu do srubu zjišťuji, že kachlová kamna jsou ještě vlažná. Někdo tu přes víkend „bivakoval“. Zprvu se mi ani nechtělo kamna roztápět, uvnitř srubu bylo 10°C, ale nakonec jsem zatopil. Co bych taky až do večera jinýho dělal… Ve srubu jsou dvě sekyrky a dokonce tři pilky. Také jsem na polici našel pevné i tekuté podpalovače včetně svíček. Dřeva je v lese okolo srubu požehnaně, jen se musí nařezat, aby se vlezlo do kamen. Vnitřek jsem vytopil na fajnových 19°C . Venku bylo 7°C. Ve srubu se vyspí odhadem nejméně 15 lidí. Většina na půdě a pár lidí i v zadní místnosti na palandě a na zemi. Nicméně do kuchyňky ke stolu by se všichni nevlezli. Ta je dost dobře vybavená. Nádobí, koření, rýže, těstoviny, spousta konzerv. Hlady zde nikdo neumře.

Lovecký srub (Domek Myśliwski)

Lovecký srub (Domek Myśliwski)


10.11.úterý

Domek Myśliwski – Franciska chata HZS – pramen Moravy – Králický Sněžník – Adélin pramen – Chata Návrší – Stříbrnice – Staré Město pod Sněžníkem: MAPY.CZ 1  MAPY.CZ 2 (trasa rozdělena).

Ráno je nádherně. Teda na horách, dole je inverze. Po osmé odcházím ze srubu. U pramene doplním vodu a už si to mašíruju směrem na Králičák. První zastávkou je vyhlídkové místo, odkud fotím Vlaštovčí kameny. Skalní sruby ze svoru a ruly se suťovým polem se nachází asi 500m pod vrcholem Králického Sněžníku.

Králický Sněžník,Vlaštovčí kameny

Králický Sněžník,Vlaštovčí kameny

O pár minut později míjím základy Lichnštejnovy chaty, která byla z důvodu špatného technického stavu zbourána v roce 1971. Poblíž  ruiny stojí socha slůněte, která je neodmyslitelně spjata s Králickým Sněžníkem od roku 1932, kdy ji sem nechal umístit německý spolek Jeschental. Kdo nebyl u slůněte, nebyl na Králičáku 🙂

Králický Sněžník,ruiny Lichtenštejnovy chaty

Králický Sněžník,ruiny Lichtenštejnovy chaty

Králický Sněžník,výhled na hřeben Hrubého Jeseníku

Králický Sněžník,výhled na hřeben Hrubého Jeseníku

Ujdu pár stovek metrů a zastavím se u pramene Moravy. Nachází se ve výšce 1380m nad mořem. Většinou je pramen v obležení turistů, ale dnes tu ještě není ani noha. Je brzy.

Králický Sněžník,pramen Moravy (1380m)

Králický Sněžník,pramen Moravy (1380m)

Od pramene Moravy je vrchol Králického Sněžníku co by kamenem dohodil. Jsem tu už poněkolikáté, ale ještě nikdy jsem tu nebyl úplně sám. Nikde ani živáčka. Ani na polské straně, kde se započalo s výstavbou nové rozhledny není ani noha. Staveniště je osiřelé.

Králický Sněžník(1423m)

Králický Sněžník(1423m)

Králický Sněžník(1423m),stavba rozhledny na polské straně

Králický Sněžník(1423m),stavba rozhledny na polské straně

Králický Sněžník(1423m),stavba rozhledny na polské straně

Králický Sněžník(1423m),stavba rozhledny na polské straně

Kdo sbírá různá turistická razítka, tak nepřijde zkrátka. Do deníčku nebo kamkoliv jinam si může otisknout razítko slůněte, které je ve skříňce na dřevěném sloupu. Na vrcholu se zdržím asi 20 minut. Docela dost tu profukuje studený vítr a i když svítí sluníčko, tak pocitová teplota je lehce nad nulou.

