VANDR MÁCHOVÝM KRAJEM 2020

 

                          VANDR  MÁCHOVÝM  KRAJEM 

                                                    2020

 

Covid-19 zhatil naše letošní plány vycestovat do zahraniční a tak jsme jako částečné náhradní řešení zvolili pár dní vandru v Máchově kraji. S báglem na zádech a spaním pod širákem jsme poznávali přírodní krásy Kokořínska a v neposlední řadě také malebné vesnické hospůdky.


19.5.úterý

(Litoměřice) – Úštěk – Helfenburk – Skalka – Husa – Tisícový kámen: MAPY.CZ

Cestou vlakem z Olomouce do Kolína je první pivní ochutnávka, kterou Petr vylovil z batohu. ALE speciál z „dílny“ řetězce Tesco. Ale jo…, nebylo to špatný 😉

Přestupujem v Kolíně. Máme cca hodinu do odjezdu přípoje do Litoměřic. Vydáváme se na krátkou procházku blízkým okolím. Zamíříme na Heverovu ulici, kde má být minipivovar Prádelník. Netušíme ovšem, že to není klasická provozovna s otevírací dobou… Nebýt cedulky na plotu, tak ani nelze poznat, že se zde vaří pivo. Na zvonek nikdo nereaguje, takže odcházíme s nepořízenou. Jako náhradní řešení zvolíme nákup PETek Hubertusu 11° (pivovar Kácov) v blízkém pivním shopu. Nekup to, když byl zrovna v akci 😆  Čekání do odjezdu vlaku si zkrátíme popíjením piva na lavičce na perónu. Pěkně kulturně, z nerezových hrnečků 😎

Vystupujeme na nádraží Litoměřice-město a protože sluníčko přikládá pod kotel, jdem rovnou do minipivovaru Labuť.

Litoměřice,minipivovar Labuť

Litoměřice, minipivovar Labuť

Litoměřice,minipivovar Labuť

Litoměřice, minipivovar Labuť

Před chvílí zrovna otevřeli. Objednáváme plnotučnou 12° a užíváme si pohodu na zahrádce pod stromy. Pivo je vynikající! Čas ovšem kvapí a je potřeba dodržovat časový harmonogram. I na dovolené 😉

Litoměřice horní nádraží,vlak do Úštěku

Litoměřice horní nádraží, vlak do Úštěku

Přesunujem se na nedaleké horní nádraží, kde už stojí Regionova do Úštěku. Pár minut do odjezdu ještě zbývá. Ty využívá Petr naplno a stihne koupit v nádražní hospůdce Březňáka do kelímku. Je nad slunce jasný, že tenhle vandr bude především pivní :mrgreen:  V motorovém vlaku je docela dost teplo.

Úštěk,nádraží

Úštěk, nádraží

Úštěk,nádražní hospůdka

Úštěk,nádražní hospůdka

Po půlhodince jízdy vystupujem v Úštěku a naše první kroky vedou do nádražní putyky U Léni. Je to taková ta „čtvrtá cenová skupina“, ale Březňáka 12° tu čepují řádně vychlazeného a chutná skvěle! Ceny také mírné, 28 korunek českých. Na zahrádce pod rozkvetlými kaštany posedíme asi hodinku. Čas opět pokročil a je nutné se vydat dál.

Město Úštěk je doslova nabité památkami a historií s nimi spjaté. Střed města je vyhlášen památkovou rezervací. Filmaři zde natáčeli např. scény filmů: Kolja, Zdivočelá země, Rebelové, Králíček Jojo. Ozdobou jsou zde pozdně gotické měšťanské domy, kostel Petra a Pavla, židovská synagoga, Pikartská věž a Ptačí domky.

