MÁJOVÝ VANDR ČERGOVEM 2024
Tentokrát si projdu východní větev pohoří Čergov a následně zamířím po jeho jižní části na pamětihodnosti: kostely a hrady. Moje minulé návštěvy Čergova byly v letech 2019 a 2020.
Trasa:
Hervartov – Čergov – Lysá hora – Hanigovský hrad – Ľutina – Kamenica – Plaveč.
13.5.pondělí
Hervartov – rozhledna Žebrák: MAPY.CZ
Hervartov, kostol svätého Františka z Assisi
Svoji třetí návštěvu pohoří Čergov zahajuji v Hervartově. A kde jinde než u kostela svatého Františka z Assisi, který pochází z konce 15.století. Podle wikipedie jde o nejstarší dřevěný kostel na Slovensku. U kostela jsou k vidění opravené a na modro natřené staré sýpky (sypance) z počátku 20.století.
Hervartov, sýpky
Po obhlídce se vydám po červené značce nahoru na rozhlednu Žobrák. Cesta kopíruje křížovou cestu a postupně míjím dva dřevěné přístřešky, které poskytnou úkryt při dešti. Je to pěknej stoupák a dá docela zabrat. U rozhledny se toho od mé poslední návštěvy mnoho nezměnilo. Ale jedna velká změna tu je. Nová útulna.
rozhledna Žobrák, nová útulna
Postavená na pilotech za rozhlednou. Ještě „voní“ čerstvým nátěrem a uvnitř je zatím jen stůl a lavice. Třeba časem ještě další vybavení přibude. Já složím bágl v útulni pod rozhlednou, kde jsem už jednou spal a vyhovovala mi. Na véču opeču buřty a zazdím to pivkem a rumíkem 😆 Mezitím přijde skupinka slovenských seniorturistů. Ti si pro nocleh zaberou novou útulnu.
14.5.úterý
rozhledna Žebrák – Bukový vrch – Čergov – útulna pod Okrúhlou: MAPY.CZ
nová rozhledna Žobrák
Ráno je sluníčkově. Dnes mě čeká pohodovej úsek cesty k útulni pod Okrúhlou. Vyrážím volným tempem po červené. První zastávku dělám na Bukovém vrchu (1019m). Je tu fajn výhled na střední hřeben Čergova. Přes Priehybky a Chochuľku je to nahoru a dolů, ale před polednem jsem na Čergově u kříže. Ideální doba něco sníst a vypít 😎
Čergov (1050m)
Po jídle se zajdu podívat na zdejší útulnu Drinu. Nachází se cca 200m západním směrem od vrcholu. Čtyři roky zpátky jsem v ní přespal. Od té doby se Drina proměnila zásluhou dobrovolníků k lepšímu. Kromě zajištění statiky a venkovního dřevěného obložení doznal změn i interiér. Zmizel dlouhý stůl a zvětšil se prostor na spaní.
Útulňa Drina
Útulňa Drina
Za Drinou je studánka, vlastně dvě, jedna z nich bývá občas bez vody. Ale tentokrát jsem k nim nešel, vody jsem měl dost. Vracím se zpět, beru bágl a jdu dolů do sedla Čergov. U chaty klubu turistů Fričkovce je volně přístupné posezení s ohništěm. Tady dělám krátkou odpočinkovou pauzu.
