KYSUCE
KRAJ DROTÁROV,KŘÍŽKŮ A KAPLIČEK
2018
Trasa:
Makov – Zadná Šatina – Luby – Vrchrieka – Semeteš – Kamenité – Jakubovský vrch – Marťákov kopec – Blažková – Zákopčie,U Holých – Čadca.
5.6.Úterý
Makov – Zadná Šatina – Luby – Vrchrieka – bývalá chata Vločka: MAPY.CZ
Celou cestu vlakem z Čadce do Makova chčije. Ale před výstupem v Makově naštěstí déšť ustal a vykouklo sluníčko.Líp to ten nahoře naplánovat nemohl 🙂 Na lavičce u staniční budovy si přerovnám věci,vytáhnu foťák a můžu vyrazit.
Makov,stanice
Makov,osobní vlak
Pár foteček stanice a už mašíruju po silnici ke kilometr vzdálené odbočce. Cesta to ale moc příjemná není. Začíná odpolední dopravní špička a jezdí tu auto za autem. E442 je hlavní tah česko-slovenského pomezí. Konečně jsem na lesní asfaltce a pohodovým tempem jdu až ke kapličce v osadě Zadná Šatina.
Zadná Šatina,kaplička
Kolem je rozeseto několik chat a chalup. Když už se vracím pěšinou zpátky na cestu, tak potkávám jednu domorodkyni a ptám se ji na nejkratší cestu na rozhlednu Luby. Směruje mě zpátky a tak jdu kousek cesty s ní a dovídám se, že pochází z Hustopečí u Brna a na Slovensko se ještě za doby společného státu provdala. Skoro krajanka… Jedna ze zdejších chalup ji patří. Popíše mi cestu tak,že nemůžu zabloudit,i když tu není žádná značka. Zároveň dodává,že co tu X let jezdí,tak na rozhledně Luby nikoho neviděla. A to prý se dost často nahoru dívá dalekohledem… Takže taková místní paparazzi si v duchu říkám 🙂
Propletu se úzkými cestičkami mezi chalupami a na svážišti dřeva se dám nahoru po rozjeté cestě od lakatošů. Stoupám až na lesní cestu, která mě dovede ke studánce u Záblatie. Ale vody je v ní málo a čistotou taky dvakrát neoplývá… Ještě pár stovek metrů a jsem u infotabule,která je už na červené značce kudy souběžně vede Beskydsko – Javornícka lyžiarska bežecká magistrála. Je odtud pěkný vyhled do údolí,kde na křižovatce cest v osadě Ovsenovci stojí kaplička Panny Marie Sedmibolestné. Vedle je zastřešený turistický přístřešek. Scházet dolů se mi nechce,tak alespoň fotečku 🙂
Ovsenovci,kaplička Panny Marie Sedmibolestné
Přibližně o půl kilometru dál má stát další přístřešek i se studánkou. Ale celá stráň pod rozhlednou Luby je vykácená a když se kácí les, lítají třísky…
bývalý přístřešek Luby
Přístřešek je zcela zničený. Studánka schovaná za cestou těžbu přežila, ale vody je v ní velmi málo. A nejspíš se to nezlepší. Vymýcená stráň moc vody nezadrží.
rozhledna Luby
Pasekou se vyškrábu na kopec Luby(908m) abych zjistil, že tu vlastně nestojí ani tak rozhledna jako protipožární věž. Cedule zakazuje výstup na věž nepovolaným osobám. Nicméně po okolí jsou na stromech rozesety šipky upozorňující na vyhliadku. Podle neověřených zdrojů byla věž postavena z dotací EU jako protipožární, takže ji nelze oficiálně nazývat rozhlednou 🙂 I tak lezu nahoru po strmém žebříku. Schody se to nazývat nedá. Pro menší děti to moc vhodné není. Nahoře se dlouho nezdržuji. Pořádně tu profukuje.
Vrchrieka,křížek na rozcestí
Scházím do osady Vrchrieka, kde se roku 1873 narodil Štefan Hunčík. Asi nejznámější slovenský drotár a podnikatel,nazývaný kráľ drotárov.S tojí tu jeho rodný dům „Stará Izba“.Kousek za osadou je Koliba Vrchrieka. Ale je zavřená. Možná v prázdninové sezóně už majitel otevře. Projdu okolo vedoucí pěšinou směrem ke kopci Galkovo. Přes louku přicházím ke žluté značce na okraji lesa. Blíží se večer a bude někde nutné složit hlavu. Už to vypadá,že přespím jen tak pod širákem na okraji lesa,když opodál objevuji na křižovatce lesních cest, pod stromy, dvě opuštěné chaty. V té větší je na podlaze nepořádek. V menší je to o poznání útulnější.
chata Vločka
Najde se tu kus kredence, který slouží jako stolek a nějaké židle. Je tu i krb. A podle zanechaných předmětů se chata čas od času návštěvuje. Zřejmě místními nebo náhodnými turisty. Později na netu zjistím,že chata pochází z poloviny 70.let a jmenuje se Vločka. Zdroj vody v okolí není. Nocovat budu tady.
6.6.Středa
bývalá chata Vločka – Semeteš – Kamenité – Jakubovský vrch – Marťákov kopec: MAPY.CZ
Noc byla klidná a po snídani vyrážím po žluté značce do osady Solíkovci. Odtud je to deset minut chůze do sedla Semeteš, kterým prochází silnice Velké Rovné – Turzovka. Je tu zastávka busu. Hned u cesty stojí pohostinství U Cipára.
Semeteš,U Cipára
Jméno nese po Štefanu Cipárovi, jediném přeživším tragickou událost z dubna 1945, kdy tu vlasovci postříleli 21 můžů a vypálili několik chalup. Kromě krčmy je tu i turistická ubytovna a malý obchod. Podle cedulky na okně má otevřeno jen tři dny v týdnu a to ještě v omezené době. Místní mi ale prozradí,že tady se to tak striktně nedodržuje a paní hostinská často odběhne od výčepu do obchodu,otevře,prodá zboží a vrací se do krčmy. A tak je to i v mém případě. Doplňuji zásoby o čerstvé pečivo, klobásky na opékání a minerálky. S vodou jsem byl už téměř na nule.
Semeteš
Po červené stoupám nad Semeteš. Na okraji lesa je pěkný výhled na celé sedlo. U rozcestníku Bielovci stojí jedna z uměleckých skulptur Galerie v přírodě, kterých je v tomto kraji povícero. Asi 300m od rozcestníku,hned na pravé straně cesty kudy vede červená značka, objevuji vydatný pramen. Není ani zakreslený na turistické mapě. Po 5km chůze,převážně lesem, dojdu pod vrch Kamenité. Stojí tu malá kaplička. K rozhledně je to už co by kamenem dohodil. Za minutku jsem nahoře.
Kamenité,přístřešek a rozhledna
Rozhledna Kamenité stojí na stejnojmenném vrcholu ve výšce 834m v blízkosti vysílače. Spíše je to minirozhledna. Kamenný základ a na něm dřevěný ochoz. Pozor na rozpadající se žebřík. Využívám vedle stojícího turistického přístřešku k odpočinku ve stínu a ohniště k opečení klobás. Po obědě vyrážím dál.
Kamenité,vysílač
Ve stopě magistrály pokračuji přes Mračkov do sedla pod Grapou. Sluníčko po poledni připaluje a tak zastávku dělám až ve stínu stromů na lavičce u kapličky nad osadou Čulákov. Na Jakubovském vrchu se trochu zatáhne a mraky aspoň na chvíli sluníčko zakryjí. Je odtud pěkně vidět rozhledna Marťákov kopec. Jdu dál pořád po červené do osady Petránky. Vedle rozcestníku stojí dřevěný kříž s betonovým stolkem a lavicí. Odtud je to nějakých 600m k rozhledně.
rozhledna Marťákov kopec
Rozhledna Marťákov kopec, někdy také nazývána Zákopčie, byla otevřená na podzim roku 2011. Byla postavena podle projektu S. Mikovčáka. Má podobu středověké strážní věže. Měří 14m,nahoru vede točité schodiště a jsou z ní parádní výhledy. Je volně přístupná. Chvíli přemýšlím jestli mám spát v malém turistickém přístřešku nebo na dřevěném ochozu rozhledny… Nakonec se rozhoduji pro rozhlednu. Přístřešek je totiž otevřený zrovna na tu stranu odkud fouká nepříjemný studený vítr. Nahoře budu za větrem. Večer sem ještě courají návštěvníci. Je to dáno tím,že se dá dojet autem až k rozhledně. Pěšky by se sem za tmy nikdo netrmácel, co by taky z rozhledny viděl…, tedy kromě hvězdiček 😉
západ slunce z rozhledny Marťákov kopec
7.6.Čtvrtek
Marťácky vrch – Blažková – Zákopčie,U Holých – Husárik – Čadca: MAPY.CZ
Ráno je lepší počasí než večer. Nefouká a vycházející sluníčko slibuje teplý den. Po snídani scházím na červenou značku, kde fotím jednu z mnoha dalších kapliček. Tyto drobné stavby se stavěly většinou ze sbírek nebo darů jako připomínky různých událostí v daném kraji. Nedaleko kapličky se mi podařilo překvapit lišku, která seděla na louce.
kaplička pod Marťáckym vrchom
Na rozcestí Blažková odbočuji doleva a po žluté jdu do osady Zákopčie – U Holých. Hospoda je zavřená. Tak šup do kopce nahoru k rozcestníku Griečovci. Je tu fajn výhled po okolí. U rozcestníku Za Husárikom dávám kratičký odpočinek na lavičce vedle křížku. Odtud je to už jen kousek k hotelu Husárik. Z cesty pod hotelem je hezký výhled na Čadcu.
Čadca
No a po ujítí dalších 3 km jsem už na Matičním náměstí v Čadci. V bistru Gaston se zastavuji na menu. Jídlo výborné,obsluha rovněž a venkovní zahrádka nemá chybu. Jen tu mají pouze lahvové pivo. Ale to mi nevadí,protože ještě před odjezdem chci navštívit pivovar Drotár, který je v areálu stadiónu.
Čadca,pivovar Drotár
Restaurace pivovaru se bohužel otvírá až ve 14:00. Protože mi do odjezdu vlaku nezbývá moc času, tak dávám na zahrádce pouze jednoho nefiltrovaného 12° Drotára. Je skvělý. Na cestu si ještě kupuji stejnojmenné pivo v 1,5 PET lahvi.
Účastník:Vlasta