Úštěk

Úštěk

Úštěk, kostel sv.Petra a Pavla

Úštěk, kostel sv. Petra a Pavla

Úštěk,Pikartská věž

Úštěk, Pikartská věž

 

 

 

 

 

 

 

 

Úštěk, Ptačí domky

Úštěk, Ptačí domky

Přes Ptačí důl pokračujeme na zříceninu hradu Helfenburk. Areál hradu je celoročně volně přístupný a o víkendech(i v zimě) je možné navštívit s průvodcem obytnou věž. O hrad a jeho údržbu se stará spolek Hrádek.

hrad Helfenburk

hrad Helfenburk

hrad Helfenburk

hrad Helfenburk

Po žluté značce jdem přes Hrádecký důl do Skalky. Nevelká vesnice působí v podvečer mrtvým dojmem… Hospody zavřené a krom několika povykujících dětí na návsi u rybníka nikde ani noha. Živo je až na okraji lesa, v lesní hospůdce Na Skalce. Čepované Svijany povzbudí na další cestu.

Skalka,Lesní hospůdka

Skalka, Lesní hospůdka

Po občerstvení pokračujeme po červené na Husu a k pomníku českého génia a vynálezce Járy Cimrmana.

Husa

Husa

Jelikož doba pokročila, tak se zde dlouho nezdržujeme a šlapeme k rozcestníku U Martinské stěny a pak po zelené k jeskyni Tisícový kámen, kde pod skalním převisem přenocujeme. K večeři opečeme na ohni klobásy, dáme panáka rumu a jdem chrnět.

Jeskyně Tisícový kámen

Jeskyně Tisícový kámen


20.5.středa

Tisícový kámen – Čapská palice – Pavličky – Zakšín – Pustý zámek – Nedvězí – Střezivojice – Jestřebice – Pokličky: MAPY.CZ

Ve dvě v noci mě budí Petr, že nás navštívila loupeživá liška. Zatímco jsme spali, tak ukradla chleba, dvě klobásy(zapoměl jsem je u ohniště) a ve finále chtěla odtáhnout Petra i se spacákem. Asi liščatům na hraní :mrgreen: Zubama kousala do igelitu, který měl Petr položený pod spacákem a tím ho vzbudila. Peťa si na ni mobilem posvítil a nebojácně ji zahnal na útěk. S jedním okem otevřeným se tak nějak dospíme až do rána. Liška už se nevrátila. U snídaně ještě jednou probereme noční příhodu s nezbednou liškou a vydáme se na cestu.

Po zelené se vracíme na rozcestí Kostelíček, odbočíme vpravo a přes PR Kostelecké bory dojdeme na vyhlídkové místo se skalním útvarem Čapská palice.

Čapská palice

Čapská palice

Je odtud nádherný výhled do okolní krajiny. Dáváme si půlhodinovou pauzu, během které „posvačíme“ plechovkového Rychtáře ze svých zásob. Po žluté značce, Čapským dolem, sestoupíme dolů a nedaleko rozcestníku dobereme u studánky vodu. Pokračujeme přes Pavličky, údolím Květnice a kolem Stáje Zakšín.

údolí Květnice

údolí Květnice

Stáje Zakšín

Stáje Zakšín

Na odpočinkovém místě poobědváme ze svých zásob a vyfotíme si pamětní kámen neznámého železničáře. Na infotabuli si přečteme něco z historie zdejší fiktivní železnice.

Zakšín,památník fiktivní Zakšínské železnice

Zakšín, památník fiktivní Zakšínské železnice

Přicházíme na zastávku busu. Máme 10min. fóra než přijede náš kamarád a souputník Marcel. Moc hezky nám to časově vyšlo. Marcel přijíždí s malinkým zpožděním. A co hlavně…, dovezl nové zásoby chleba 👍  Společně vyrážíme po červené značce na zříceninu hradu Pustý zámek.

Pustý zámek,zřícenina hradu

Pustý zámek, zřícenina hradu

Pustý zámek,zřícenina hradu

Pustý zámek, zřícenina hradu

Skalní hrádek Pustý zámek byl postaven ve 14.století a opuštěn v polovině 15.století. Tudíž se z něho mnoho nezachovalo.V současnosti lze vidět schodiště, nádrž na vodu a několik místností vytesaných do skály. Asi 200m od zámku je vyhlídková plošina Rač, ze které je pěkný výhled na protější skalní věže.