Sedlo Čergov, chata klubu turistů Fričkovce
Kolem chaty Čergov pokračuji po žluté na Črchlu a odtud po modré k útulni pod Okrúhlou, kde přenocuji. Na louce pod Okrúhlou chvíli pozoruji lišku. Je vzdálená dobře 150-200m, ale vítr fouká od ní ke mě, takže mě necítí a věnuje se lovu hlodavců.
horská louka pod Okrúhlou
Útulnu v rámci oddychové zóny pod Okrúhlou postavil KST Slovan Sabinov. Kromě možnosti noclehu je tu ohniště se stoly a lavicemi, kadibudka, bosá stezka a cca 200 na sever je studánka. Vede k ní vyšlapaná pěšina. V době mé návštěvy voda tekla velmi slabě. Změřil jsem dobu napuštění 1,5l PETky a trvalo to 7min. Takže v suchém létě může být pramen vyschlý…
Útulňa pod Okrúhlou
15.5.středa
útulna pod Okrúhlou – Lysá – Trepeš – Jakovany – Ľutina – Hanigovský hrad – Hrabienka: MAPY.CZ
Noc proběhla v klidu a pohodě. Ráno po snídani doberu vodu. Stále teče hodně slabě. Přes Okrúhlu (1060m) a Oltár Kameň se vydávám na Lysou. Jdu na západ, takže sluníčko mám v zádech. Což jednak způsobuje, že mám za chvíli opálený krk a jednak se blbě fotí směrem k východu. Proto i Oltár Kameň je vyfocený tak jak je… Jedná se o velký pískovcový kámen u kterého je postavená kaplička a dřevěný kříž. Konají se zde poutní bohoslužby. Odtud je to na Lysou co by kamenem dohodil.
Lysá (1068m)
Vpravo u cesty na Lysou se nachází památník hrdinům SNP. Na vrchol už je to jen kousek. Na vrcholu poblíž lanovky stojí dřevěná stříška s vrcholovou knihou a razítkem. Západní část Lysé je beze stromů a je odtud nádherný výhled až na Vysoké Tatry.
Lysá (1068m), výhled na Vysoké Tatry
Starý bus pod vrcholovou stanicí lanovky slouží jako bar pouze v zimní lyžařskou sezónu. Škoda, pivko by bodlo při kochání se výhledy. Sestup po sjezdovce do sedla Besná je nápor na kolena. U rozcestníku Besná-lúky odbočuji vpravo na místně červeně značenou trasu, tzv.psaníčko a jdu přes Trepeš do Jakovan.
sedlo Trepeš
V sedle Trepeš potkávám dva e-bikery jedoucí zřejmě na Lysou a jinak už nikoho až do Jakovan. Vrchol Trepeš (912m) je zalesněný a nejsou zde žádné výhledy. Ty jsou až nad Jakovanama na vrchu Balážová (860m). Tento vrch není dosud ani zakreslen na mapách.cz. Na googlemaps je pouze jedna fotka. Z Jakovan se na Balážovou vyškrábat je pořádnej krpál, ale výhled stojí za to! Mě ten krpál čeká směrem dolů… 😎
vrch Balážová (860m), výhled
Asi 500m pod Balážovou přicházím ke kazatelně, která mě zaujme svou velikostí a taky tím, že má komín. Takže ji prozkoumám. Je volně přístupná. Vybavená kamínky, zásobou dřeva a jednou palandou na přespání. Zřejmě tu místní poľovníci tráví hodně času. U chaty pod Paľovou udělám běd a odpočinek. V Jakovanech zdechl pes. V dědině ani noha. Původně jsem čekal, že půjdu po silnici do Ľutiny, ale u u zástávky busu jsem našel rozcestník, který mě upozornil, že do Ľutiny se dá dostat i po místním modrém značení (psaníčko) přes podhorské louky a lesy. Tohle značení také není zaznačené v mapách.cz. Ale existuje 😉 Jde se přes část nazývanou Hermanky.
