MALÁ MAGURA 2019
Malá Magura je geomorfologický podcelek Strážovských vrchů. Hlavní hřeben se táhne od Bojnic přes Maguru až do Čičman. Jednotlivé vrcholy jsou až na výjimky (např.Temešská skála) zalesněné a neposkytují žádné výhledy.
Trasa:
Temeš – Malá Magura – srub 3 rampa – Magura – sedlo Obšiar – Lazový vrch – srub Schovanka – Fačkovské sedlo.
22.10.úterý
Temeš – Temešská skála – Malá Magura – srub 3 rampa: MAPY.CZ
Na konec října předpověděli rosničkáři téměř letní počasí a tak využívám tři dny volna k přechodu hřebene Malė Magury. Ve stanici Nováky vystupuji z vlaku a přecházím silnici na zastávku busu,který mě odveze do Temeše. Něco po 14h vystupuji u obecního úřadu. Po žluté značce se vydávám nahoru na Temešskou skálu.
Ze začátku je cesta pohodová… Míjím ceduli o možném výskytu medvěda hnědého a vstupuji do bukového lesa. Tady začíná překážková dráha 😉 Je tu rozsáhlý polom a vzrostlé buky jsou popadané všude okolo.
Až do Temešského sedla jdu hodně pomalu a pot ze mě leje. Tohle není podzimní počasí…,ale letní!!! V sedle schovávám bágl do křoví a jen nalehko stoupám na Temešskou skálu(915m). Nahoře pofukuje vítr. Výhledy jsou exkluzívní. Je vidět vodní nádrž Nitrianské Rudno,ale vyfocenou ji nemám. Proti ostrému sluníčku se o to ani nepokouším… Pod skálou na travnatém plácku je vrcholová kniha. Zdržím se asi 30 min.
Po žluté pokračuji nahoru na Malou Maguru(1101m). Je to nevýrazný vrchol porostlý stromy s rozcestníkem a několika skalisky.
Jdu dál k dalšímu rozcestníku Nad Veľkou lúkou. Odtud je to na Maguru asi 20min., ale za chvíli se začne šeřit a tak nechávám Maguru na zítřejší ráno a zahýbám po zelené dolů ke srubu 3 rampa, kde chci přenocovat. Na kamenité cestě je spousta napadaného listí a co chvíli mi uklouzne noha. Navíc docela dost klesám dolů a představa zítřejšího výstupu zase nahoru mě vůbec netěší… Před 18h. nacházím srub. Je už šero a tak focení nechávám na ráno.
Není tu ani noha,krom myší. Oheň se mi už rozdělávat nechce, abych si opekl klobásky. Bude studená večeře: Chleba se špekem a pivko k tomu. Což taky není zase tak špatné 🙂 Srub je udržovaný a v dobrém stavu. I kamna jsou, jak se na první pohled zdá, funkční. Ale je teplo,takže není důvod plýtvat dřevem. Kolem 22h.zalezu do spacáku. V noci mě několikrát vzbudí šmejdící myši ☹️
23.10.středa
Srub 3 rampa – Magura – Malá Magura – sedlo Obšiar – Čičerman – Lazový vrch – Javorina – Homolka – Fačkovské sedlo – útulňa Schovanka: MAPY.CZ (plus 4km lesní cestou ze sedla na útulňu)
Ráno zjišťuji, že myšičky v noci rozkousaly víčko od prázdné PETky. Do žádných dalších věcí se naštěstí nepustily. Po snídani, asi v půl osmé vyrážím do kopce směrem na Maguru. Nahoru se jde stejně blbě jako včera dolů…
Vrchol Magury (1141m) je porostlý stromy a bez výhledů. Zdobí ho turistický rozcestník a velký dřevěný kříž. Nechybí ohniště s lavicemi a vrcholová kniha. Z přístřešku už zbylo jen torzo, podlehl zubu času a počasí.
