SRÍ LANKA 2019

 

                                      SRÍ  LANKA  2019

                                      

Úvodem:

Po loňské dovolené v  Thajsku padla letos volba na Srí Lanku. Země ležící na ostrově Cejlon na jihu od Indie a která je ve světě známá především pěstováním a výrobou čaje. Aniž by jsme to dopředu tušili, tak se sešla výborná parta a Pája jako průvodkyně byla skvělá!

---

Itinerář cesty:

Negombo – Anuradhapura – Mihintale – NP Wilpattu – Dambulla – Pidurangala – Polonnaruwa – Nuwara Eliya – Ella – The Kingdom Eco Lodge – Hikkaduwa – Negombo

---

Doprava:

Letecky z Prahy do Colomba a zpět s FlyDubai(přestup v Dubaji).

13.2.              PRG – DXB      8:00 – 17:00

13.2./14.2.    DXB – CMB    23:25 –  5:25

1.3.                 CMB – DXB     6:25 –  9:50

2.3.                 DXB – PRG      3:10 –  7:00

---

13.2.Středa

Praha-Ruzyně

V 6:00 setkání na letišti s dalšími účastníky expedice. Následuje odbavení a poflakování po duty free do doby otevření odletové brány. Před 8h nastupujeme do letadla. To ještě netušíme, že o pár týdnů později budou MAXy uzemněné.

Po chvíli se dozvídáme,že odlet bude mít zpoždění z důvodu odmrazování letadla. Odlétáme v 8:40. V ceně letenky máme jedno jídlo. Servírují ho v papírové krabičce. Vaječná omeleta, brambory, párek, mufina, minipididžus a minityčinka. Vše ostatní se platí. Včetně hudby a filmů. Buď hotově nebo kartou.

Po přistání v Dubaji se musíme přesunout busem na terminál F. Jízda trvá cca 20min. Odlet načas a opět stejný servis. Jen místo omelety bylo kuřecí maso.

---

14.2.Čtvrtek

Negombo,Yapahuwa,Anuradhapura

Na letiště Bandaranaike přistáváme dle letového plánu. Projdeme pasovou kontrolou a vyzvedáváme odbavené bágly. Všechny dorazily v pořádku. V letištní směnárně vyměňujeme srí lanské rupie. Je jich tu několik vedle sebe a směnárníci na turisty z dálky pokřikují, aby šli zrovna k nim. Kurz mají kartelový, takže je úplně jedno u koho se prachy vymění. Měníme jen cca 100€ na osobu, protože mimo letiště jsou kurzy výhodnější. Prostě, aby byly rupie do začátku. Mimochodem bankovky jsou moc pěkné.

Jízdu z letiště zajistila Pája dopředu. Čeká na nás šofér s minivanem pro 10 osob. Nedaleko letiště si uděláme pauzu na snídani v Nayomi’s Waterfront. Ochutnáváme první srí lanské jídlo:samosu(smažené trojhránky plněné pálivou směsí zeleniny a vajíčka) a ananasový džus. Sedíme na terase u břehu Negombské laguny.

Cestou do Anuradhapury se zastavíme v rybářské části Negomba, na městské pláži v Ettukale a v Yapahuwě. Ve 13.století tu vystavěl palác a pevnost král Buvanekabaha I. Po strmých schodech vystoupáme až nahoru na skalní vyhlídku.

Stojí zde malá stúpa a rezevoár na vodu. Parádní výhledy na všechny světové strany. Yapahuwa není rozlohou a významem tak známá jako jiná archeologická naleziště na Srí Lance, ale i díky tomu je zde minimum návštěvníků a návštěva stojí za to. Vstupné 700Rs/os.

Konečně jsme v Anuradhapuře. Ubytování na první tři noci máme v City Capital Hostelu(1500Rs/os/noc se snídaní). Klidné místo,stranou od hlavní silnice a přitom v centru. Až do večeře si dáváme pauzu. Noční let a časový posun(+4,5h) začíná být znát…

V podvečer se projdem po hlavní třídě a na večeři zapadnem do restaurace Casserole v prvním patře nad supermarketem Family. Kuchyně je stejná jak pro jídelnu v přízemí, tak pro restauraci v patře. Každý si objednal na co měl chuť. Já měl polévku a rýži(oboje s mořskými plody-krevety,kalmáry,ryby) plus ananasový džus(1000Rs). Vše výborné a veliké porce.

---

15.2.Pátek

Anuradhapura,Mihintale

Po snídani si v hostelu půjčujeme na celý den kola (400Rs/os) a postupně objíždíme místní chrámy  a archeologická naleziště. A že jich tu je požehnaně 🙂 Anuradhapura je od roku 1982 zapsaná na seznamu památek UNESCO.Prvním místem, kde se zastavíme je Isurumuniya Rajamaha Viharaya s vyhlídkou a malou jeskyní s netopýry. Vstupné 250Rs/os. Pěšky se projdeme po břehu jezera Tissawewa a kolem Ranmasu Uyana se parkem vracíme na parkoviště pro kola.