Jakovany, kříž
Časově jsem neušetřil vůbec nic, ale nemusel jsem šlapat po rozpáleném asfaltu. Cestou jsem nepotkal ani nohu. Ale cestičky a pěšinky vyšlapané byly, takže tudy místní určitě chodí. A našel jsem i Dědovu studánku. Bohuže voda netekla. Sucho. Nahoře z louky byl parádní výhled na Jakovany.
výhled na Jakovany
Do Ľutiny přicházím z jejího horního konce. 1km odtud, na okraji Olejníkova je romská osada. A její hluční obyvatelé jsou prvními lidmi, které na silnici potkávám. V Ľutině si zajdu do COOPu pro dolnění zásob a neodepřu si jedno pivko. Urpíner. Venku pokecám s domorodcem, zřejmě už důchodcem, a tak se nenudím. Potom už jdu obhlídnout zdejší kostel a miniskanzen dřevěných kostelíků. Ľutina je největší poutní místo řeckokatolické církve na Slovensku.
Ľutina, Bazilika Zesnutí přesvaté Bohorodičky
Ľutina, miniskanzen drevených chrámov
Nezapomenu se zajít podívat do věže chrámu Svätej rodiny, odkud je nádherný na Ľutinu a okolí. Po křížové cestě se přesunu k chrámu Zosnutia Presvätej Bohorodičky, pod kterým se nachází vydatný pramen vody. Doplním zásobu vody do maxima, protože tak nějak podvědomě tuším, že dnes už určitě nedojdu do původně plánovaného cíle, pod Sokolí skálu. Těch zastávek a zajímavostí je dnes prostě moc 😎 Budu muset najít náhradní variantu noclehu.
Po žluté značce se vydám na Hanigovský hrad. U přístřešku pod hradem mě přivítá velký pastevecký pes a stádo koz. Pes chvíli očuchává bágl, a pak ho nechává být…
Hanigovský hrad
Hrad je volně přístupný. Zájemci o razítko, pohledy a další suvenýry si mohou zajít do koliby pod hradem. Ale musí počítat s tím, že okolo neustále volně pobíhají kozy doprovázené ovčáckými psy. Po žluté dojdu na rozcestí Za hradom a odbočím na zelenou. Nedaleko rozcestí, na okraji louky, je parádní výhled na Hanigovský hrad a hřeben Čergova.
Za hradom rozc., výhled na Hanigovský hrad
Sluníčko se víc a víc klaní k západu a já musím najít nějaký flek k přespání pod širákem. Nad Milpošem náhodně vylezu na vrch Hrabienka (625m) a je rozhodnuto. Zde přenocuji pod poutním křížem. Takže ochrana proti medvědům je zajištěna 😉 Navíc je odtud pěkný výhled na hrad Kamenica.
Hrabienka (625m), poutní kříž
Celou noc byl klid, nepršelo. Jen ti komáři byli otravní jak osina v prdeli 👿
16.5.čtvrtek
Hrabienka – Milpoš – hrad Kamenica – Sokolí skála – Kamenica – rozhledna Balažka – Lipany, cintorín: MAPY.CZ
Ráno sejdu dolů do Milpoše. V místním krámu Fresh nakoupím minerálku a nějaké oplatky. Vyfotím nový modrý kostel Panny Marie a stoupám do mírného kopce kolem areálu poľnohospodárského družstva směrem k obci Potoky. Moji pozornosti neujde pasoucí se stádečko koz, kde jsou i malá kůzlata. Jsou roztomilé jako všechna mláďata.
Milpoš, kůzlata
Za Milpošom už začíná bradlové pásmo, do kterého je zasazen i hrad Kamenica. Projdu Potoky a stoupám ke hradu. Stejně jako včera, od rána peče sluníčko, a po otevřené louce to není nic extra příjemného. Už se těším do stínu. Pod hradem nejdříve najdu chatu sdružení Kamenná veža, kde využiji možnosti odpočinku na zakryté verandě. Nechám zde bágl a nalehko se věnuji prohlídce hradu.Hrad je volně přístupný, opatřený infotabulemi k historii hradu. Výhledy do okolí jsou nádherný!
hrad Kamenica
hrad Kamenica
hrad Kamenica, výhled
hrad Kamenica, výhled
Z hradu se vydám ke studánce při Mariánskom lesíku. Pramen je skrytý v trávě, ale je vydatný. Nad studánkou je nově vystavěno poutní místo zasvěcené Panně Marii. Po místním značení pokračuji k Sokolí skále. Cesta není vždy zřejmá a musím dávat pozor kam jít. Značení na mapě vypadá jednoznačně, ale v terénu to tak není… Nakonec zdárně k Sokolí skále dojdu. Přístupná je ta část se skalním oknem.