Králický Sněžník(1423),inverze na polské straně

Králický Sněžník(1423),inverze na polské straně

Zpáteční cestu volím po červené přes Adélin pramen až k Lesní kapli nad Stříbrnicemi. Touhle trasou obvykle nejčastěji chodím.

Lesní kaple Panny Marie

Lesní kaple Panny Marie

Dnes mám docela velký časový náskok, tak na rozcestí po kapličkou odbočuji na lesní cestu a později na asfaltku a mířím k chatě Návrší. Dnes je zavřená. Když jsem tu byl naposledy, tak byl čepu velmi dobrý Welzl ze Zábřežského minipivovaru. No nic, musím si nechat zajít chuť. Vezmu zavděk studenou vodou z pramene, který je hned u chaty.

chata Návrší (900m)

chata Návrší (900m)

Pod chatou začíná inverze. Tento jev je hodně fotogenický. Takže neodolám 🙂

Návrší,výhled na rozhlednu Na Štvanici

Návrší,výhled na rozhlednu Na Štvanici

inverze pod chatou Návrší

inverze pod chatou Návrší

Z Návrší scházím po modré značce. Nejprve podél sjezdovky a pak přes louku směrem k rozcestníku Strakovy školky. Nejdu až úplně k němu, ale jen k jednomu z bočních přítoků Stříbrnického potoka. Na pravo od cesty zde stojí opuštěný zchátralý srub. Nakouknu do něho, zdali by se dal v nouzi využít jako ochrana před špatným počasím nebo k nouzovému přespání.

bouda nad Stříbrnicemi (u modré značky)

bouda nad Stříbrnicemi (u modré značky)

bouda nad Stříbrnicemi (u modré značky)

bouda nad Stříbrnicemi (u modré značky)

Bouda je volně přístupná, dveře se dají zavřít, ale okna jsou vymlácená. Pec je částečně rozebraná a komín chybí celý. Pokud by měl někdo žebřík, tak se dá vylézt i na půdu. Místo k přespání tu je. Ale kdoví jak dlouho tu ještě bude bouda stát…

Další kroky směřuji do Stříbrnic po neznačené cestě kolem křížku. Za potokem se napojím na žlutou a dojdu na silnici ke kostelu. Odtud pokračuji po modré značce do Starého Města pod Sněžníkem. U posledního domu před lyžařským areálem Králičák se krátce zastavuji. Na dřevěném plotě je spousta hrníčků. Ani se nevejdou všechny do záběru.

Stříbrnice,hrníčkový plot :-)

Stříbrnice,hrníčkový plot 🙂

Za areálem bývalého JZD odbočím vpravo a po polní cestě, přes louky, v mlze, přijdu na okraj Starého Města pod Sněžníkem. Koně z farmy mě vítají řehtáním.

Staré Město pod Sněžníkem,farma Černý kůň

Staré Město pod Sněžníkem,farma Černý kůň

Cestička kolem ohrad je pořádně blátivá. Takže před nástupem do vlaku budu pohory čistit. Alespoň trochu 😀 Vandr se vydařil.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

 


Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , | Napsat komentář

PODZIMNÍ VANDR ČERGOVEM 2020

                                      

                                       

                        PODZIMNÍ  VANDR  ČERGOVEM

                                                   2020

 

Po loňském a ne příliš vydařeném vandru po Čergově jsem opět zavítal do tohoto méně známého pohoří na severovýchodě Slovenska. Tentokrát mi bylo počasí nakloněno a turistiku jsem si užil naplno.

Trasa:

Lenartov – Kráľova studňa – Minčol – přístřešek pod Dvoriskou – Velká Javorina –  Čergov – útulňa Drina – Osikov – Vaniškovce.