Skalní vyhlídka na Rači

Skalní vyhlídka na Rači

Pokračujeme po Panenském hřebenu ke Skalní věži u Nedvězí. V její těsné blízkosti je zřízen symbolický hřbitov horolezců. Před Nedvězí odbočujem na lesní pěšinu, která nás dovede k pramenu pitné vody. Dobíráme vodu do PETek.

Procházíme Nedvězí a míjíme několik křížků a kapliček. U rozcestníku Dražejov odbočujeme doprava a po modré značce jdeme do vesničky Střezivojice.

Střezivojice

Střezivojice

Od roku 1995 je zde vyhlášena památková zóna s roubenými domy. Ale co hlavně…, má tam být otevřená hospoda. Tak hospůdka Bouda tu stojí, ovšem má zavřeno. Pan majitel říká, že otvírá až v pátek a momentálně nemá ani lahvové pivo 👿 Nicméně, zřejmě pod vlivem našich žíznivých výrazů, bere do ruky mobil a někam volá… Poté nám sděluje, že v nedalekých Jestřebicích je hospoda otevřená a za půl hodiny jede bus.

Za 10kč jsme se svezli 8km busem. Hned u zastávky je Draculova krčma, ale tady jsme majitelkou odmítnuti, že má dnes ještě zavřeno. Stejně tak dopadnou okolo jedoucí cyklisti. Nicméně se od kolemjdoucích domorodců dovídáme, že otevřený hostinec je cca o 400m dál po zelené značce směrem na Jestřebické pokličky. A skutečně, už z dálky je vidět zahrádka obsazená místními a cyklisty.

Jestřebice,hostinec

Jestřebice, hostinec

Při objednávce piva a utopenců zjišťujeme, že tohle je ta hospoda, kam majitel Boudy telefonoval. A otevřeno zde mají teprve pár dní, od soboty. Na čepu je Kozel 11° a Prazdroj. Bereme zavděk kozlem. Lepší něco než nic 🙂 Postupně se dáváme do hovoru s místními. Hlavně Marcel je tím hlavním řečníkem a tahounem v diskuzi. Netrvá dlouho a už domlouvá 2kg brambor. Že si je upečeme v ohni. A skutečně jeden z domorodců je na kole dovezl. Nic za ně nechtěl, ale každý obchod se musí 🍷 Do PETek si necháváme natankovat kozla, aby bylo u ohýnku co popíjet a vydáme se na cestu. Na konci Jestřebic procházíme vesnickou památkovou zónou s kapličkou.

Jestřebice,kaplička

Jestřebice,kaplička

A dál pokračujeme polní neznačenou cestou kolem skály Mraveniště. Za pár minut jsme u silnice a za ní už stoupáme po schodišti na Pokličky. Jsou to pískovcové sloupy, které dostaly svou nynější podobu vlivem eroze.

Pokličky

Pokličky

Místo je hojně navštěvováno turisty. Ale teď večer už tu, až na pár opozdilců, nikdo není. Kousek za Pokličkami je skalní převis, který trampové využívají k přespání. Místo není nijak označené a je tak trochu „za bukem“ 🙂 Nicméně jsme šli najisto. Petr tu v minulosti už přespal.

Pokličky,bivakovací skalní převis

Pokličky, bivakovací skalní převis

U ohýnku popíjíme a klábosíme do pozdních nočních hodin. Brambory skončí nakonec v popelu až po půlnoci a zapomeneme na ně… 😳


21.5.čtvrtek

Pokličky – hrad Kokořín – Sedlec – Mšeno – Obří hlava a žába – Bludiště – Ráj – Pokličky: MAPY.CZ

V noci nás žádná liška svoji návštěvou nepoctila, takže jsme se fajnově prospali až do rána. A co brambory? Ty vyhrabeme z ještě teplého popela a loupeme je ke snídani. Některé jsou ještě zpola syrové, některé spálené, ale více než polovina je upečená tak akorát. Pochutnali jsme si. Sbalíme svoje saky paky, krátce se zdržíme na skalní plošině, odkud vyfotíme sluncem zalité Pokličky a už sestupujeme po schodišti dolů k rozcestníku.