Sokolí skála
Lesní pěšinou po serpentinách sejdu dolů k Lipianskému potoku, kde je zřízeno odpočivadlo a tur.přístřešek s ohništěm. Dělám delší pauzičku na oběd. Na ohni opékám klobásky a užívám si pohody.
Pod Sokolí skálou, přístřešek
Po obědě se po zelené značce vracím do Kamenice. Projdu celou vesnicí, přejdu žel.trať a od okraje lesa fotím hrad včetně vesnice. Další nádherný výhled.
Kamenica
Pokračuji k rozhledně na Balažke. Dřevěná rozhledna měří 14m. Byla otevřená v říjnu 2019. Poskytuje výhledy na Lipany, Kamenicu a okolní kopce včetně vzdálenějších Slanskych vrchů.
rozhledna na Balažke
rozhledna na Balažke, výhled na Lipany
rozhledna na Balažke, výhled na Kamenicu
Z rozhledny sejdu dolů po žluté, přejdu žel.trať a zastavím se u tur.přístřešku. Je zde umístěna infotabule s historií žel.tratě a také žel.neštěstí, které se událo na konci 2.světové války. Okolní místa nad tratí jsou hojně navštěvovány fotografy. Další kroky směřuji do Lipan k autobusové zastávce U cintorína odkud pojedu busem do Plavče. Původní plán byl tam dojít pěšky, ale to už bych dnes časově nedal…
hrad Plaveč
Od zastávky Plaveč,most je to na hrad asi 15-20min. Dá se jít po cestě anebo rovnou do kopce hradní stezkou. Volím stezku 😀 U hradu je tur.přístřešek, ohniště a dokonce i automat na kafe. Funkční. Stojí u infocentra. To je však zavřené. Zřejmě otevírací doba bude jen o svátcích a víkendech. Vyvěšená ovšem nikde nebyla.
Hrad Plaveč
Hrad Plaveč, turistický přístřešek
Hrad Plaveč
Asi 400m od hradu stojí v polích stará hrobka. O její minulosti se nedochovaly žádné písemné záznamy. Údajně byla poškozená za 2.svět.války, kdy přišla o střechu a od té doby chátrá… Při čištění a měření hrobky se nalezly lidské kosti. Nepodařilo se ale zjistit komu patřily. Hrobka je tak i nadále opředená tajemstvím…
hrobka nad hradem Plaveč
Jako místo na přespání hrad Plaveč moc nedoporučuji. V noci sem až do půl jedné jezdila auta (asi 6-7x) a návštěvníci byli dost hluční a někteří i opilí. A to nezačaly prázdniny. Nicméně ráno to bylo na bus kousek a potřeboval jsem se brzy ráno dostat do Staré Ľubovny na vlak do Popradu. Proto tahle volba na nocleh.
16.5.čtvrtek
Plaveč – Stará Ľubovňa(bus)
Ráno vstávám už po 5h. Sbalím bágl a valím na bus. Ten odjíždí 5:57 a čekat určitě nebude. Ve Staré Ľubovni mám přes půl hodiny čas a tak ho strávím na žel.stanici na lavičce a v klidu posnídám. Vlak jede skoro načas, akorát průvodčí po nástupu všechny cestující informuje, že Studený Potok – Poprad je výluka. Takže se ještě znovu svezu busem. Výlet na Čergov se díky počasí vydařil. Tak možná ještě někdy…, počtvrté… 😆
Účastníci: Vlasta
Fotogalerie