1.9.úterý

(Stará Ľubovňa) – Lenartov – útulňa Kráľova studňa: MAPY.CZ

Stará Ľubovňa,nádraží

Stará Ľubovňa,nádraží

Ve Staré Ľubovni přestupuji  z vlaku na bus a jedu do Lenartova. Odlehlé vesnice u hranic s Polskem. Jak se říká, lišky tu dávají dobrou noc. Krom mojí maličkosti sedí v busu jen pár místních. Turista jsem jediný. Z Lenartova vyrážím po zelené značce kolem hřbitova nahoru na Kráľovu studňu.

Lenartov

Lenartov

Je to asi 4km do kopce. Stojí zde dřevěná rozhledna a o kus dál nová chata s útulnou.

Lenartov,rozhledna Kráľova studňa

Lenartov,rozhledna Kráľova studňa

Lenartov,útulňa Kráľova studňa

Lenartov,útulňa Kráľova studňa

Lenartov,útulňa Kráľova studňa

Lenartov,útulňa Kráľova studňa

V podkroví je volně přístupná jedna místnost, která slouží příchozím turistům k odpočinku a přenocování. Na podlaze jsou matrace a na zdi police s knihami. Prostě vybavená knihovna 😎 Naproti vchodu(na stromě) je umístěná fotopast s GSM, takže občanské sdružení, které chatu provozuje, má on-line přehled o návštěvnících. Pár desítek metrů odtud je studánka. Prostě nádherný místo s výhledem na polské kopce. Podvečerní sluníčko atmosféru ještě víc umocňuje.

Lenartov,útulňa Kráľova studňa - výhled na vrch Pusta(822m)

Lenartov,útulňa Kráľova studňa – výhled na vrch Pusta(822m)


2.9.středa

útulňa Kráľova studňa – Lenartov – Minčol – sedlo Uhlisko – přístřešek pod Dvoriskou: MAPY.CZ

Celou noc pršelo. V 8h přestává a vypadá to na pěkný den. Scházím dolů do Lenartova. Na loukách Pod úbočím se pase stádo kraviček.

Lenartov,pastviny Pod úbočím

Lenartov,pastviny Pod úbočím

Po žluté značce projdu západní částí vesnice a před motorestem Javorina (v širokém okolí jediná restaurace) zabočím doleva na cestu, která vede podél Věčného potoka. Na druhém břehu stojí romská osada. Vypadá…, jak vypadá 😯

Lenartov,romská osada

Lenartov,romská osada

Očekávám, že neuniknu pozornosti zdejších obyvatel. A mé tušení nezklamalo. Seběhli se kolem mě snad všichni haranti z osady. I ti co by měli být touhle dobou ve škole. Naštěstí se to obešlo bez jakýchkoliv strkanic a jen pokřikovali jeden přes druhého: „Ujo, daj 50 centov“ anebo „Kam ideš?“. Důležité je nezastavovat a hlídat si kapsy 😉 Po pár desítkách metrů o mě ztratili zájem.

Až pod Malý Minčol vede žlutá po cestě podél Věčného potoka. Potkávám několik houbařů s plnými košíky. Vesměs jsou to obyvatelé osady, kteří si prodejem hub u silnice přilepšují k živobytí. Poblíž rozcestníku Dolina Věčného potoka si udělám obědovou přestávku. Obloha je zatažená. Spadne pár kapek, ale nic dramatického. V místě, kde asfaltka končí a začíná lesní cesta, nacházím pořádnýho hřiba. Klobouk má v průměru 24cm.

Dolina Večného potoka

Dolina Večného potoka

Nahoru na Malý Minčol jsou to necelé dva kilometry do kopce. Cesta vede přes sedlo Hajduška. Spojuje se tady žlutá a modrá značka. Na vrcholu Malého Minčolu dělám krátkou odpočinkovou pauzu a jdu dál po červené na Minčol.

Malý Minčol (1054m)

Malý Minčol (1054m)

Cesta vede lesem, výhledy žádné. Až pod Minčolem u studánky končí stromy a začínají horské louky. Studánka není moc vydatná, ale nabrat vodu do PETky se podařilo.

