LUŽICKÉ HORY 2021
Lužické hory jsou rozlohou nevelké pohoří na severu Čech a východě Německa. Německá část se nazývá Žitavské hory. Nejvyšším vrcholem je Luž (793m.n.m.)
Trasa:
Nový Bor – Cvikov – Krkavčí kameny – Luž – Tolštejn – Jedlová – Milštejn – Svor – Sloup v Čechách – Nový Bor.
6.9.pondělí
Nový Bor – Havraní skály: MAPY.CZ
Vandr po Lužických horách začínám v Novém Boru. První zastávku dělám na nám.Míru na zahrádce restaurace pivovaru Born. Část náměstí je v rekonstrukci, obehnaná mobilními plotovými zástěnami. I zahrádka pivovarské restaurace působí provizorně.
Po celodenním cestování vlakem vychlazené pivko přijde vhod 😎 Dám dva kousky a vyrážím po zelené značce k přístřešku pod Havraními skálami, kde složím hlavu.
7.9.úterý
Havraní skály – Panenská skála – Cvikov – vyhlídka Švýcárna – Drnovec – Skalní kaple – Kamenný oltář – Mařenice – Dolní Světlá – Krkavčí kameny: MAPY.CZ
Brzy ráno si protáhnu nohy po schodech na vyhlídku Havraní skály. Schodiště zde nechal vytesat do skály v roce 1830 tehdejší majitel panství kníže Karel Kinský. Seshora je parádní výhled po okolí. Samozřejmě za pěkného počasí. Což dnes tak úplně není 😕
Na roz.Radvanec odbočuji vlevo k hájovně. Za ní se nad Dobraneckým potokem tyčí Čertova a Panenská skála. Pod skalami, v údolí Samoty, je vytesán ve skalním výklenku reliéf Krista.
Na rozcestí odbočuji vlevo a po 800m přicházím ke studánce Augenwasserquelle. Podle pověsti její voda má léčivé účinky na oči. Doberu vodu a pokračuji do Cvikova, kde nesmím vynechat návštěvu pivovaru 😉
Po výborném obědě a ochutnávce pivečka v pivovaru si projdu část naučné stezky nad Cvikovem a navštívím Lesní divadlo a vyhlídku Švýcárnu.
Z vyhlídky sejdu do Drnovce a po zelené jdu do Kunratic. Cestou se zastavím u skalní kaple, která pochází z roku 1834 a je vytesaná do pískovce.
Projdu severní částí Kunratic a podél Svitavky dojdu na hráz mezi Horním a Dolním rybníkem. Dopřávám si odpočinkovou pauzu.
Cestou ke kamennému oltáři jsem vyplašil odpočívající zmiji. Vyhřívala se potvora na okraji cesty a málem jsem na ni šlápl… 👿 Po žluté jdu k dalším dvěma zajímavostem. Kamenný oltář Nejsvětější Trojice i nedaleký skalní reliéf Útěk do Egypta jsou dílem mařenického truhláře Franze Schiera. Oba jsou datovány přibližně do roku 1740.
Kromě stáda kraviček, pasoucí se pod Jelením vrchem, jsem nepotkal v těchto končinách ani živáčka.
V Mařenici jdu nejdříve na vrch Kalvárie (445m). Jednak je odtud pěkný výhled a jednak tu stojí zrekonstruovaná kaple, která zde původně byla postavena už v roce 1750. Po druhé světové válce zpustla. Znovuobnovena byla v letech 2008-2010.
Kolem kostela sv.Máří Magdalény a sousoší Ukřižování dojdu k zastávce busu. Dny se pomalu krátí a začíná se šeřit. Jít pěšky po silnici do Dolní Světlé se mi moc nechce. Bus jede za 20 min.
Z Dolní Světlé jdu po zelené značce kolem kapličky u bývalé celnice na Krkavčí kameny. U skalního útvaru Sokolík stával kdysi výletní hostinec Gondola. Dnes z něj zbyly už jen zbytky zdí a sklepu. Kromě tur.přístřešku je zde i ohniště a pěkný zatravněný plácek, který slouží čundrákům k přenocování. Rozdělám oheň a opeču buřty. Je teplo a dle rosničkářů v noci pršet nebude a tak spím pod širákem nedaleko ohniště.