Pokličky

Pokličky

Podél říčky Pšovky a přilehlých mokřin, po červené značce, jdeme až pod hrad Kokořín. Jelikož Petr na hradě už byl, tak ho necháme odpočívat na lavičce před restaurací Pobuda. Zároveň ho pověřujeme dozorem nad našimi bágly.

Restaurace Pobuda pod hradem Kokořín

Restaurace Pobuda pod hradem Kokořín

S Marcelem vyrážíme nahoru po modré značce, na návštěvu hradu. Prohlídka je možná pouze s nasazenou rouškou, ve vyhrazených prostorách hradu a bez průvodce. Což zahrnuje převážně venkovní části jako nádvoří, hradby a vyhlídková věž. Vstupné je 50 korunek. Je nádherné počasí a proto i tato omezená prohlídka stojí za to!

hrad Kokořín

hrad Kokořín

hrad Kokořín

hrad Kokořín

hrad Kokořín

hrad Kokořín

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cestou z hradu zajdeme i na Máchovu skálu, která je poměrně hodně zarostlá stromy a výhledy tu vlastně žádné nejsou. Po návratu vyzvedáváme Petra a přesunujeme se k bufetu u parkoviště, který má otevřeno. Dáváme svačinku: Podkováně 11° a párek v rohlíku.

Podhradskou cestou, po zelené, pokračujeme do Sedlece. Na konci stoupání, po levé straně, je pěkné místo s výhledem na hrad Kokořín. V Sedleci je hospoda zavřená. U rozcestníku Bílka je zleva krásný výhled na Romanov a Vrátenskou horu s rozhlednou a zprava na Mšeno.

Mšeno

Mšeno

Na oběd zaparkujeme na okraji Mšena v restauraci Obecník. Provozuje ji vietnamská komunita. A možná i právě proto mají velký výběr a krátkou čekací dobu na jídlo. Na čepu Gambáč 10°, Kozel 11° a Prazdroj. Což zrovna není náš šálek kávy, ale přežijem to 🙂 Obědy se vydávají přes okýnko a konzumace jídla probíhá na zahrádce restaurace pod slunečníky. Takže pohoda.

Mšeno,restaurace Obecník

Mšeno, restaurace Obecník

Po obědě si projdeme zbytek města, hlavně náměstí, a doprovodíme Marcela na vlakové nádraží. Pracovní povinnosti mu nedovolí setrvat déle…

Mšeno,nádraží

Mšeno, nádraží

Sluníčko pořádně hicuje a proto se vracíme na Mírové náměstí. V kavárně Baťovna obsadíme jeden ze dvou stolů minizahrádky a vychutnáváme si „jedenáctku“ (10,7°) z Únětického pivovaru. Pozorujeme cvrkot na náměstí, užíváme si pohody a je nám moc fajn!

Mšeno,kavárna Baťovna

Mšeno, kavárna Baťovna

Po odpočinku doplníme zásoby vody v potravinách, včetně plechovky Svijany(pro strýčka Příhodu). Další naši trasu volíme kolem městských lázní lesoparkem Debř.

Mšeno,městské lázně

Mšeno, městské lázně

U rozcestníku Švédský val nechávám Petra s báglama a jdu omrknout Průsečnou skálu, Obří hlavu a žábu.

Obří hlava a žába

Obří hlava a žába

Po návratu společně pokračujeme prohlídkou skalního labyrintu Bludiště, kterým prochází Cinibulkova stezka. U rozcestníku Bludiště visí cedulka, že v Ráji je otevřena hospoda U Weinlichů. Takže jdeme po žluté značce do kilometr vzdálené vesnice, spíše tedy osady na křižovatce silnic.