Minčol (1157m) je nejvyšším vrcholem pohoří Čergov. Jsou z něho parádní výhledy na všechny strany. A dnes se počasí obvzlášť vyvedlo. Dopřávám si vrcholovou meruňkovici z placatky 😎

Minčol (1157m)

Minčol (1157m)

Asi 600m po modré, směrem na Lazy, stojí dřevěný kříž. Místo je značené jako vyhlídkový bod. Takový předvrchol Minčolu.

Minčol,vyhlídka s křížem

Minčol,vyhlídka s křížem

Odtud vede místní červené značení k chatě a studánce Pod Minčolom a dál k rozcestníku Ústí Kalinovského potoka. Dolů ale nejdu. U chaty jsem byl vloni. Pokračuji po modré kolem božích muk na Lazy.

Lazy

Lazy

Klesám do sedla Ždiare. Stojí tu malý přístřešek. Na přenocování není moc vhodnỷ, ale jako ochrana před deštěm poslouží dobře.

sedlo Ždiare

sedlo Ždiare

Cestou ze sedla lesy řídnou a přibývá horských luk. Krajina je o poznání zajímavější. Mezi vrcholy Forgáčka a Dvoriská leží sedlo Uhlisko. Tady opouštím modrou značku a vydávám se vlevo, přes louku, k neznačené cestě, která by mě po cca 1km měla dovést k turistickému přístřešku. Za loukou míjím kazatelnu. Svítí novotou a je navlas stejná jako ta v Dolině Věčného potoka. S velkou pravděpodobností bude taky volně přístupná.

Lesní cesta se svažuje dolů k asfaltce, kde je složiště dřeva. A pár desítek metrů pod ním stojí po pravé straně dřevěný turistický přístřešek.

tur.přístřešek pod Dvoriskou

tur.přístřešek pod Dvoriskou

tur.přístřešek pod Dvoriskou

tur.přístřešek pod Dvoriskou

Má dřevěnou podlahu, jsou tu stoly a lavice a hlavně festovní ohniště na kterém opeču klobásky k večeři. Vedle teče potok, takže o vodu nouze nebude. Prima místo na přespání.


3.9.čtvrtek

přístřešek pod Dvoriskou – sedlo Priehyby – Velká Javorina – Čergov – útulňa Drina: MAPY.CZ

Od rána svítí sluníčko. Vypadá to na krásný den. K rozcestníku v sedle Uhlisko se vracím stejnou cestou jakou jsem šel včera. V sedle udělám krátkou pauzu na focení.

sedlo Uhlisko

sedlo Uhlisko

Stoupání po modré značce mě zavede pod vrchol Dvoriská (1057m). Les se tu střídá s horskými loukami.

Dvoriská (1057m)

Dvoriská (1057m)

Odtud klesám cca 1,5 km k pramenu nad sedlem Priehyby. Nabírám vodu. Další možnost doplnit vodu je až pod Čergovem. V sedle Priehyby (815m) dělám asi půlhodinovou pauzu. Vede tudy silnice z Majdanu do Livova. Ve stínu mohutné lípy se krčí malá kaplička s obrazem panenky Marie.

sedlo Priehyby,kaplička

sedlo Priehyby,kaplička

Pokračuji po modré na Hrašovík (1009m) a dál na Solisko (1057m). Je doba oběda, takže něco malého zakousnu. Sedlem Lysina jen tak proběhnu a zastavuji se až na Veľké Javorině (1099m). Pod vrcholem začíná PR Vlčia. Jedná se o první soukromou přírodní rezervaci na Slovensku. Byla založena v roce 2004. Z Javoriny opět klesám do sedla Chochuľka, kde se stýkají modrá značka s červenou.

horské louky mezi Veľkou Javorinou a Chochuľkou (v pozadí Priehybky a Čergov)

horské louky mezi Veľkou Javorinou a Chochuľkou (v pozadí Priehybky a Čergov)

Tady potkávám prvního turistu od doby, co jsem předevčírem vystoupil z autobusu v Lenartově. Za pár minut už stojím u velkého dřevěného kříže na Čergově (1050m). Tady se nás, turistů, sešlo najednou pět.