8.9.středa
Krkavčí kameny – Waltersdorf CZ/D – Luž – Černá brána CZ/D – Trojhran – Lesné – Tolštejn – rozhledna Jedlová – Jedlová žst. – Konopáč : MAPY.CZ
Ráno vyrážím po čáře k hraničnímu přechodu Dolní Světlá/Waltersdorf. Kromě lyžařského areálu a několika hotelů a penzionů na německé straně je zde i památník českým obráncům hranic z roku 1938.
Na konci parkoviště hotelu Rübezahlbaude je pěkná vyhlídka. A nechybí výhled na nejvyšší vrchol Lužických hor Luž (793m).
Na Luž se vydávám samozřejmě tou nejhorší cestou. Po čáře rovnou za nosem. Je to prudký půkilometrový krpál. Ale nechce se mi jít po asfaltce v doprovodu davů německých důchodců. Za 20min jsem nahoře. Od roku 2020 zde stojí na německé straně nová rozhledna. Vyhlídková plošina je pouhých 8m nad zemí, takže si každý může domyslet o kolik je z ní lepší výhled než ze samotného vrccholu 😆 Nicméně rozhledna zatraktivnila Luž a neustále sem proudí zástupy návštěvníků, hlavně z německa. V letech 1824 – 1946 zde stávala chata s hostincem. Ale po 2.svět.válce se uzavřely hranice a chata byla pravděpodobně úmyslně zapálena a lehla popelem.
Před odchodem z Luže sejdu ještě na tzv. Malou Luž, kde je další vyhlídka s lavičkou. Tady není ani noha. Klídek a pohodička 😎
U studánky Pod Luží doplním vodu. Na rozcestí měním své plány a návštěvu chaty Luž vypouštím. K chatě totiž proudí z Luže mraky němců s vidinou laciného obědu. Takže bude narváno. Další trasu volím po červené hřebenovce E3 ke skalnímu útvaru Trojhran, který se nachází přesně na hranicích a je osazen hraničním kamenem.
Dalším dílčím cílem dnešního dne je zřícenina hradu Tolštejn. Z Lesné je to na hrad docela fuška. S velkým báglem dá kopec zabrat. Na hradě je jen pár náštěvníků a restaurace takřka prázdná. Čehož využívám k pozdnímu obědu a ochutnávce Tolštejnského ležáku, který se vaří ve Cvikovském pivovaru. Jídlo i pivko super! Za prohlídku zříceniny hradu a vstup na vyhlídku se platí 30Kč.
Z Tolštejnu je to co by kamenem dohodil na Jedlovou (774m). Takže další kroky zamíří opět do kopce. Poslední část vede serpentinami po asfaltce. Protože už je po 16h, tak jsem nahoře skoro sám… Stojí zde kromě kamenné rozhledny i hotel s restaurací Jedlová hora.
Kupuji cvikovský Hvozd 11° (40Kč) a k tomu vstupenku na rozhlednu (30Kč). Otevírací doba rozhledny je teď v září pouze do 17h. Kopnu do sebe pivko a po starých točitých schodech vystoupám nahoru. Rozhledna byla postavena v roce 1891, měří 29m. Za jasného počasí lze vidět vrcholky Krušných hor a Krkonoš. Pod stromy vedle rozhledny je památník věnovaný německému básnikovi Friedrichu Schillerovi. Naproti hotelu je možnost navštívit lanové centrum nebo si zapůjčit koloběžku. V zimě jsou v provozu dva lyžařské vleky.
Z Jedlové to z kopce odsýpá a před 18h jsem už na vlakovém nádraží Jedlová. Dnes je tu živo. V hospodě plno a ve stanici panuje čilý ruch. Přijel sem dětský sciovlak z Prahy.
Hlavním důvodem mojí návštěvy stanice je však vydatný pramen (studánka), který je pěkně udržovaný a slouží všem poutníkům.
Doplním u pramene vodu do PETek a po zelené stoupám na Konopáč (Jelení skály). Původně jsem chtěl nocovat až na Milštejnu, ale to už časově do setmění nedám… Na Konopáči (676m) profukuje, ale najdu si místo v závětří, těsně u skály pod sromy.
9.9.čtvrtek
Konopáč(Jelení skála) – Stožecké sedlo – U Jána – Sirný pramen – zříc.hradu Milštejn – Rousínov – Svor žst.: MAPY.CZ
Na Konopáč hned od rána svítí sluníčko. Je krásné ráno. Po snídani vyrážím do Stožeckého sedla. Vede tudy nová zbudovaná stezka včetně mostu nad silnicí Svor – Rumburk.
Za mostem odbočím na zelenou značku a sejdu ke sv. Jánu. Nedaleko se nachází tzv. Sirný pramen. Jeho zbarvení ovšem nezpůsobuje síra, ale bakterie Leptothrix ochracea.
Kolem Malého Stohu stoupám po lesní asfaltce směrem k Suchému vrchu. Asi 300 m před rozscetníkem odbočím doprava na neznačenou cestu. Vede tudy kratší cesta na Milštejn. Ne o moc, jen o kousek. Po ujití pár stovek metrů, nedaleko Samperova obrázku, nevěřím svým očím co vidím… u hromady vytěženého dřeva se motá vlk. V poledne a u cesty, kudy za den projde nejspíše dost lidí.Vytahuju foťák, ale než ho zapnu, vlk se otočí, koukne na mě a zmizí v lese. Ale i tak je to zážitek na který budu dlouho vzpomínat. Později si přečtu, že v Lužických horách se pohybuje vlčí smečka minimálně o čtyřech dospělých kusech.
Přicházím ke skální bráně u Milštejnu. Je asi 7 m dlouhá a 3,5 m vysoká. Vznikla zvětráváním pískovce a následným uvolňováním a padáním kusů balvanů.
Asi 150 m od brány se nachází Stříbrná studánka. Vracím se zpátky a jdu prozkoumat co zbylo z původního hradu Milštejn. Bohužel toho mnoho není, pouze zbytky hradeb. Hrad zpustl už v 16.století. V těsné blízkosti hradu vznikl lom, kde se doloval pískovec až do roku 1910. Dnes je zde postaven dřevěný srub, zřejmě trampskou osadou Milštejn.
Z Milštejna jdu po červené značce přes Rousínov do Svoru. Před Svorem je k vidění staré lesní koupaliště. Bylo vybudováno v roce 1911. Dnes už je zchátralé a nevyužívá se. Je zde ovšem možnost nouzového přenocování… Buď ve zděném přístřešku nebo v jeskyni.
Ze Svoru popojedu vlakem do Nového Boru. A odtud busem do Sloupu v Čechách. Neúprosně mě tlačí čas. Zítra se musím vrátit domů, je potřeba využít krásnýho počasíčka.
Sloup v Čechách – Skalní hrad – Vodní chrám – rozhledna Na Stráži – vyhlídka U Turka: MAPY.CZ
Sloup v Čechách je známý hlavně Skalním hradem, ale i naučná stezka poskytuje spoustu dalších zajímavostí ke zhlédnutí. Samozřejmě první kroky vedou ke hradu. Vstupné 90Kč včetně úschovy báglu zdarma. V ceně vstupenky je zapujčení tištěného průvodce.
Na hradě se zdržím necelou hodinku a pokračuji k rozhledně Na Stráži. Z terasy u restaurace je krásný výhled na celý Sloup včetně okolních vrcholů Lužických hor.
Restaurace je stále ve „výstavbě“ a tudíž mimo provoz. Bufet pod rozhlednou nabídne základní občerstvení (čepované pivo pouze o víkendech). Rozhledna je otevřená do 17h a stejně tak parkoviště. Vezmu zavděk kozlem v plechu a po chvíli odpočinku jdu na vyhlídku U medvěda.
Z vyhlídky U medvěda jdu po Sloupském vyhlídkovém okruhu na Hraběnčinu vyhlídku, následuje Maxmiliánova vyhlídka a dnešní trasu zakončím na vyhlídce u Turka, kde přenocuji. Na jedné straně je skalní věž Hraběnka, na druhé Turecká hlava.
10.9.pátek
vyhlídka U Turka – Samuelova jeskyně – Sloup v Čechách: MAPY.CZ
Ráno je opět sluníčkově 😎 Abych prošel celý Sloupský okruh už nemám čas. Proto zredukuji množství zdejších zajímavostí na jednu. Samuelovu jeskyni s vyhlídkou. Vracím se po zelené a před křížkem odbočím doprava. Za pár minut jsem pod Samuelovou skálou. V roce 1718 si zde Samuel Görner vyhloubil jeskyni a žil zde jako poustevník do roku 1735. Vyráběl brýle a dalekohledy. Nad jeskyní jsou zbudovány dvě vyhlídky.
Z vyhlídky je to do Sloupu co by kamenem dohodil. Za pár minut jsem na zastávce busu. Z Nového Boru pak už jedu vlakem. Vandr se vydařil, hlavně díky parádnímu počasí!!!
Účastníci: Vlasta