Zajedeme si omrknout ruiny starobylého kláštera Vessagiriya. Není moc navštěvovaný a kromě nás je tu jen pár místních. O to víc je prohlídka pohodovější.

Pokračujeme prohlídkou chrámu Sri Sarananda Maha. Uvnitř chrámu jsou nástěné malby a na nádvoří velká socha Buddhy.

Na delší dobu se zastavíme u rozestavěné stúpy Sandahiru Seya. Výstavbu na počest padlým hrdinům ozbrojených složek během občanské války na Srí Lance financuje stát.

Pracují zde pod dozorem policie a vojáků hlavně osoby ve výkonu trestu. Pomáhají jim dobrovolníci. Datum ukončení stúpy se plánuje v roce 2020. Vojáci nás pouštějí do areálu a po schodech lešení vystoupáme až nahoru. Někteří s cihlou v ruce 🙂

Pod střechou bistra přečkáme půlhodinovou dešťovou přeháňku. Kupujeme si samosu. Je to dobré, levné a hlavně pálivé! Jedeme dále ke chrámu Jaya Sri Maha Bodhi.

Je to jedno z nejposvátnějších míst Srí Lanky se starým fíkovníkem. Jeho stáří se odhaduje na více než 2000 let. Návštěvu tohoto rozsáhlého chrámového komplexu končíme u Ruwanwelisaya Stupy.

Po návratu na hostel je cca hodinku pauza, vyplněná chlazeným pivkem Lion(500Rs). Při pozdějším srovnání cen zjistíme, že ho tu mají předražené.

V pozdních odpoledních hodinách odjíždíme dodávkou do 16km vzdáleného Mihintale. Na další chrámy a skalní vyhlídku. Cestou se zastavujeme v Sampath Bank vyměnit peníze. Podle paní provozní z hostelu mají mít nejlepší kurz ve městě. Kurz je skutečně o něco lepší než na letišti, ale výměna trvá věčnost… Spousta papírování a ztvrdnem tam dobře půl hodiny 🙁 To už je lepší si vybrat z bankomatu.

Před Mihintale uděláme odbočku k Mihindu Aranya Senasanaya. Obrovskému fíkovníku, který svými kořeny vytvořil klenbu, pod kterou lze odpočívat a meditovat.

Ke chrámům v Mihintale přijíždíme při západu slunce. Strávíme zde cca dvě hodiny. Je tu minimum návštěvníků. Výhledy po krajině z vrcholu skály Aradhana Gala jsou nádherné. Vstup 500Rs/os.

Večeři jsme si objednali na ubytku. Rice and curry. Což je takové národní jídlo, které se na Srí Lance jí kdykoliv a kdekoliv. Dostáváme několik druhů omáček(curry). K tomu navíc brambory, chipsy, ovoce,z elenina, voda. To vše za 500Rs/os. Pochutnali jsme si.

---

16.2.Sobota

NP Wilpattu

Ráno odjíždíme ve 4:30 na safari do NP Wilpattu. Čeká nás celodenní vyjížďka za zvířaty. Za svítání postupně vyjíždí s turisty jeden džíp za druhým. Jsme rozdělení do dvou aut. Jezdí se po prašných cestách na kterých to s námi pěkně háže.

Na začátku se zastavuje u každého ptáka nebo jakehokoliv živočicha v blízkosti cesty. Ale jen do chvíle než jeden ze šoférů zahlédne leopardy. Zpráva o leopardech se šíři rychlostí blesku a za chvíli je cesta ucpaná… Máme to štěstí, že nedaleko nás skutečně po chvilce čekání projde párek leopardů. Jdou pomalu,ale napůl skrytí mezi keři,t akže je vidíme jen pár vteřinek než zase zmizí v porostu.

Poté objedeme několik jezer a děláme obědovou pauzu na základně u jezera Kumbuk. Je tu zázemí pro odpočinek a jídlo plus wc s tekoucí vodou. Ale při jídle pozor na opice 🙂 Ještě neuběhne ani půlhodina a šoféři nas ženou do džípů. Nedaleko byl opět spatřen leopard. Tohoto už na vlastní oči naše auto neuvidí. Bylo před námi moc aut. Ale druhá část naší expedice měla víc štěstí a jejich džíp stál třetí v pořadí.

Leopard ležel na kraji cesty a vyhříval se na sluníčku. Po 20min se zvedl a odkráčel pryč. Šofér naší druhé poloviny výpravy nafotil pěkně fotky,t ak jsme viděli leoparda alespoň na displeji jeho zrcadlovky 🙂

U jezera Kokkare spatříme osamoceného slona a v malém jezírku relaxujícího vodního buvola.Cena za safari a dopravu do/z národního parku 7200Rs/os.

Večeře na hostelu je podobná té včerejší a opět skvělá. Velký úspěch mají chipsy z rýžové a kukuřičné mouky, vody, vaječného bílku a soli. Těsto se nepeče, pouze rozkrájí na tenké kousky a suší se na slunci. Super chuťovka k pivu!

---

17.2.Neděle

Anuradhapura,Dambulla

Dnešek je volnější. Dopoledne si projdeme nedělní trhy u jezera Kumbichchan Kulama.

Na první pohled působí jezero čistě, ale na druhý už je to horší… Domorodci se zde myjí i perou prádlo. Na zpáteční cestě se zastavíme v malém zastrčeném Fruit baru, kde nám slečna připraví vynikající ovocne džusy se zmrzlinou za 100Rs. Asi nejlepší co jsme na Srí Lance ochutnali a paradoxně zároveň i nejlevnější. Vyzvedáváme bágly na hostelu a ve 12:00 odjíždíme busem do Dambully(120Rs/os).

Následující tři noci strávíme pod střechou rodinného penzionu Takeshi Inn. I když je na okraji města, tak má strategickou polohu. Zastavují zde busy v obou směrech. Je tu  jídelna, bistro a hlavně wine story 🙂 Majitel je velmi příjemný a ochotný pán. A protože penzion je malý, tak ho máme celý jen pro sebe.

Tuk-tuky jedeme na prohlídku do 5km vzdálené Spice Garden v Inamaluwě. Začíná to procházkou s průvodcem po zahradě, pokračuje masáží v zahradním altánku a končí v prodejně s kořením a krémy. Ano, je to hodně komerční! Nicméně co na Srí Lance není 🙂

Cestou zpátky zastavujeme u cesty a pozorujeme z dálky divoké slony mezi stromy. Občas tu přecházejí silnici. Na což upozorňují i dopravní značky. Dnes se ale drží dál od cesty.

Po návratu jdeme na večeři do místní jídelny, kde jsou lidové ceny. Např:Kottu roti(kuřecí maso, zelenina, nasekané nudličky z placky podobné palačince,chilli) za 230Rs. Jídlo výborné a pálivé!

Ve Wine Story kupujeme chlazené Lion světlé 4,8% 210Rs, Lion Strong tmavé 8,8% 340Rs. Večer strávíme na zahrádce penzionu u pivka a tulamorky.

---

18.2.Pondělí

Pidurangala,Dambolla

Snídáme v blízkém fast food bistru vedle wine story, kde se stravují místní. Černý čaj, plněné závitky(vejce,zelenina,chilli), muffina a coca-cola 400ml. Vše za 220Rs.

Busem(50Rs/os) jedeme k půlhodiny jízdy vzdálené hoře Sigiriya. Nejdeme však na ni, ale na vedlejší horu Pidurangala(500Rs/os).

Jsou odtud krásné výhledy jak do okolí, tak na davy návštěvníků stoupajících na Sigiriyu 🙂 Nahoře strávíme asi hodinku. Po sestupu děláme cca 10km okružní procházku. Obcházíme Pidurangalu a u jezírka děláme fotky její severovýchodní strany, která je zkosená.

Ve zpátečním busu šofér i konduktér žvýkali betel. Hlasitost troubení a rychlost jízdy tomu odpovídala. Později jsme podobné jízdy busem ve stylu rychle a zběsile zažili ještě několikrát.

Odpoledne je na programu vaření rice and curry podle místního receptu pana majitele. Veškerá příprava a vaření se odehrává u něho doma v kuchyni. Takže nahlédneme pod pokličku soukromé kuchyně.

Ze začátku jsme v malé kuchyňce všichni, ale víc se tam pleteme než pomáháme. Takže ti, kteří vaření až tak neholdují, brzy vycouvali a raději na zahradě popíjeli Liony. Držíc se hesla:kdo nic nedělá, nic nepokazí 🙂 Večer se konaly na zahradě penzionu doslova lukulské hody. Jídla bylo tolik, že se všechno nedalo sníst…

---

19.2.Úterý

Polonnaruwa,Dambolla

Dnes je na Srí Lance svátek. Slaví se úplněk a to znamená,že místní mají volno. Tedy až na ty,co žijí z turismu. Ale úřady, banky, některé obchody atd. mají zavřeno. Busem jedeme do Polonnaruwy navštívit posvátné město. Vzdálenost 70km jedeme hodinu a půl. U zastávky busu je půjčovna kol.

Počáteční cenu 300Rs za bicykl stáhne Pája smlouvaním na 200Rs. A zatímco nám majitel půjčovny pumpuje kola, tak děvčata okupují sousední krámek s hadříky. Nakonec tam nechávají pěknou hromádku rupií 🙂 Výletním tempem postupně objíždíme rozsáhlý komplex s ruinami starých chrámů. Vstupné 3750Rs.

V areálu je několik policejních check-pointů a kontrolují se vstupenky, takže je dobré  mít je po ruce a vyhodit je až po úplném opuštění areálu. Kdo není památkář, tak může s klidem vynechat. Za poslední dny je těch „vykopávek“ už trošku moc 🙂

Při zpáteční cestě jel šofér busu, pod vlivem betelu, jak Fitipaldi. Ze začátku nám to přišlo zábavné a říkali jsme si, že budeme dřív v Dambulle, ale později byl styl jeho jízdy už hazardem. Předjížděl přes plnou čáru i v zatáčkách a když na poslední chvíli prudce uhýbal před protijedoucími auty, tak koly vymetal krajnici div, že jsme neskončili v příkopu. Ani místním se tenhle extrém moc nezamlouval…

V Dambulle jdem do velké místní jídelny(u zastávky busu) na pozdní oběd. Chicken nudle 235Rs, Papaja džus 150Rs. Naplníme bříška a zamíříme ke Golden Temple.

Zlatý Buddha je vidět už z dálky. Vstup na nádvoří a terasu je zdarma. Zpoplatněno je muzeum za 200Rs a jeskyně na vrcholu za 1500Rs. Pokladna na vstupenky do jeskyně je dost nelogicky umístěná zezadu pod jeskynním chrámem u cesty. Logické by bylo zřídit kasu dole na nádvoří. Takže, když jdete po schodech zespodu od zlatého Buddhy, lehce přehlédnete v půli schodů malou, ručně psanou ceduli s nápisem Ticket Office Left. A bez lupenu nikoho hlídač dovnitř nepustí. Vracet se po schodech dolů a zase nahoru není žádný med 🙁 Navíc vybírají i 50Rs za uschování bot. Dokonce jsem viděl ceduli se zákazem dávat si boty do tašky. Neuvěřitelné… Turistu je potřeba oškubat pořádně! Asi úplňkové ceny 😈

Večer na zahradě penzionu pořádáme degustaci ovoce zakoupeného na místním trhu. Prokládáme to slivovící a pivkem a je nám moc fajn 😆

---

20.2.Středa

Nuwara Eliya

Ráno v 6:30 sedíme už u snídaně a v 7:00 odjíždíme busem do Kandy. Vystupujeme u vlakového nádraží. Dál budeme pokračovat vlakem do Nanu Oya(90km).

Jízda vlakem po této trati je pomalá, ale turisticky atraktivní a soupravy jezdí často narvané. S jízdenkami do 2tř.(160Rs/os) cestujeme ve 3tř. Dva vozy “dvojky” jsou zamčené a opatřeny nápisem Rezervé. A zbývající vozy 2tř. kapacitně nestačí. Cestující tu stojí doslova na jedné noze. Ve “trojce” taky stojíme, ale alespoň na obou nohách a navíc v bufetovém voze 🙂 Postupně se vagón vyprazdňuje a přibližně v polovině 4h cesty už všichni sedíme. Je to přínosné i pro prodavače ovoce, nápojů, jídla a hlavně betelu. Nemusí se už protlačovat mezí stojícími cestujícími a tím pádem i frekvence jejich návštěv v našem voze vzrostla. Jízda vlakem v horách mezi čajovými plantážemi je nezapomenutelným zážitkem.

Ze stanice Nanu Oya se přesuneme minivanem do Nuwara Eliya. Je to nejvýše položené město na Srí Lance(1868m) a zdejší podnebí prospívá pěstování čaje. Architektura a styl budov připomínají zašlou éru britské kolonizace. Ubytujem se v malém hostelu Viblak Heritage. Před večeří jdem krátce omrknout blízký kostel sv.Xaviera. Za kostelem je hřbitov, který stále plní svoji funkci. Našli jsme náhrobek s rokem úmrtí 2018.

Po večeři(fried rice 250Rs/os), kterou nám připravili v hostelu, si jdem užít masáž do Thilaka Ayurveda Treatment Center(4500Rs/os). Ájurvédská masáž bylinnými oleji a na závěr parní lázeň v dřevěném válci. Trvalo to hodinu. Muže masírují muži a ženy také pouze ženy. Já s Karlem jsme byli s maséry spokojeni. Ale děvčata říkala, že u nich to masérky docela odflákly a ještě chtěly spropitné navíc. Asi záleží na jakého maséra člověk narazí… Večer stmelujeme kolektiv ve společenské místnosti u pivečka, Old Arracku a slivovice 🙂

---

21.2.Čtvrtek

Nuwara Eliya,Blue Field Tea Center,Ramboda

Ráno si zajdeme na super snídani do místního bistra mezi domorodce. Placky roti, curry omáčky, rýže, čaj (cca 300Rs/os). Busem jedeme k čajové plantáži Blue Field Tea Center.

S průvodcem absolvujem prohlídku čajových plantáží a manufaktury na zpracování čaje a posléze i ochutnávku všech druhů čajů, které zde produkují. Zajímavostí je, že v manufaktuře pracují jen ženy. Stejně tak při sběru čajových lístků zde na muže nenarazíme. Průvodce tvrdí, že ženy mají na sběr čajových lístků lepší prsty 🙂 Manufaktura je vybavena starými stroji z doby, kdy tu “vládli” britové. Nicméně ty stále fungují.

Pěšky sejdeme k hotelu Thuruliya, kde na vyhlídkové terase děláme pauzu na pivko a kafíčko. Parádní výhled do údolí s přehradou, ale parádní jsou hlavně ceny:pivo Lion 600Rs, fresh juice 450Rs. Ale kvalitě to vůbec neodpovídalo. Teplý pivo nezachránila ani chlazená sklenice z mrazáku a džus byl hodně naředěný vodou. Vysoká cena neznamená na Srí Lance automaticky vysokou kvalitu.

Když ne pivem,tak se aspoň zchladíme ve vodě u vodopádu Ramboda(50Rs). Koupačka byla skvělá a osvěžující! A protože k vodopádu se musí vystoupat docela vysoko do kopce, tak tu bylo jen pár lidí.

Cesta zpátky opět busem, couračka městem, ochutnávka čerstvých bramborových chipsů smažených na ulici, nákup koření a čajů v Central marketu.

Následuje neplánovaná prohlídka areálu Royal Turf Clubu a stájí dostihových koní. V Nuwara Eliya je jediná dostihová dráha na Srí Lance. Samozřejmě že z koloniální doby, ale stále funkční a konají se zde dostihy. Provedl nás místní žokej.

Návštěva pošty z doby britské kolonizace byla poslední zastávkou před večeří. Na jídlo zajdeme do New Royal Café vedle autobusového nádraží. Honosný název, ale je to obyčejná restaurace, kam chodí hlavně místní. Kuře, rýže a placky 550Rs/os. Po večeři najdeme malý krámek – Ájurvédské centrum(N6° 58.582′ E80° 45.880′) s čaji a mastičkami proti všemu 🙂 To bude suvenýrů… Zbytek večera trávíme už tradičně u piva Lion a pálenky Old Arrack.

---

22.2.Pátek

Ella

Ráno sbalíme bágly, rozloučíme se s majitelem hotelu a zamíříme do bistra New Najeemas u  autobusáku na snídani. V 9h odjíždíme busem do Elly. Ella je de facto malá vesnice s jednou hlavní ulicí, kde jsou soustředěny skoro všechny restaurace, bary a obchody. Taková malá Khao San Road 🙂 Nine Arch Bridge, Little Adam’s Peak, Ella Rock – tři hlavní důvody proč sem jezdí turisté.

Když se k tomu připočte fajn podnebí(není tu takové horko jako v nižších polohách) a prudce se rozvíjející služby v oblasti cestovního ruchu(nové bary, restaurace, hotely, atrakce pro turisty), tak se není čemu divit… Jenže to má i své stinné stránky. Místní obyvatelé jsou z centra vytlačováni, ceny tu jsou také vyšší a jídelní lístky se nabídkou pomalu, ale jistě přibližují evropské kuchyni 🙁  

Ubytujeme se v Udayanga Guest & Pubu na hlavní ulici. Okupujeme 10L pokoj, který má dveře hned na terasu restaurace, kde to(jak brzy poznáme) večer žije!

Po obědě odcházíme na nádraží Ella a odtud po kolejích k viaduktu Nine Arch. Sluníčko hicuje. A místní toho využívají… Na každém“ druhém“ kroku lze zakoupit něco k občerstvení.

Přicházíme k mostu pár minut před průjezdem vlaku. Je tu už plno lidí. Jízda vlaku po viaduktu je velmi atraktivní… Všichni tu čekají s připravenými mobily, foťáky, kamerami.

Po průjezdu modrého vlaku pojede za dvacet minut další…, červený. A na ten si počkáme nahoře nad viaduktem. Časy průjezdu vlaků tu jsou napsané na plechové cedulce připevněné na strom. Zpátky se vracíme vyšlapanými pěšinkami přes les do Elly.

Dámská část jde shopovat, pánská na pivko a omrknout zdejší wine story. Zjišťujeme, že i když na lahvích alkoholu je napsaná cena, tak skutečná cena je o 1000Rs vyšší. Prý turistická přirážka… Ne že by nás to zruinovalo, ale spíš jde o princip. Nakonec s Martinem kupujeme jednu láhev Old Arrack Reserve. Na večeři zajdeme do restaurace Raha. Vaří tu skvěle a i obsluha je fajn. Ceny o malinko nižší než na hlavní ulici. Kottu s mořskými plody(600Rs) je vynikající. V průměru vyšla véča na 800Rs na osobu včetně pití.

Večer se nese ve znamení hudební produkce. Na terase Ugayanda Guest & Pub hraje naživo kytarista profláklé odrhovačky a vydrží zpívat až do půlnoci. Bar zavírá někdy po jedné, ale hosty nikdo nevyhazuje, takže se sedí i při zavřeném baru dokud je co pít 🙂

---

23.2.Sobota

Little Adams Peak,Ravena

Ráno jde větší část naší výpravy na evropskou snídani do Buds & Beans Café a menší část se vydá hledat něco místního, kam chodí domorodci. Což se po chvilce podaří. Malinké bistro, pár desítek metrů od restaurace Raha, o jednom stolečku a čtyřech židličkách. Ve třech máme 3x černý čaj, 5x sladké palačinky rotti, 2x coconut rotti, 3x egg hoppers a za vše dohromady platíme 570Rs. Hlavně vaječné mističky jsou vynikající. Majitelka bistra byla příjemná paní a ochotně nám ukázala jak se egg hopers připravují.

Po snídani nás čeká výšlap na Little Adams Peak. Stejný nápad má minimálně polovina turistů z Elly. Takže to vypadá jako procesí. Cesta na vrchol zabere slabou hodinku i se zastávkami na focení. I přesto se někteří „turisté“ nechávají vyvézt tuk-tuky až ke schodům pod vrchol. A pak zase dolů…

Kousek pod kopcem je nově vybudována Zip Line – 20$ pastička na turisty 🙂 Nahoře jsou nádherné výhledy na všechny světové strany, včetně sousední Ella Rock.

Až se nabažíme výhledů, tak slezem dolů. Zastavujeme se u stánku se suvenýry. Prodavačka uměla pár slov česky. Učila se tak, že se ptala na slovíčka turistů a ty si zapisovala do sešitu.

Busem se svezeme k vodopádu Ravana. Je tu hodně lidí.Místní se zde nejen koupou, ale taky myjí a při tom používají šampóny a mýdla. Prostě něco jako veřejná koupelna…

A jak si tak sedíme v klidu na kamenech, tak zničehonic nic nám před očima spadne ze skály dolů turista. Mladý němec. Uklouzla mu na mokrém balvanu noha a neštěstí bylo na světě. Dopadl cca 1m od nás. Spadl na hlavu a rameno. Nepříjemný šok… Michal jako vystudovaný zdravotník mu poskytl ihned první pomoc. Ale na sanitku se čekalo dobře 45 minut. Zdravotní péče tu rozhodně není na evropském standartu. Takže opatrnosti není nikdy nazbyt a nezachrání to ani sebelepší pojištění!!!

Večeříme opět v restauraci Raha. Mají tu mimo jiné vynikající rice & curry(550Rs).

---

24.2.Neděle

Ella Rock

Snídaně v minibistru jako včera a potom jdeme na nádraží v Elle. Prohlédnem si staničku včetně dopravní kanceláře. A pokračujeme po kolejích na Ella Rock. Tras je několik a všechny vedou do Říma…, tedy na Ella Rock 🙂 Sem tam jsou i směrovky. Navíc jsou cesty lemovány prodejci kokosových ořechů a nápojů. Takže ochotně poradí kudy dál. Nebo si stačí zapnout v mobilu gps a využít off-line maps.me nebo mapy.cz. My jdeme po kolejích až k zastávce Kithalella.

Asi 200m za ní už odbočíme dle směrovky doleva, přes most kolem Farmer Café a pokračujem mezi políčky úzkou cestičkou nahoru.

Samotný výstup není nikterak náročný pro toho, kdo provozuje turistiku nebo je zvyklý chodit pěšky. Ti ostatní se trochu víc zapotí 🙂 Čekal jsem, že to zde bude o něco míň komerční než Little Adams Peak, ale opak je pravdou.

Nahoře na skalní vyhlídce je spousta turistů a taky prodejců ovoce, vody a džusů. Přímo až na úplný vrchol Ella Rock se dostat nedá…, lépe řečeno nevede tam cestička. My jsme ještě šli cca 400m dál po vrstevnici ke skalní kapli, kde je další malá vyhlídková skalka.

Zpáteční cestu volíme trochu jinou trasou. Nad vodopádem Kithal Ella Falls(označovaný také jako Ravana Small) trošku sejdem z cestičky… Lépe řečeno cestička má zatáčet doprava(podle map co máme v mobilech a v turistické GPS), ale vyšlapaná je doleva ve vysoké trávě a vynoříme se u potoka, asi 100 vzdušnou čarou od vodopádu. Tak hledáme kudy se k němu nejlíp dostat a do cesty nám vstoupí domorodec, který tvrdí, že jdem přes jeho zahradu(zahradu tu tedy nic nepřipomíná) a že nás dovede k vodopádu.

Tuším zradu a taky, že jo. Hlasitě se pak domáhá peněz za své služby. Nic mu nedáváme a ještě ho slyšíme, jak nadává, že jsme stejní jako němečtí turisti, kteří mu taky nic nedali. Začneme ho podezřívat, že schválně upravil(odklonil) cestu, aby směřovala k němu a on se tak dostal lehce k penězům bez námahy. Nad vodopádem vede úzký mostek, ke kterému jsme měli dojít. No nic…, i tohle je jedna z tváří Srí Lanky. Uděláme pár fotek a po kolejích se vracíme do Elly. Ušli jsme necelých 14km. Pohodový výlet.

K večeři zasednem opět v Raha restauraci. Chicken masala deviled with white rice(700Rs) byla chuťově naprosto dokonalá!!! 

---

25.2.Pondělí

The Kingdom Eco Lodge

Poslední snídani v Elle si objednáváme v Raha restauraci. Obsluha nás za tři dny už zná a cítíme se zde jako doma 🙂

Busem odjíždíme do města Wellawaya, kde přestoupíme na další bus do Telully. Tady nás už čeká se svým džípem Dim. Odjíždíme na jeho farmu The Kingdom Eco Lodge. Z Telully je to ještě 15km prašnou cestou,plnou děr. Po půlhodině jízdy zastavuje auto u brány farmy, u břehu jezera Mahakadawara Wewa. Dalo by se říct, že vidíme ráj na Srí Lance. Vše je tu postaveno z toho co poskytuje okolní příroda.

Po welcome drinku jedeme za divokýmy slony. Dim nás navnadí tím, když řekne, že předchozí návštěvníci jeho farmy viděli pohromadě 60 slonů. Jak se ale později ukáže, tolik štěstí mít dnes nebudeme. Nejprve narazíme na skupinu pěti slonů. Ale ti se od nás pomaličku vzdalují. Jedeme tedy zkoušet jiná místa. Cestou potkáváme pasáčka buvolů a Dim se ho ptá, jestli viděl poblíž slony.

Pomalu se začíná šeřit a už moc nedoufáme, že nějaké slony ještě objevíme.N akonec máme štěstí a dostáváme se hodně blízko, cca 50m, ke stádečku 7 slonů se slůnětem. Dim stopne motor a užíváme si pohledu na krmící se slony. Nádhera! Na zpáteční cestě ještě zahlédneme u jezera Zoborožce malabarského.

Vracíme se zpátky na farmu se setměním.Dim a jeho pomocníci nám připraví skvělou večeři na břehu jezera. První chod:grilovaná Tilapia, chycená rybáři na zdejším jezeře, je famózní. Druhý chod: kuře s rýží a chilli dipem taky skvělé. Třetí chod: buffalo curd(zakysaný tvaroh z mléka vodního buvola) s medem jako sladká tečka luxusní! Zbytek večera popíjíme pivko, arrack a kouříme ganju, kterou si Dim sám pěstuje.

---

26.2.Úterý

The Kingdom Eco Lodge,Hikkaduwa

Budíček je v osm a následuje výborná snídaně na stejném místě jako večeře. Při zpáteční cestě do Telully se zastavujeme na okraji farmy,k de společnými silami zasadíme kokosovou palmu jako připomínku naší návštěvy.

Pak už jedeme bez zastavení do Telully. Loučíme se s Dimem a busem pokračujem do Matary(250Rs). Tříhodinová cesta dá zabrat. V Mataře se nezdržujem a dalším busem míříme do Hikkaduwy(200Rs). Poslední dva dny pobytu na Srí Lance chceme věnovat lenošení a odpočinku na břehu Indického oceánu. Dim nám telefonicky domluvil levné ubytko ve White Horse a Lakville. Pěkné a čisté pokoje s příslušenstvím a terasou. Stranou od hlavní rušné silnice. Občas byl slyšet sice vlak z blízké tratě, ale těch tu zase tolik nejezdí.

Na večeři jdeme do hotelu Yula Beach. Většina z nás si objednává tuňáka(850Rs), pivo Lion(400Rs) a ananasový džus(300Rs).

---

27.2.Středa

Hikkaduwa

V noci je horko 30°C a já cítím bolest hlavy a škrábání v krku. Tak končit dovču s nachlazením bude super 🙁

Ráno nedočkavě vyrážíme už v půl osmé na pláž. Natěšení na koupání nějak zapomínáme, že už jsme v turistické destinaci. Tady mají obchody a restaurace po ránu ještě zavřeno. Snídani si obstaráváme v malém krámku, který má jako jeden z mála otevřeno. 2x palačinka rotti plněná kokosem, 2x egg hopers(180Rs).

Na pláži zaparkujem na lehátkách před restaurací Sunny’s Beach.L ehátka se slunečníky jsou “zdarma”, pokud si člověk koupí pití nebo jídlo. Což by jsme stejně tak jako tak udělali. Ovocné džusy měly v baru na pláži za fajnovou cenu 200-300Rs(podle druhu ovoce) a jídlo od 500Rs nahoru. Oceán je teplý a jsou menší vlny. Strávíme tady téměř celý den, kromě odpolední procházky po pláži a návštěvy části Hikkaduwy, poblíž budhistického chrámu Kumarakanda Maha Viharaya.

Turistu tady zahlédnete jen velmi zřídka a pěšky už vůbec ne… My jsme za tu necelou hodinku v této části nepotkali bělocha ani jednoho. V místních krámcích byli prodavači docela překvapeni co tu chceme a ještě víc, když jsme i nakoupili. Holt, je tu zvykem, že turisti se drží jen podél hlavní cesty s hotely a restauracemi.

Okolo 16h odcházíme na ubytko. Dáme sprchu a oddych. Na večeři se vracíme do restaurace Sunny’s Beach. Objednáváme si hromadně mořské plody(ryby, kraby, langusty, krevety) a užíváme si poslední večer na břehu Indického oceánu.

---

28.2.Čtvrtek

Hikkaduwa,Negombo

Dopoledne a přes oběd se vyvalujeme u oceánu na stejné pláži jako včera. V 15h se pobalíme a odjíždíme minivanem do Negomba(14500Rs).P oslední noc na Srí Lance strávíme v hotelu Selahn Inn(1200Rs/os), který je od letiště vzdálený 3,5km. Na večeři si zajdem do blízkého Jayamahal Food House. Velká jídelna, kde se dá slušně a levně najíst ve dne i v noci. Mají otevřeno nonstop. Jídlo není bůhví jaká hitparáda, ale je pálivé 🙂 Ne, že by bylo špatné, to ne. Ale ve srovnání s jinými jídelnami na Srí Lance patřilo mezi ty slabší…

Po 21h se loučíme s Danicou, která odlétá přes Dubaj do Bratislavy. A dopíjíme zásoby Old Arracku.

---

1.3.Pátek

Dubaj

Vstáváme ve 3:30, odjezd ve 4:00 na letište. Letadlo mělo na odletu hodinu zpoždění. Na snídani omeleta, brambory, párek, muffina, minipididžus. Prostě nachlup to stejné co jsme dostali při letu sem. Let byl v pohodě a i zpoždění se skoro dohnalo. Původně bylo v plánu absolvovat turistické pouštní safari, ale v Dubaji bylo zataženo a lehce pršelo. Takže jsme výlet do pouště odpískali. Dvěma taxíky se necháme odvézt k pláži u jachtařské mariny. Vzdálenost 40km, platíme 100 dirhamů za jeden taxík. Což při kurzu 1AED = 6,20Kč není při rozpočítání na osobu vůbec drahé…, spíš naopak 🙂 I v taxi berou karty.

Kam jít na oběd? Úplně náhodou narazíme na restauraci Al Bait Al Shami. V jídelním lístku mají v nabídce několik různých vícechodových menu za 50 dirhamů: např. polévka čočková, jehněčí s omáčkou, rýže, čerstvý salát, nakládaný salát a dezert. Super jídlo jak na pohled, tak chuťově! A protože v ceně menu je i shisha, tak se náš pobyt v restauraci značně protáhne 🙂

Odpo následuje procházka po marině. Nejvyšší „ruské kolo“ na světě Ain Dubai ještě není v dokončené. Nejspíš bude zprovozněno až před výstavou Expo 2020.

Na uměle vytvořeném ostrově Bluewaters probíhá v podvečer na dvou pódiích malý festival hudby. Hrají tu amatérské a poloprofesionální kapely a hudebníci. Fajn poslech a relax na umělém trávníku.

Návrat na letiště byl až v pozdních večerních hodinách opět taxíkem. Před půlnocí ještě navštívíme letištní mekáč a pak už poleháváme na koberci před branou C39. Odlet ve 3:10.

---

2.3.Sobota

Přílet do Prahy 7:45.Všichni se rozloučíme a každý směřuje do jiného kouta naší republiky.

---

A jaká Srí Lanka vlastně z pohledu turisty je?

Nádherná země s příjemnými lidmi, věčně se smějícími dětmi a krásnou přírodou. Na první pohled se zdá úžasná… na druhý, už tak všechno růžové není 🙂

Srí Lančané žijí z turismu. A turista je zde brán jako zdroj peněz. Což je bohužel ta stinná stránka. Kamkoliv přijedete a platí se vstupné, tak je pro turistu mnohonásobně vyšší než pro místní. Když jdete pěšky po městě, tak vás neustále otravují tuk-tukáři. Nechápou, že se člověk chce taky projít pěšky. Oni to berou tak, že turista má peníze a proto se „musí“ vozit. A musí se smlouvat: při nákupu na trhu, domlouvání ubytování, půjčení kol, taxi apod. Neplatí to vždy, ale dost často se domorodci prostě snaží turisty natáhnout…Samozřejmě s úsměvem, že tak to má být… Ten postupně mizí, když nechcete svoji peněženku víc otevřít. Sem tam se stane, že si v restauraci objednáte něco z jídelního a nápojového lístku a oni neřeknou, že to už nemají. Raději to odkývou a vy pak vidíte, že někdo z personálu vyběhne po okolí shánět objednanou věc. Někdy se to podaří, někdy ne 🙂

Autobusy na Srí Lance jezdí přeplněné a jejich šoféři jsou kingové zdejších silnic. Žvýkají betel, jezdí hodně rychle, předjíždí kdekoliv a hlavně neustále troubí. Když se k tomu přidá hlasitá reprodukovaná hudba uvnitř busu, tak je o zážitek z cesty postaráno! Úzká sedadla, pokrytá igelitem nebo umělou koženkou zadní části těla taky moc nepřidají…, obzvlášť po několika hodinové cestě 🙂

I přes výše popsané drobnosti stojí Srí Lanka za návštěvu!

---

Praktické info:

Výměna peněz:

Letiště Bandaranaike Colombo         1€ = 196,16Rs

Anuradhapura,Sampath Bank           1€ = 197,80Rs

Nuwara Eliya,zlatnictví                       1€ = 200Rs

Nejlepší kurz a nejrychlejší výměnu peněz nabízejí na Srí Lance zlatnictví.

---

Účastníci:Pája(průvodkyně),Danica,Katka,Petra L.,Petra V.,Regina,Karel,Martin,Michal,Vlasta.

Fotogalerie