Čergov (1050m)

Čergov (1050m)

Chvíli posedím a pak jdu k útulni Drina. Stojí ve svahu v lese na západ od vrcholu. U Driny potkávám mladou dvojici turistů. Dáváme se do řeči. Jsou místní, toulali se po okolí a spali na útulni. Teď jsou už sbaleni a na odchodu. Nocovat budu na útulni sám.

útulňa Drina

útulňa Drina

Útulňa je postavena v hustém lese. Sluníčko tu moc nesvítí ani v letních měsících. Ale o pár metrů níž je celkem vydatný pramen vody, takže asi proto ta poloha 🙂 O víkendu zde proběhla výměna kamen a oprava komína i střechy. Uvnitř se vyspí cca 4 – 6 lidí.


4.9.pátek

útulňa Drina – sedlo Čergov – Osikov – Vaniškovce: MAPY.CZ

Ráno vstávám už něco po šesté. Přece jen je to do Vaniškovců přes 10km a ještě plánuji zastávku v Osikově. Vlak odjíždí v 10:56. Posnídám a po sedmé vyrážím od útulni. Na vrcholu Čergov si vyfotím kříž, který je nasvícený ranním sluníčkem a pokračuji po červené k chatě Čergov. Je to široko daleko jediná provozovaná turistická chata. Její otevírací doba se liší v závislosti na ročním období a také na tom, jak mají majitelé čas. Nejlépe si raději dopředu zavolat.

chata Čergov

chata Čergov

V Čergovském sedle je chatová oblast. Ovšem svá nejlepší léta už má zřejmě za sebou. Řada chat je neudržovaná a podobně je na tom lyžařský vlek. U cesty je zřízena dřevěná kaplička pod širým nebem s „meteorologickou stanicí“ 😎 Na rozcestí Zápač odbočuji na modrou značku, která mě přes les a louku dovede do Osikova. Těsně před vesnicí spatřím u lesa lišku, ale než si ji stačím pořádně vyfotit, tak uteče. Ne že by mě viděla, ale zrovna jel kolem nějaký místní domorodec na staré Jawě. Kraválu nadělal tolik, že by před ním utekl i hluchý medvěd 😆 Ve středu obce stojí Coop s krčmou. Doplním zásoby a jdu si prohlédnout blízký kostel sv.Michaela archanděla. Starší část kostela pochází ze 17.století. Ta mladší se přistavěla v roce 1971.

Osikov,kostel sv.Michaela archanděla

Osikov,kostel sv.Michaela archanděla

Do Vaniškovců to už není daleko, ale sluníčko na začátku září pěkně topí a 2km po asfaltové silnici není bůhví jak záživné. Takže to beru hodně svižně a v 10:15 už sedím na lavičce na vlakové zastávce a dopřávám si svačinku, kterou zapíjím Bažantem 😎 Vlak jede na čas. Vandr Čergovem se napodruhé náramně vydařil. A doufám, že se sem ještě někdy podívám.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

PRADĚDSKÁ HORNATINA 2020

                                       

                        PRADĚDSKÁ  HORNATINA  2020

 

Pradědská hornatina tvoří jižní část Hrubého Jeseníku. Nejvyšší horou je Praděd (1491m). Od sousední Keprnické hornatiny je na severozápadě oddělena Červenohorským sedlem. Hlavní hřeben se táhne od Červenohorského sedla přes Praděd a Jelení hřbet až do sedla Skřítek. Prochází tudy červeně značená turistická trasa.

Trasa:

Červenohorské sedlo – Švýcárna – Praděd – Jelení studánka – Pod Zelenými kameny – Skřítek – Klepáčov – Sobotín.


21.9.pondělí

Červenohorské sedlo – Malý Jezerník – Kamzík – Švýcárna – Malý Děd – Švýcárna: MAPY.CZ

Podle předpovědi počasí má být, počínaje dneškem, krásně. Tři dny téměř letní teploty. No, na horách asi ne, ale uvidíme… Takže využívám volna k dalšímu courání po moravských kopcích. Navazuji tak na svůj vandr z června letošního roku. Vlakem jedu do Koutů nad Desnou a odtud busem na Červenohorské sedlo. Na stejnojmenné chatě poobědvám knedlo, vepřo, zelo a doplním tekutiny dvěma půllitry Šeráku. Ideální složení jídla a pití před výšlapem 🙂

Červenohorské sedlo,v pozadí Velký Klín (1178m)

Červenohorské sedlo,v pozadí Velký Klín (1178m)

Rosničkářům se předpověď skutečně povedla. Je nádherně, trochu profukuje, ale nic hrozného. Po červené stoupám směrem na Klínovec. A brzy dělám krátkou pauzu v místě kudy vede sedačková lanovka na Velký Klínovec, odkud je parádní výhled na celé Červenohorské sedlo.

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo

O kousek dál uvidím mezi stromy boudu, tak jdu ze zvědavosti omrknout co je to zač. Je to útulek pro vlekaře. Je odemčený a dal by se v nouzi použít k přečkání nepohody i přespání. Uvnitř je celkem čisto. Vybavení je strohé, ale účelné: palanda, stolek a dvě křesla. Dávám si souřadnice boudy do GPSky(kdyby někdy náhodou…) a vracím se na cestu. U přístřešku na Klínovci se potkávám s několika turisty. A bude jich ještě víc a víc. Pěkné počasí jich vytáhlo ven spoustu. Přes Výrovku dojdu na Malý Jezerník (1208m).

Malý Jezerník (1208m)

Malý Jezerník (1208m)

Tady odbočím doprava a sejdu po lesní pěšině 200m dolů na Kamzík. Kromě výhledu do údolí, na přečerpávací elektrárnu, tu stojí jednoduchý dřevěný přístřešek.

Kamzík,tur.přístřešek

Kamzík,tur.přístřešek

Původně jsem tu chtěl přenocovat, ale ještě brzy, takže půjdu dál… A jak se blížím ke Švýcárně, tak turistů znatelně přibývá. Před chatou je lidí jak blech v psím kožichu 🙂 Pivko odložím na pozdější dobu a jdu ještě na Malý Děd (1348m).

Malý Děd (1368m)

Malý Děd (1368m)

Zde není ani noha. Jen tu fouká znatelně více než dole u chaty. Nafotím pár fotek a vracím se na Švýcárnu.

chata Švýcárna

chata Švýcárna

Z původního počtu turistů tu zbyli jen jedinci, kteří jdou „na těżko“ s vizí noclehu pod širákem, a tudíž nikam nespěchají. U pramene doplním vodu a jdu si do chaty pro jedno čepované. Na výběr je radegast za 45kč nebo plzeň za 56kč. Volím slovanského boha 🙂 Venku povečeřím ze svých zásob. Před 19h se už začíná pomalu šeřit. Je načase najít vhodné místečko k přenocování. Vydávám se po modré značce směrem k Vysokému vodopádu a hledám kde složím hlavu. Po pár desítkách metrů se zastavuji a opatrně vytahuji foťák. Nedaleko mezi stromy se pase kamzík a kousek za ním ještě jeden. Vítr fouká od Švýcárny a tím, že stojím s kamzíky v jedné lajně, tak mě ještě nezmerkli. Zkouším fotit, ale je jasné, že při šeru a ještě mezi stromy to bůhvíjaké fotky nebudou.