Sestupuji na Malou Maguru a odtud klesám po červené do sedla Obšiar. Cesta je plná kamenů, které jsou skryté pod silnou vrstvou spadaného listí. Takže nic pohodového… Sedlo Obšiar je zalité podzimním sluníčkem a tak si dávám u kapličky sv.Antonína Paduánského občerstvovací pauzu.V zimě nasušená jablka přišly vhod. Jen voda mi dochází…
Pokračuji dál přes sedlo Kolenová na Čičerman(955m). Bágl nechávám dole a na vrchol se vyškrábu nalehko. Je to krpál. Tady potkávám prvního turistu. Zdravíme se a zjišťujeme, že jdeme vlastně shodnou trasu.Akorát obráceně.
Scházím dolů, beru bágl a po starém značení obcházím kopec. Najdu torzo starého rozcestníku a po louce stoupám na novou značku. Dělám pauzu na oběd a zjišťuji, že s vodou jsem na to víc než mizerně, sotva dvě deci. Šlapu dál do Čičermanského sedla. Ze sedla je to na Lazový vrch krpál.
Pod Lazovým vrchem scházím kousek dolů po žluté, abych dohledal jeden z pramenů Čičmanského potoka. Asi 180m pod cestou kudy vede žlutá značka, v křoví, pramen nacházím(N48° 56.344′ E18° 31.145′). PETku 1,5l naplním odhadem za půl minuty. Takže je vydatný a studená voda příjemně osvěží.
Po levé straně se tyčí Javorinka(973m) s vysílačem. Na opačné straně Javorinky, od Čičman, jsou lanovky lyžařského areálu. Po louce, kde roste spousta bedlí, jdu dál do sedla Javorinka.
Tady svítí sluníčko, ale pořádně profukuje vítr. Po krátkém odpočinku stoupám nahoru na vrchol Javorina(938m) a potom zase klesám do sedla pod Priečnou. Potkávám velkou skupinu mladých turistů. Odhadem tak 25-30lidí. Část zdraví česky, část anglicky. Zřejmě výměnný studentský pobyt. Jdou natěžko, takže budou nocovat pod širákem nebo sejdou do Čičman. Za dvě hodinky je tma. I já budu hledat Schovanku potmě.
Stoupání na Homolku(1073m) mi už jde znatelně pomaleji. Síly ubývají… A navíc už je skoro tma. Při sestupu po sjezdovce do Fačkovskėho sedla nasazuji čelovku. Po pravé straně hledám tu správnou neznaćenou odbočku, která vede ke srubu Schovanka. Napoprvé ji minu a musím se vracet. Napodruhé už jdu správně. Po pár stovkách metrů nacházím pramen(N48° 57.561′ E18° 36.395′) přímo u cesty. Dobírám vodu do všech PETek.
Lesní cesta se neustále klikatí a zatáčí, ale dle navigace jdu dobře. Po hodině chůze lesem se přiblížím Schovance na nějakých 200m. Cesta se obtáčí pod srubem,přímo ke srubu nevede. Uslyším kytaru a zpěv. Poslední metry beru napřímo do svahu. Vítají mě tři chalani v maskáčích. Jsou z Prievidze. Na Schovance nejsou poprvé.Na ohni opeču klobásky a povečeřím. Následně pokračuje až do nočních hodin česko-slovenská družba za zpěvu a popíjení kořalky 🙂 Ve dvě ráno se přesunuju na poval a usínám ve spacáku.
24.10.čtvrtek
útulňa Schovanka – Fačkovské sedlo: 4km neznačenou lesní pěšinou
Ráno se probouzím před devátou. Kluci slovenští už jsou hore. Nachystáme snídani nebo spíše brzký oběd a po jídle se pobalíme. Okolo jedenácté odcházíme společně do Fačkovského sedla. Jdeme horní cestou-pěšinou přes Dlhou lúku, kde má trampská osada svoje totemy.
Tahle cesta je lepší než ta spodní(lesácká) po které jsem včera přišel já. Ale potmě bych ji špatně hledal. Za necelou hodinku jsme u koliby Kľak ve Fačkovském sedle. Loučíme se. Kluci tu mají zaparkované auto a já jdu na zastávku busu, který mě doveze do Rajce a odtud vlakem přes Žilinu zpátky na Moravu.
Přechod hřebenu Malé Magury se vydařil. Jak nádherným počasím, tak družbou na srubu Schovanka.
Účastník:Vlasta