Z RAMZOVÉ NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK
2020
Trasa:
Ramzová – Paprsek – Kladské sedlo – Głęboka Jama – Domek Myśliwski – Králický Sněžník – Adélin pramen – Stříbrnice – Staré Město pod Sněžníkem.
9.11.pondělí
Ramzová – Petříkov – Paprsek – Medvědí bouda – Chlopenkovec – Kladské sedlo – Głęboka Jama – Stříbrnice,sedlo – Domek Myśliwski: MAPY.CZ
Dvoudenní volno využívám ke krátkému vandru na Králický Sněžník. Poslednímu před příchodem zimy. Do Ramzové přijíždím vlakem ráno v půl deváté. Je začátek týdne a tak očekávám minimum turistů. Což se později i potvrdí. Potkám jen osamělé jednotlivce. Po červené značce se vydávám přes Petříkov.
Před mnoha lety jsem na nynější sjezdovce Zetocha absolvoval školní lyžařský výcvik. Jezdili jsme na kotvě a tehdy si každý vozil svoji kotvu omotanou kolem pasu. Na lano jsme si ji zaháknuli sami a sami se i nahoře odpojovali. Chtělo to cvik a zručnost. Byla u toho spousta pádů a taky srandy. Dnes už by nic podobného nebylo myslitelné… Ale to jsem odbočil do minulého století 🙂
Pokračuji dál přes Císařskou loveckou boudu na Paprsek. Zdejší turistická chata je vyhlášená svojí pohostinností a výbornou kuchyní.
Dle některých návštěvníků se jedná o vůbec nejlepší chatu v oblasti Rychlebek a Jeseníků. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že něco pravdy na tom bude 🙂 Bohužel je doba covidová a chata Paprsek je zavřená. Výdej přes okénko pouze pátek – neděle. Pivko nebude 🙁
Je nádherný počasí. Podzimní sluníčko příjemně hřeje. Krátkou zastávku si udělám u Medvědí boudy. Kolem ní protéká Kunčický potok.
O 500m dál ochutnám vodu z Aloisova pramene. Dobrá a studená. Na rozcestí pod Chlupenkovcem opouštím červenou značku, přecházím na zelenou a po hranicích jdu na Kladské sedlo. Tady se odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor.
Turistická chata je zavřená. Takže se nezdržuji a stoupám nahoru na Rykowisko a dál jdu lesem do sedla Głęboka Jama. Potkávám zde dva polské turisty. Odtud značka vede do prudkého kopce. Jdu, dá se říct, korytem potoka. Voda tu teče ve značném množství.
Asi 400m jdu stále po zelené značce, ale potom ji opustím a přejdu na českou stranu na červenou. Tady je cesta široká, pohodlná a bez vody. A co víc…, potkávám zde svého prvního medvěda. Pravda…, je to spíše medvídě, ale to se taky počítá 🙂
Na vyhlídce Pod Ludmilou oblíkám mikinu. S přibývající nadmořskou výškou se ochlazuje. V sedle pod Stříbrnickou si udělám poslední občerstvovací přestávku. Sluníčko stále svítí, ale už není tak hřejivé.
U rozcestníku Chata Franciska znovu přecházím na polskou stranu. Lesní pěšinou jdu ke kilometr vzdálenému loveckému srubu (Domek Myśliwski), kde chci přenocovat. Asi 200m před srubem je vydatný pramen. Teče hned u cestičky. Před pár lety jsem tu byl a srub byl uzamčený. Obýval ho nějaký polák. Ale v současnosti je opět volně přístupný a slouží jako útulna.
Po vstupu do srubu zjišťuji, že kachlová kamna jsou ještě vlažná. Někdo tu přes víkend „bivakoval“. Zprvu se mi ani nechtělo kamna roztápět, uvnitř srubu bylo 10°C, ale nakonec jsem zatopil. Co bych taky až do večera jinýho dělal… Ve srubu jsou dvě sekyrky a dokonce tři pilky. Také jsem na polici našel pevné i tekuté podpalovače včetně svíček. Dřeva je v lese okolo srubu požehnaně, jen se musí nařezat, aby se vlezlo do kamen. Vnitřek jsem vytopil na fajnových 19°C . Venku bylo 7°C. Ve srubu se vyspí odhadem nejméně 15 lidí. Většina na půdě a pár lidí i v zadní místnosti na palandě a na zemi. Nicméně do kuchyňky ke stolu by se všichni nevlezli. Ta je dost dobře vybavená. Nádobí, koření, rýže, těstoviny, spousta konzerv. Hlady zde nikdo neumře.
10.11.úterý
Domek Myśliwski – Franciska chata HZS – pramen Moravy – Králický Sněžník – Adélin pramen – Chata Návrší – Stříbrnice – Staré Město pod Sněžníkem: MAPY.CZ 1 MAPY.CZ 2 (trasa rozdělena).
Ráno je nádherně. Teda na horách, dole je inverze. Po osmé odcházím ze srubu. U pramene doplním vodu a už si to mašíruju směrem na Králičák. První zastávkou je vyhlídkové místo, odkud fotím Vlaštovčí kameny. Skalní sruby ze svoru a ruly se suťovým polem se nachází asi 500m pod vrcholem Králického Sněžníku.
O pár minut později míjím základy Lichnštejnovy chaty, která byla z důvodu špatného technického stavu zbourána v roce 1971. Poblíž ruiny stojí socha slůněte, která je neodmyslitelně spjata s Králickým Sněžníkem od roku 1932, kdy ji sem nechal umístit německý spolek Jeschental. Kdo nebyl u slůněte, nebyl na Králičáku 🙂
Ujdu pár stovek metrů a zastavím se u pramene Moravy. Nachází se ve výšce 1380m nad mořem. Většinou je pramen v obležení turistů, ale dnes tu ještě není ani noha. Je brzy.
Od pramene Moravy je vrchol Králického Sněžníku co by kamenem dohodil. Jsem tu už poněkolikáté, ale ještě nikdy jsem tu nebyl úplně sám. Nikde ani živáčka. Ani na polské straně, kde se započalo s výstavbou nové rozhledny není ani noha. Staveniště je osiřelé.
Kdo sbírá různá turistická razítka, tak nepřijde zkrátka. Do deníčku nebo kamkoliv jinam si může otisknout razítko slůněte, které je ve skříňce na dřevěném sloupu. Na vrcholu se zdržím asi 20 minut. Docela dost tu profukuje studený vítr a i když svítí sluníčko, tak pocitová teplota je lehce nad nulou.
Zpáteční cestu volím po červené přes Adélin pramen až k Lesní kapli nad Stříbrnicemi. Touhle trasou obvykle nejčastěji chodím.
Dnes mám docela velký časový náskok, tak na rozcestí po kapličkou odbočuji na lesní cestu a později na asfaltku a mířím k chatě Návrší. Dnes je zavřená. Když jsem tu byl naposledy, tak byl čepu velmi dobrý Welzl ze Zábřežského minipivovaru. No nic, musím si nechat zajít chuť. Vezmu zavděk studenou vodou z pramene, který je hned u chaty.
Pod chatou začíná inverze. Tento jev je hodně fotogenický. Takže neodolám 🙂
Z Návrší scházím po modré značce. Nejprve podél sjezdovky a pak přes louku směrem k rozcestníku Strakovy školky. Nejdu až úplně k němu, ale jen k jednomu z bočních přítoků Stříbrnického potoka. Na pravo od cesty zde stojí opuštěný zchátralý srub. Nakouknu do něho, zdali by se dal v nouzi využít jako ochrana před špatným počasím nebo k nouzovému přespání.
Bouda je volně přístupná, dveře se dají zavřít, ale okna jsou vymlácená. Pec je částečně rozebraná a komín chybí celý. Pokud by měl někdo žebřík, tak se dá vylézt i na půdu. Místo k přespání tu je. Ale kdoví jak dlouho tu ještě bude bouda stát…
Další kroky směřuji do Stříbrnic po neznačené cestě kolem křížku. Za potokem se napojím na žlutou a dojdu na silnici ke kostelu. Odtud pokračuji po modré značce do Starého Města pod Sněžníkem. U posledního domu před lyžařským areálem Králičák se krátce zastavuji. Na dřevěném plotě je spousta hrníčků. Ani se nevejdou všechny do záběru.
Za areálem bývalého JZD odbočím vpravo a po polní cestě, přes louky, v mlze, přijdu na okraj Starého Města pod Sněžníkem. Koně z farmy mě vítají řehtáním.
Cestička kolem ohrad je pořádně blátivá. Takže před nástupem do vlaku budu pohory čistit. Alespoň trochu 😀 Vandr se vydařil.
Účastníci: Vlasta
Fotogalerie