Švýcárna,Kamzík horský

Švýcárna,Kamzík horský

Švýcárna,pod širákem

Švýcárna,pod širákem

Stihnu tři fotky(jakžtakž vyšla jedna), vítr foukl trochu jinak a kamzíci mě zvětřili a utekli. Ale i tak jsem rád, že jsem v Jeseníkách poprvé viděl kamzíky naživo ve volné přírodě. O kus dál najdu plac pod stromy, chráněný částečně proti větru. Tady složím hlavu. Je to cca 50m od cedule označující začátek NPR Praděd. Takže jsem z obliga, kdyby tu náhodou šel někdo chytrý a měl připomínky k tomu, že jsem mimo vyznačené turistické trasy. Ale už je podvečer a ač se to nezdá, tak v lese se stmívá mnohem rychleji. Po modré značce už nikdo nejde. Rozbalím pončo, na to klymitku a svýho letitého vikinga. Dobrou noc.


22.9.úterý

Švýcárna – Praděd – Ovčárna – Vysoká hole – Jelení studánka – Alfrédka – přístřešek Pod Zelenými kameny: MAPY.CZ

Ráno jsem vzhůru před šestou. Noc byla klidná. Párkrát jsem se sice vzbudil, ale žádné zvířátko mě nepřišlo navštívit. A že už se mi to letos stalo 🙂  Pobalím svoje saky paky. Mrknu, jestli tu po mě nic nezůstalo a odcházím k chatě na Švýcárně, kde doberu vodu. Teploměr u vchodu  ukazuje 10°C. Což je takhle brzy po ránu fajn. Ovšem pocitově je míň, opět fouká studený vítr z Polska 🙁

Praděd (1491m)

Praděd (1491m)

Mířím na Praděd (1491m). Je to nejvyšší hora Moravy a Slezska. Její dominantou je 162m vysoký televizní vysílač s rozhlednou. Letos jsem tu podruhé, celkově potřetí. Při prvních dvou návštěvách byl vysílač v mlze,mrholilo a nebylo nic vidět. Tentokrát je jasno, jen ten prudký vítr dělá potíže. Udržet foťák v jedné ruce je nemyslitelné a v obou rukách značně obtížné… Jsem rád, když se schovám do haly. Je něco po osmé a restaurace i bufet jsou ještě zavřené. Otvírají až v devět. Stejně jako rozhledna, kam jezdí výtah. Posnídám ze svých zásob. Kromě mě jsou tu ještě tři turisté, kteří si taky přivstali. Po půlhodině se zvedám a odcházím směrem na Ovčárnu.

 

Cestou dolů už potkávám první skupinky baťůžkařů, kteří využívají pěkného počasí k návštěvě Pradědu. Dnes bude restaurace i bufet praskat ve švech 🙂

výhled z Pradědu na horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

výhled z Pradědu na horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Za hotelem Ovčárna odbočuji doprava na Vysokou Holi. Krátkou zastávku udělám u Petrových kamenů. Tyhle 7m vysoké skály prý byly v 17.století místem sletů čarodějnic 😎 Až k nim se dostat nedá z důvodu ochrany rostlin, které zde rostou. Je odtud možná ten nejlepší výhled na Praděd.

Petrovy kameny (1446m)

Petrovy kameny (1446m)

Praděd(1491m)

Praděd (1491m)

Pokračuji přes Vysokou holi (1465m) a Kamzičník (1420m) k Jelení studánce.

Vysoká hole (1461m)Vysoká hole (1461m)

Vysoká hole (1461m)

Stejně jako na Pradědu i na tomto úseku cesty řádně profukuje. Ale viditelnost je docela dobrá, jen hodně vzdálené vrcholky hor jsou v lehkém oparu. U Jelení studánky stojí kamenná útulna pro případný nocleh nebo jako úkryt před špatným počasím.

Jelení studánka

Jelení studánka

útulna Jelení studánka

útulna Jelení studánka

Uvnitř je spartánsky vybavená. Podél zdí lavice napevno a to je vše. Dveře se dají zavřít. Dlouho se nezdržuji a jdu po červené značce dolů k Alfrédce. Kdysi tu stála turistická chata Alfrédka, která v minulosti opakovaně vyhořela. V současnosti tu pro hladové a žíznivé turisty slouží bufet „U Herdegena“. Ovšem teď v září je uzavřený 🙁 Dle webových stránek je otevřený pouze v letní(červenec a srpen) a zimní(běžkařskou) sezónu. Škoda… V těchto dnech, kdy sluníčko vytáhlo do hor spoustu lidí, by určitě tržbu měli. Jen za tu necelou hodinku co jsem tu byl, se tu zastavilo více než 20 turistů, ať už na kole nebo pěšky. Naproti bufetu je fajnový turistický přístřešek.

útulna Alfrédka

útulna Alfrédka

Dělám si tady obědovou pauzu. Na přímém sluníčku je horko i v tričku, ale ve stínu kde pofukuje, je to na mikinu. Dál pokračuji po žluté přes Mravenčí sedlo k rozcestníku Pod Josefínkou. Doplňuji do PETky vodu v Podolském potoku. Po dalších 2km jsem u turistického přístřešku Pod Zelenými kameny. Je teprve půl čtvrté, ale zůstávám tady. Lepší místo nocleh bych v okolí těžko našel.

útulna Zelené kameny

útulna Zelené kameny

Takže si vybalím bágl a relaxuji na sluníčku. Těžká pohodička 🙂 Na véču si připravím kuskus s klobáskou a česnekem. Je tu klid. Jen občas z dálky zaslechnu troubení jelenů.


23.9.středa

přístřešek Pod Zelenými kameny – Skřítek – Klepáčov – Smrčina – Sobotín: MAPY.CZ

Ráno vstanu po sedmé. Není kam kvaltovat. V klidu se nasnídám a pobalím. Dnešek bude na pohodu. Taková nenáročná procházka 🙂 Cestou na Skřítek potkávám první turisty. Přes den má být ještě hezky, ale k večeru se počasí pokazí a bude pršet. V sedle Skřítek na parkovišti přibývá jednou auto za druhým.

sedlo Skřítek

sedlo Skřítek

sedlo Skřítek

sedlo Skřítek

Všichni návštěvníci chtějí využít zřejmě na dlouhou dobu poslední pěkný den k procházkám na čerstvém a zdravém horském vzduchu. Restaurace otvírá až v 10h., takže tu zbůhdarma neokouním a vydávám se po modré značce do Klepáčova. Je to malá vesnička, kde většina stavení slouží k rekreaci. Nejzajímavější památkou je dřevěný kostelík sv.Jana Nepomuckého z roku 1783. Vstupní dveře jsou otevřené a tak můžu nahlédnout dovnitř.

Klepáčov,kostelík sv.Jana Nepomuckého

Klepáčov,kostelík sv.Jana Nepomuckého

Z Klepáčova se vydám po modré do Sobotína. Tady musím po silnici, ale po 700m zabočím na lesní cestu a jde se mi o mnoho líp než po asfaltu. U rozcestníku pod Havraním vrchem je vyhlídkové místo. Udělám foto v místě, kde kdysi stála dnes již zaniklá ves Svobodín.

Svobodín

Svobodín

Pokračuji na Smrčinu, kde jsou k vidění pozůstatky bývalého lomu. V 19.století se zde těžil krupník. V současnosti je lom značně zanedbaný a vstup je tzv. na vlastní nebezpečí. Dřevěné schody i zábradlí je dezolátním stavu. Nad lomem stojí lovecká chata.

lom Smrčina

lom Smrčina

Poslední zastávku před Sobotínem dělám pod lesem na louce, odkud je pěkný výhled na město. Sundávám mikinu a odepínám nohavice u kalhot. Začíná být pořádnej hic.

Sobotín

Sobotín

Sobotín,zámek

Sobotín,zámek

Zajdu se podívat na zámek a pak už rovnou na zastávku busu. Za dvacet minut mi jede autobus do Šumperka. Tak co říci závěrem? Jen to, že vandr přes nejvyšší horu Moravy a Slezka se vydařil. Počasí fajnový, teda až na ten silný a studeny vítr na Pradědu. Ale tam se to dalo vcelku očekávat. Takže zase někdy příště… Horám Zdar!


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , , , , | Napsat komentář