Ráj,kaplička

Ráj, kaplička

Jak se ale ukáže, hospoda je zavřená a restaurace V Ráji jakbysmet… 🙁 Následuje krátká porada na autobusové zastávce a je rozhodnuto, že to vezmeme po červené na Pokličky a přespíme na stejném místě jako včera.

rybník Stříbrník

rybník Stříbrník

U rybníku Stříbrníku se zdravíme s cyklisty, se kterými jsme popíjeli včera v hospodě v Jestřebicích a oznamujeme jim, že v Ráji jsou obě hospody zavřené. Z čehož taky nemají radost. U Boudeckého mlýna děláme krátkou odbočku ke studánce. Voda je však stojatá a vypadá nepoživatelně. Petr ještě vyběhne do svahu vedle Spálené věže, kde má být podle mapy malá jeskyně. Nicméně po obhlídce konstatuje, že je malá, vlhká a pro nás nevhodná. Takže se držíme původního plánu a za chvíli už jsme pod Pokličkami. Nahoru se nám moc nechce, ale nakonec to samozřejmě dáme 🙂 Rozděláme ohýnek, ohřejeme konzervy k večeři a zapijeme to pivem, zakoupeným pro strýčka Příhodu. A jdem chrnět.


22.5.pátek

Pokličky – U Grobiána – Kokořín obec: MAPY.CZ

Ráno nikam nekvaltujem. V klidu se pobalíme a kolem půl deváté odcházíme. Slezeme po schodišti dolů na červenou značku a jdeme směrem ke Kokořínu. Stejnou cestu jsme absolvovali včera. Pod hradem děláme pauzu a domlouváme si další cestu. Musíme někam na zastávku busu nebo vlaku. Ze všech variant vyhrává ta, že odjíždět budeme v půl jedné z obce Kokořín. Přece jen je to na jižní Moravu kus cesty 🙂 Takže pokračujeme Kokořínským dolem po červené k hospodě U Grobiána.

hospoda U Grobiána

hospoda U Grobiána

Znalci filmu si určitě vzpomenou, že se zde točil film Rebelové. Bohužel otvírají až v 11h a to čekat nemůžeme. Jdem kousek po silnici k další hospodě U báby Šubrový. Pivko by bodlo, ale mají taky ještě zavřeno.

Nedá se nic dělat. Stoupáme po zelené značce zarostlým kaňonem do obce Kokořín. Je to docela krpál, ale netrvá dlouho a jsme nahoře. Míjíme skalní domek, který vypadá že stále slouží jako chata nebo klubovna.

obec Kokořín,skalní "chata"

obec Kokořín, skalní „chata“

Po pár stovkách metrů jsme u zámku. Pro veřejnost není přístupný. Vedle zámku je rybník, ze kterého hlasitě skřehotají žáby. Tipuju to na skokany zelené.

zámek Kokořín

zámek Kokořín

obec Kokořín,rybník na návsi

obec Kokořín, rybník na návsi

Máme hodinku čas, tak obcházíme místní hospody. Cedule na návsi láká k návštěvě hospody U Lucyka, ale zjistíme, že je tam zamčeno a mrtvo… U Koně to stejné 🙁  Pojíme něco ze svých zásob a vyčkáváme příjezdu autobusu. Jede načas.

Za půlhodiny vystupujeme na zastávce Mělník-Silo. Do odjezdu vlaku zbývá něco přes hodinu,tak dáme v Blatecké hospodě dva kousky. Čepují havlíčkobrodského Rebela 11°. Slušně vychlazené, kroužkuje po skle, není co vytknout. A tady vlastně náš vandr Máchovým krajem končí. Petr odchází k familiji, kterou v Mělníku má a já mažu na vlak. Pivním vandrům zdar!!!


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

Příspěvek byl publikován v rubrice Česká republika, Navštívené země se štítky , , , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář