MÁJOVÝ VANDR ČERGOVEM 2024

                  

                     MÁJOVÝ  VANDR  ČERGOVEM  2024

 

Tentokrát si projdu východní větev pohoří Čergov a následně zamířím po jeho jižní části na pamětihodnosti: kostely a hrady. Moje minulé návštěvy Čergova byly v letech 2019 a 2020.

Trasa:

Hervartov – Čergov – Lysá hora – Hanigovský hrad – Ľutina – Kamenica – Plaveč.


13.5.pondělí

Hervartov – rozhledna Žebrák: MAPY.CZ

Hervartov, kostol svätého Františka z Assisi

Hervartov, kostol svätého Františka z Assisi

Svoji třetí návštěvu pohoří Čergov zahajuji v Hervartově. A kde jinde než u kostela svatého Františka z Assisi, který pochází z konce 15.století. Podle wikipedie jde o nejstarší dřevěný kostel na Slovensku. U kostela jsou k vidění opravené a na modro natřené staré sýpky (sypance) z počátku 20.století.

Hervartov, sýpky

Hervartov, sýpky

Po obhlídce se vydám po červené značce nahoru na rozhlednu Žobrák. Cesta kopíruje křížovou cestu a postupně míjím dva dřevěné přístřešky, které poskytnou úkryt při dešti. Je to pěknej stoupák a dá docela zabrat. U rozhledny se toho od mé poslední návštěvy mnoho nezměnilo. Ale jedna velká změna tu je. Nová útulna.

rozhledna Žobrák, nová útulna

rozhledna Žobrák, nová útulna

Postavená na pilotech za rozhlednou. Ještě „voní“ čerstvým nátěrem a uvnitř je zatím jen stůl a lavice. Třeba časem ještě další vybavení přibude. Já složím bágl v útulni pod rozhlednou, kde jsem už jednou spal a vyhovovala mi. Na véču opeču buřty a zazdím to pivkem a rumíkem 😆 Mezitím přijde skupinka slovenských seniorturistů. Ti si pro nocleh zaberou novou útulnu.


14.5.úterý

rozhledna Žebrák – Bukový vrch – Čergov – útulna pod Okrúhlou: MAPY.CZ

nová rozhledna Žobrák

nová rozhledna Žobrák

Ráno je sluníčkově. Dnes mě čeká pohodovej úsek cesty k útulni pod Okrúhlou. Vyrážím volným tempem po červené. První zastávku dělám na Bukovém vrchu (1019m). Je tu fajn výhled na střední hřeben Čergova. Přes Priehybky a Chochuľku je to nahoru a dolů, ale před polednem jsem na Čergově u kříže. Ideální doba něco sníst a vypít 😎

Čergov (1050m)

Čergov (1050m)

Po jídle se zajdu podívat na zdejší útulnu Drinu. Nachází se cca 200m západním směrem od vrcholu. Čtyři roky zpátky jsem v ní přespal. Od té doby se Drina proměnila zásluhou dobrovolníků k lepšímu. Kromě zajištění statiky a venkovního dřevěného obložení doznal změn i interiér. Zmizel dlouhý stůl a zvětšil se prostor na spaní.

Útulňa Drina

Útulňa Drina

Útulňa Drina

Útulňa Drina

Za Drinou je studánka, vlastně dvě, jedna z nich bývá občas bez vody. Ale tentokrát jsem k nim nešel, vody jsem měl dost. Vracím se zpět, beru bágl a jdu dolů do sedla Čergov. U chaty klubu turistů Fričkovce je volně přístupné posezení s ohništěm. Tady dělám krátkou odpočinkovou pauzu.

Sedlo Čergov, chata klubu turistů Fričkovce

Sedlo Čergov, chata klubu turistů Fričkovce

Kolem chaty Čergov pokračuji po žluté na Črchlu a odtud po modré k útulni pod Okrúhlou, kde přenocuji. Na louce pod Okrúhlou chvíli pozoruji lišku. Je vzdálená dobře 150-200m, ale vítr fouká od ní ke mě, takže mě necítí a věnuje se lovu hlodavců.

horská louka pod Okrúhlou

horská louka pod Okrúhlou

Útulnu v rámci oddychové zóny pod Okrúhlou postavil KST Slovan Sabinov. Kromě možnosti noclehu je tu ohniště se stoly a lavicemi, kadibudka, bosá stezka a cca 200 na sever je studánka. Vede k ní vyšlapaná pěšina. V době mé návštěvy voda tekla velmi slabě. Změřil jsem dobu napuštění 1,5l PETky a trvalo to 7min. Takže v suchém létě může být pramen vyschlý…

Útulňa pod Okrúhlou

Útulňa pod Okrúhlou


15.5.středa

útulna pod Okrúhlou – Lysá – Trepeš – Jakovany – Ľutina – Hanigovský hrad – Hrabienka: MAPY.CZ

Noc proběhla v klidu a pohodě. Ráno po snídani doberu vodu. Stále teče hodně slabě. Přes Okrúhlu (1060m) a Oltár Kameň se vydávám na Lysou. Jdu na západ, takže sluníčko mám v zádech. Což jednak způsobuje, že mám za chvíli opálený krk a jednak se blbě fotí směrem k východu. Proto i Oltár Kameň je vyfocený tak jak je… Jedná se o velký pískovcový kámen u kterého je postavená kaplička a dřevěný kříž. Konají se zde poutní bohoslužby. Odtud je to na Lysou co by kamenem dohodil.

Lysá (1068m)

Lysá (1068m)

Vpravo u cesty na Lysou se nachází památník hrdinům SNP. Na vrchol už je to jen kousek. Na vrcholu poblíž lanovky stojí dřevěná stříška s vrcholovou knihou a razítkem. Západní část Lysé je beze stromů a je odtud nádherný výhled až na Vysoké Tatry.

Lysá (1068m), výhled na Vysoké Tatry

Lysá (1068m), výhled na Vysoké Tatry

Starý bus pod vrcholovou stanicí lanovky slouží jako bar pouze v zimní lyžařskou sezónu. Škoda, pivko by bodlo při kochání se výhledy. Sestup po sjezdovce do sedla Besná je nápor na kolena. U rozcestníku Besná-lúky odbočuji vpravo na místně červeně značenou trasu, tzv.psaníčko a jdu přes Trepeš do Jakovan.

sedlo Trepeš

sedlo Trepeš

V sedle Trepeš potkávám dva e-bikery jedoucí zřejmě na Lysou a jinak už nikoho až do Jakovan. Vrchol Trepeš (912m) je zalesněný a nejsou zde žádné výhledy. Ty jsou až nad Jakovanama na vrchu Balážová (860m). Tento vrch není dosud ani zakreslen na mapách.cz. Na googlemaps je pouze jedna fotka. Z Jakovan se na Balážovou vyškrábat je pořádnej krpál, ale výhled stojí za to! Mě ten krpál čeká směrem dolů… 😎

vrch Balážová (860m), výhled

vrch Balážová (860m), výhled

Asi 500m pod Balážovou přicházím ke kazatelně, která mě zaujme svou velikostí a taky tím, že má komín. Takže ji prozkoumám. Je volně přístupná. Vybavená kamínky, zásobou dřeva a jednou palandou na přespání. Zřejmě tu místní poľovníci tráví hodně času. U chaty pod Paľovou udělám běd a odpočinek. V Jakovanech zdechl pes. V dědině ani noha. Původně jsem čekal, že půjdu po silnici do Ľutiny, ale u u zástávky busu jsem našel rozcestník, který mě upozornil, že do Ľutiny se dá dostat i po místním modrém značení (psaníčko) přes podhorské louky a lesy. Tohle značení také není zaznačené v mapách.cz. Ale existuje 😉 Jde se přes část nazývanou Hermanky.

Jakovany, kříž

Jakovany, kříž

Časově jsem neušetřil vůbec nic, ale nemusel jsem šlapat po rozpáleném asfaltu. Cestou jsem nepotkal ani nohu. Ale cestičky a pěšinky vyšlapané byly, takže tudy místní určitě chodí. A našel jsem i Dědovu studánku. Bohuže voda netekla. Sucho. Nahoře z louky byl parádní výhled na Jakovany.

výhled na Jakovany

výhled na Jakovany

Do Ľutiny přicházím z jejího horního konce. 1km odtud, na okraji Olejníkova je romská osada. A její hluční obyvatelé jsou prvními lidmi, které na silnici potkávám. V Ľutině si zajdu do COOPu pro dolnění zásob a neodepřu si jedno pivko. Urpíner. Venku pokecám s domorodcem, zřejmě už důchodcem, a tak se nenudím. Potom už jdu obhlídnout zdejší kostel a miniskanzen dřevěných kostelíků. Ľutina je největší poutní místo řeckokatolické církve na Slovensku.

Ľutina, Bazilika Zesnutí přesvaté Bohorodičky

Ľutina, Bazilika Zesnutí přesvaté Bohorodičky

Ľutina, miniskanzen drevených chrámov

Ľutina, miniskanzen drevených chrámov

Nezapomenu se zajít podívat do věže chrámu Svätej rodiny, odkud je nádherný na Ľutinu a okolí. Po křížové cestě se přesunu k chrámu Zosnutia Presvätej Bohorodičky, pod kterým se nachází vydatný pramen vody. Doplním zásobu vody do maxima, protože tak nějak podvědomě tuším, že dnes už určitě nedojdu do původně plánovaného cíle, pod Sokolí skálu. Těch zastávek a zajímavostí je dnes prostě moc 😎 Budu muset najít náhradní variantu noclehu.

Po žluté značce se vydám na Hanigovský hrad. U přístřešku pod hradem mě přivítá velký pastevecký pes a stádo koz. Pes chvíli očuchává bágl, a pak ho nechává být…

Hanigovský hrad

Hanigovský hrad

Hrad je volně přístupný. Zájemci o razítko, pohledy a další suvenýry si mohou zajít do koliby pod hradem. Ale musí počítat s tím, že okolo neustále volně pobíhají kozy doprovázené ovčáckými psy. Po žluté dojdu na rozcestí Za hradom a odbočím na zelenou. Nedaleko rozcestí, na okraji louky, je parádní výhled na Hanigovský hrad a hřeben Čergova.

Za hradom rozc., výhled na Hanigovský hrad

Za hradom rozc., výhled na Hanigovský hrad

Sluníčko se víc a víc klaní k západu a já musím najít nějaký flek k přespání pod širákem. Nad Milpošem náhodně vylezu na vrch Hrabienka (625m) a je rozhodnuto. Zde přenocuji pod poutním křížem. Takže ochrana proti medvědům je zajištěna 😉 Navíc je odtud pěkný výhled na hrad Kamenica.

Hrabienka (625m), poutní kříž

Hrabienka (625m), poutní kříž

Celou noc byl klid, nepršelo. Jen ti komáři byli otravní jak osina v prdeli 👿


16.5.čtvrtek

Hrabienka – Milpoš – hrad Kamenica – Sokolí skála – Kamenica – rozhledna Balažka – Lipany, cintorín: MAPY.CZ

Ráno sejdu dolů do Milpoše. V místním krámu Fresh nakoupím minerálku a nějaké oplatky. Vyfotím nový modrý kostel Panny Marie a stoupám do mírného kopce kolem areálu poľnohospodárského družstva směrem k obci Potoky. Moji pozornosti neujde pasoucí se stádečko koz, kde jsou i malá kůzlata. Jsou roztomilé jako všechna mláďata.

Milpoš, kůzlata

Milpoš, kůzlata

Za Milpošom už začíná bradlové pásmo, do kterého je zasazen i hrad Kamenica. Projdu Potoky a stoupám ke hradu. Stejně jako včera, od rána peče sluníčko, a po otevřené louce to není nic extra příjemného. Už se těším do stínu. Pod hradem nejdříve najdu chatu sdružení Kamenná veža, kde využiji možnosti odpočinku na zakryté verandě. Nechám zde bágl a nalehko se věnuji prohlídce hradu.Hrad je volně přístupný, opatřený infotabulemi k historii hradu. Výhledy do okolí jsou nádherný!

hrad Kamenica

hrad Kamenica

hrad Kamenica

hrad Kamenica

hrad Kamenica, výhled

hrad Kamenica, výhled

hrad Kamenica, výhled

hrad Kamenica, výhled

Z hradu se vydám ke studánce při Mariánskom lesíku. Pramen je skrytý v trávě, ale je vydatný. Nad studánkou je nově vystavěno poutní místo zasvěcené Panně Marii. Po místním značení pokračuji k Sokolí skále. Cesta není vždy zřejmá a musím dávat pozor kam jít. Značení na mapě vypadá jednoznačně, ale v terénu to tak není… Nakonec zdárně k Sokolí skále dojdu. Přístupná je ta část se skalním oknem.

Sokolí skála

Sokolí skála

Lesní pěšinou po serpentinách sejdu dolů k Lipianskému potoku, kde je zřízeno odpočivadlo a tur.přístřešek s ohništěm. Dělám delší pauzičku na oběd. Na ohni opékám klobásky a užívám si pohody.

Pod Sokolí skálou, přístřešek

Pod Sokolí skálou, přístřešek

Po obědě se po zelené značce vracím do Kamenice. Projdu celou vesnicí, přejdu žel.trať a od okraje lesa fotím hrad včetně vesnice. Další nádherný výhled.

Kamenica

Kamenica

Pokračuji k rozhledně na Balažke. Dřevěná rozhledna měří 14m. Byla otevřená v říjnu 2019. Poskytuje výhledy na Lipany, Kamenicu a okolní kopce včetně vzdálenějších Slanskych vrchů.

rozhledna na Balažke

rozhledna na Balažke

rozhledna na Balažke, výhled na Lipany

rozhledna na Balažke, výhled na Lipany

rozhledna na Balažke, výhled na Kamenicu

rozhledna na Balažke, výhled na Kamenicu

Z rozhledny sejdu dolů po žluté, přejdu žel.trať a zastavím se u tur.přístřešku. Je zde umístěna infotabule s historií žel.tratě a také žel.neštěstí, které se událo na konci 2.světové války. Okolní místa nad tratí jsou hojně navštěvovány fotografy. Další kroky směřuji do Lipan k autobusové zastávce U cintorína odkud pojedu busem do Plavče. Původní plán byl tam dojít pěšky, ale to už bych dnes časově nedal…

hrad Plaveč

Od zastávky Plaveč,most je to na hrad asi 15-20min. Dá se jít po cestě anebo rovnou do kopce hradní stezkou. Volím stezku 😀 U hradu je tur.přístřešek, ohniště a dokonce i automat na kafe. Funkční. Stojí u infocentra. To je však zavřené. Zřejmě otevírací doba bude jen o svátcích a víkendech. Vyvěšená ovšem nikde nebyla.

Hrad Plaveč

Hrad Plaveč

Hrad Plaveč, turistický přístřešek

Hrad Plaveč, turistický přístřešek

Hrad Plaveč

Hrad Plaveč

Asi 400m od hradu stojí v polích stará hrobka. O její minulosti se nedochovaly žádné písemné záznamy. Údajně byla poškozená za 2.svět.války, kdy přišla o střechu a od té doby chátrá… Při čištění a měření hrobky se nalezly lidské kosti. Nepodařilo se ale zjistit komu patřily. Hrobka je tak i nadále opředená tajemstvím…

hrobka nad hradem Plaveč

hrobka nad hradem Plaveč

Jako místo na přespání hrad Plaveč moc nedoporučuji. V noci sem až do půl jedné jezdila auta (asi 6-7x) a návštěvníci byli dost hluční a někteří i opilí. A to nezačaly prázdniny. Nicméně ráno to bylo na bus kousek a potřeboval jsem se brzy ráno dostat do Staré Ľubovny na vlak do Popradu. Proto tahle volba na nocleh.


16.5.čtvrtek

Plaveč – Stará Ľubovňa(bus)

Ráno vstávám už po 5h. Sbalím bágl a valím na bus. Ten odjíždí 5:57 a čekat určitě nebude. Ve Staré Ľubovni mám přes půl hodiny čas a tak ho strávím na žel.stanici na lavičce a v klidu posnídám. Vlak jede skoro načas, akorát průvodčí po nástupu všechny cestující informuje, že Studený Potok – Poprad je výluka. Takže se ještě znovu svezu busem. Výlet na Čergov se díky počasí vydařil. Tak možná ještě někdy…, počtvrté… 😆


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

 

 

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , | Napsat komentář

KYSUCKÉ BESKYDY 2024

                               

                                KYSUCKÉ  BESKYDY  2024

 

Kysucké Beskydy jsou pohoří na hranicích severozápadního Slovenska a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Veľká Rača (Wielka Racza, 1 236,1 m n. m.), další významné vrcholy jsou Kykuľa (1 087 m n. m.) a Malá Rača. Jejich velká část spadá pod CHKO Kysuce.

Trasa:

Skalité – Veľká Rača – Rycierova hora – sedlo Príslop – Nová Bystrica – Krásno nad Kysucou


3.6.pondělí

Skalité – Moravské – Veľká Rača: MAPY.CZ

Před polednem vystupuju z vlaku ve Skalitém. Čeká mě nějakých 8 km ke srubu na Moravském, kde plánuju přespat. Už jsem tam před pár lety nocoval, takže vím co mě čeká… Sluníčko nabírá na síle a hicuje. Cestu volím tu nejkratší a nejrychlejší. Po trase cyklostezky Skalité-Poľany – Odbočka na sedlo Vreščovka. Tady odbočím na úzkou a neznačenou pěšinu nahoru směr Moravské. Za 2km (cca hodinku), uvařen ve vlastním potu, jsem nahoře. Výhledy super.

Moravské, v pozadí Kykuľa (1087m)

Moravské, v pozadí Kykuľa (1087m)

Zatím je nádherné počasí, ale to se vpodvečer má změnit. Očekávají se bouřky a vydatný déšť. Střecha nad hlavou bude nutná… Asi 350m od rozcestníku Moravské je u zelené značky schován dřevěný srub, který je roky využíván jako neoficiální útulna. Jenže ouha, když přijdu blíž, tak už mě čerstvě posečená tráva varuje, že něco „není“ v pořádku…

Moravské, srub Lesy SR (uzamčený)

Moravské, srub Lesy SR (uzamčený)

Srub má vyměněná okna a je uzamčen. Lesy SK si na srub po letech vzpomělo a začaly se majetku věnovat. No tak to je v prdeli. Nedá se nocovat ani na zastřešené verandě. Ta je zaskládaná harampádím. Udělám krátkou přestávku na oddech a svačinu. Pohled na meteoradar říká, že bude 100% pršet, otázkou je za jak dlouho. Za dvě,tři hodiny… Nezbývá mi než dnes dojít až na Velkou Raču, kde je na polské straně turistická chata. Ta je otevřená nonstop. Kdysi jsem v ní už nocoval.

Volím tu nejrychlejší variantu a to je po cyklostezce 2428 a vyhnu se tak Kykule a Maguře. Na těchto vrcholcích jsem už jednou byl, takže mě to nemusí mrzet. Cesta ubíhá svižně. Poblíž rozcestníku Oščadnica-Magura je pěkná vyhlídka na Velkou Raču. Je tu piknikový stůl a infotabule o sesuvu půdy.

vyhlídkové místo Sesuv Kykuľa

vyhlídkové místo Sesuv Kykuľa

Dlouho se nezdržuji a pádím dál. Mraky se blíží… Po 1,5km od rozcestníku Oščadnica-Magura odbočím vlevo na neznačenou pěšinu. Cesta do kopce vede z velké části potokem, který se tu tvoří po deštích. Ale cca za půl hodiny jsem na hřebeni na červené značce. Mám před sebou ještě 5km cesty na Velkou Raču. Obloha se povážlivě zatahuje víc a víc, ale naštěstí zatím neprší… To ale netrvá dlouho. Když obcházím Velký Príslop, tak začínají padat první kapky. Decentně. Ovšem sotva dojdu pod Úplaz, tak se kapky změní v regulérní liják doprovázený bouřkou. Nahazuji pončo a šlapu do kopce co to jde. Že to moc rychle s těžkým báglem na kluzké cestě nejde je jasné… Zatnu zuby a za hodinu otvírám dveře na chatě Wielka Racza. Mokrý věci ze sebe shazuji ještě na chodbě ať nenanosím…

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

Kromě mě, je tu ještě čtyřčlenná skupina mladých polských turistů. Jinak nikdo. Jak by taky ne, když předpověď počasí je na další dva dny víc než mizerná… Zaplatím si jednu noc (ráno moudřejší večera) a na jídlo si dám pierogi s miasem. K tomu nesmí chybět pivečko. American Pale ALE Wielka Racza, které pro zdejší chatu vyrábí v pivovaru Zywiec. Pierogi jsou vynikající. Připomínají mi chuťově gruzínské chinkali. Jen mají jiný tvar. Pivo je ještě větším překvapením. Je vidět, že i v Polsku umí uvařit výborné řemeslné pivo. Na pokoji se vybalím, dám sušit mokré věci včetně pohorek. Na chodbě je k dispozici elektrický sušák na boty. A po teplé sprše zalehnu do betle. Venku chčije a chčije.

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza, (ne)výhled

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza, (ne)výhled


4.6.úterý

Veľká Rača

Ráno opět chčije a chčije. Zvažuji, jestli jít dál. Celý den v dešti, až do sedla Príslop, kde je dřevěný přístřešek anebo zůstat na chatě ještě jednu noc. Předpoveď počasí je na celý den i noc víc než špatná: vytrvalý déšť, mlha a vítr. V 10h dopoledne je venku víc tma než světlo… Takže není co řešit. Zaplatím si ještě jednu noc. Zbytek dne se potloukám po chatě nebo polehávám na cimře.

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

Velká Rača (1236 m), chata Wielka Racza

K večeru, kdy déšť na chvíli poleví, se jdu projít alespoň kolem chaty a na vrchol Velké Rače. Viditelnost na pár metrů. Jdu zpátky na chatu. Pojím ze svých zásob. Dám si jedno pivko a jdu zase chrnět… Ráno má už být bez deště, takže plánuji brzy vstát a vypadnout kolem šesté.


5.6.středa

Veľká Rača – sedlo Śrubita – Kykula – Rycierova hora – Ryczerova chata – sedlo Príslop: MAPY.CZ

Vstávám před šestou a v sedm odcházím z chaty. Všude je klid. Venku je mlha, ale tu se snaží sluníčko prorazit. A během dne se mu to i podaří.

Velká Rača (1236m)

Velká Rača (1236m)

Velká Rača (1236 m), vyhlídková věž

Velká Rača (1236 m), vyhlídková věž

Po kamenité cestě z Velké Rači se jde fajn. Ale později, na pěšině, kde roste tráva, je hodně mokro. Aby ne, když pršet přestalo až někdy nad ránem. První zastávku dělám v sedle Śrubita (980 m). Nedaleko rozcestníku je několik dřevěnic, piknikový stůl a hlavně studánka.

sedlo Śrubita (980 m)

sedlo Śrubita (980 m)

sedlo Śrubita (980 m)

sedlo Śrubita (980 m)

Ze sedla vede cesta přes horskou louku Śrubita a dál přes stejnojmenný brod. Další zastávku dělám až za dvě hodiny na Kykule (1105m). Je odtud částečný výhled za odumřelými stromy.

Kykula (1105 m), vyhlídka

Kykula (1105 m), vyhlídka

V sedle Pod Bania (1030m) je křižovatka cest, z nich jedna odbočuje na slovenskou stranu k chatě Na konci světa, která je ve Vychylovce (část Nové Bystrice). Kromě toho je tu zchátralý dřevěný krytý stůl, kterému uhnily nohy. Tady už potkávám první polské turisty. Nedaleko je Przegibek, kde je krom několika stavení i turistická chata.

Przegibek, v pozadí Bendoszka Wielka (1144m)

Przegibek, v pozadí Bendoszka Wielka (1144m)

Po červené jdu přes vrch Majcherová (1105m), kolem studánky Dvojistá voda, jejíž přístřešek je výstavbě, na Rycierovu horu (1226m). Vrchol je zalesněný. Výhledy jsou až pár desítek metrů na východní straně směrem k sedlu Halna, kde stojí turistická chata Ryczerova.

chata Rycerzowa

chata Rycerzowa

Na chatě udělám pauzu na oběd a pivko. Před chatou jsou návštěvníkům k dispozici stoly s lavicemi včetně několika houpacích sítí. U polských chat je samozřejmostí, že berou karty. Za to jim patří palec nahoru. Od chaty je výhled na Papežský kříž a za ním se tyčí Mała Rycerzowa (1207m).

Mała Rycerzowa (1207m)

Mała Rycerzowa (1207m)

Po asi hodinové pauze pokračuji po žluté značce po tzv.papežské cestě dolů do sedla Príslop. V polovině cesty protéká přes cestu potok Cicha. Dobírám vodu. V sedle Príslop je solidní přístřešek, který vydrží i silnější déšť. Nevýhodou je, že nemá boční stěny.

sedlo Príslop (942m), přístřešek

sedlo Príslop (942m), přístřešek

Vedle přístřešku stojí postavený stan, ale nikdo v něm není. Později dojde ke stanu nějaká polka, sbalí stan a beze slova odchází po zelené směr Soblowka. Večer opeču na ohni klobásu a jdu brzy chrnět. Ráno chci odjet busem do Krásna nad Kysucou a „dohonit“ tak ztracenej den na Velké Rači. V noci opět prší. A zásluhou bočního větru kapky dopadají až na spacák. Musím se přesunout na opačnou stranu přístřešku. Zbytek noci je už klidný.


6.6.čtvrtek

sedlo Príslop – Nová Bystrica, Vychylovka, Brhel: MAPY.CZ

sedlo Príslop (942m), výhled na Malou Fatru

sedlo Príslop (942m), výhled na Malou Fatru

Ráno vstávám už po páté hodině, abych vše pobalil, něco posnídal a vydal se na cestu. Čeká mě asi hodinová cesta na zastávku Nová Bystřice, Vychylovka, Brhel. Po nočním dešti je opět vše mokré a než sejdu do vesnice, tak mám pořádně umyté boty i kalhoty 😆

Krásno nad Kysucou – Rozhľadňa u Jantov: MAPY.CZ

Bus jede načas a za hodku už vystupuju na rozcestí v Krásně nad Kysucou. Cestou na rozhlednu nakoupím v COOPu nějakej proviant a pivko. V plánu je brzkej oběd u rozhledny. Nahoru po křížové cestě je to pořádnej krpál. Sluníčko to do mě pere co může… U rozhledny U Janktov nikdo není. Kdo by se sem taky v tomhle horku plahočil :mrgreen: Vylezu na rozhlednu. Výhledy po okolí jsou moc pěkný. Rozhledna je přístupná nonstop.

Krásno nad Kysucou, rozhledna U Jantov, výhled

Krásno nad Kysucou, rozhledna U Jantov, výhled

Krásno nad Kysucou, rozhledna U Jantov, výhled na osadu U Macurov

Krásno nad Kysucou, rozhledna U Jantov, výhled na osadu U Macurov

Nakrmím svoje zpocené tělo, vypiju vychlazenýho bažanta a valím zase dolů směr vlakové nádraží. Vylet do Kysuckých Beskyd zásluhou nepříznivého počasí nevyšel úplně dle představ, ale i tak se z větší části vydařil. Takže spokojenost.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Polsko, Slovensko | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PIVNÍ VANDR ČESKÝM RÁJEM 2024

                     

                 PIVNÍ  VANDR  ČESKÝM  RÁJEM  2024

 

Po našem loňském a úspěšném pivním vandru po západních čechách jsme se i letos vypravili za pivním poznáním 😀 Tentokrát padla volba na okolí Turnova a Český Ráj. Mista noclehů dopředu moc neplánujeme. Kam dojdeme, tam pod širákem přespíme.

Trasa:

Hořice – Kost – Hynšta – Drábské světničky – Dneboh – Svijany – Hrubá skála – hrad Valdštejn – Turnov – Klokočské skály – Malá skála.


20.5.pondělí

Hořice, Sobotka – Střehom – Kost – Srbsko – Hynšta: MAPY.CZ

Letošní pivní vandr začínáme v Hořicích v Podkrkonoší. Z vlaku vystupujeme za sluníčkového počasí. Než dojdeme k Masarykově věži tak z nás pot leje… A rozhledna samozřejmě zavřená. Je pondělí 🫤

Hořice, rozhledna Masarykova věž

Hořice, rozhledna Masarykova věž

O víkendu se v Hořicích jel motozávod 300 zatáček Gustava Havla. Město si to zřejmě užilo a dnes to tu působí dost ospale. Okoukneme kapličku Panny Marie Hlohové a nedaleký židovský hřbitov. Samozřejmě už se těšíme do zdejšího pivovaru JungBerg. Otvíračka je v 11h, takže spojíme ochutnávku piva s obědovým meníčkem.

Hořice, pivovar JungBerg

Hořice, pivovar JungBerg

V areálu pivovaru, který je kulturní památkou, se nachází restaurace Staré časy, Stressbar a zmrzlinové okénko. Oběd neměl chybu. Personál restaurace byl velmi milý a vstřícný. Pivečko skvělé !!! 😋

Hořice, pivovar JungBerg

Hořice, pivovar JungBerg

Po obídku následuje přesun vlakem do Jičína a busem do Sobotky. Ze Sobotky pokračujeme pěšmo do Střehomi. Sluníčko hicuje. Žízeň máme jak sviňa… U hospůdky ve Střehomi budíme majitele, který vyspává na lavičce a ptáme se na pivko. Odpověď kladná. Na čepu je Krakonoš 11° za 33kč. Dáváme se s majitelem do řeči a popíjíme pivko. Jako dá sa, ale nečekejte žádnou hitparádu… Seděli jsme venku. Uvnitř jsme nebyli. Recenze podniku mluví za vše 🤣

Střehom, hospůdka

Střehom, hospůdka

Vedle hospůdky se ve Střehomi nachází roubený vodní mlýn ze 16.století. Známý hlavně z pohádky S čerty nejsou žerty. Je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Na mlýnském kole sedí čert.

Střehom, Máchalův mlýn (pohádka S čerty nejsou žerty)

Střehom, Máchalův mlýn (pohádka S čerty nejsou žerty)

Po krátkém občerstvení pokračujeme údolím Plakánek ke hradu Kost. Stezka vedoucí kolem Oborského rybníku pod skálami je nádherná.

údolí Plakánek, Oborský rybník

údolí Plakánek, Oborský rybník

hrad Kost

hrad Kost

V podhradí vše zavřeno. Tady sezóna očividně ještě nezačala. No nic… Obejdeme hrad, nakoukneme do blízkého skalního příbytku, který byl obývaný až do 1.světové války a posléze opuštěn. Nyní je zřejmě využíván trampy.

Skalní byt Barušky

Skalní byt Barušky

Po červené značce zamíříme do Srbska. Krom pasoucích se kraviček zde není vidět ani noha. Stánek se zmrzlinou zavřený. Takže šlapeme dál po Zlaté stezce Českého ráje ke zřícenině hradu Hynšta. Zde se utáboříme přes noc. Je tu oáza klidu. Tedy až na otravné komáry… 😡 Z hradu se dochovaly skalní světničky. My spíme venku pod širákem.


21.5.úterý

Hynšta Drábské světničky – Dneboh: MAPY.CZ

Ráno pobalíme saky paky. Snídat budeme až na Krásné vyhlídce. Je to slabá hodinka pěšky. Restaurace je ještě zavřená, ale to nám nevadí. Nabereme si vodu z volně přístupného kohoutku. Posnídáme ze svých zásob. Z vyhlídky je vidět na Ještěd. Přes Studený průchod(teplota se zde v létě drží na 10°C) a Ženská vrata dojdeme k Drábským světničkám.

Příhrazské skály, Studený průchod

Příhrazské skály, Studený průchod

Bohužel nejzajímavější část prohlídkového okruhu (lávka ve skalách) je uzavřena.

Drábské světničky (lávka)

Drábské světničky (lávka)

Takže projdeme jen přístupnou trasou a zamíříme na další zřícenimu – Klamornu. Z hradu se dochovaly jen spodní místnosti vytesané do kamene a zásobník na vodu. Ale vyhlídkové místo je nádherné.

Klamorna, výhled na Dneboh

Klamorna, výhled na Dneboh

Nedaleko Klamorny stojí ruiny Píčova statku. První zmínka o statku se datuje do poloviny 16.století. Jeho majitelé na něm hospodařili až do roku 1948. Dodnes se dochovaly některé zdi, vstupní brána a sklepní prostory.

zřícenina Píčova statku

zřícenina Píčova statku

Pod statkem se nachází studna. Je zakryta oplechováním a voda není pitná. U kříže V Peklech odbočíme doprava a po neznačené pěšině sejdeme na okraj vesničky Dneboh. Je zde malé parkoviště a Kiosek pod Drábkama. Čepovaný Skalák 11° nás zachrání 😉

Dneboh, kiosek pod Drábkama

Dneboh, kiosek pod Drábkama

Dneboh, kiosek pod Drábkama

Dneboh, kiosek pod Drábkama

Z Dnebohu se vezeme busem směr Svijany. Tato linka (715) bohužel až do Svijan nejede. Z Loukova odbočuje na Žďár. Nicméně pan řidič byl velmi ochotný a v Loukově na zastávce nám domluvil přestup do za námi jedoucího zpožděného busu, který nás do Svijan vzal 👍

Svijany – Příšovice, Turnov-město, Hrubá skála

Pivovar Svijany

Pivovar Svijany

Ve Svijanech projdeme pod dálničním mostem. Na břehu Jizery zahlédneme několik Husic nilských, a zamíříme do areálu pivovaru. Restaurace má i velkou zahrádku. My volíme stůl uvnitř. Před druhou hodinou stíháme ještě nabídku denního menu. Výběrem svíčkové nešlápneme vedle. Byla naprosto TOP! 👌  Z piv postupně ochutnáváme Šlika, 450, Rytíře a Kvasničáka. Pivečka výborná.

Pivovar Svijany

Pivovar Svijany

V pivovarské restauraci chutnají svijany mnohem líp než v běžných hospodách. Po občerstvení ještě omrkneme podnikovou prodejnu a pěšky se vydáme na vlak do Příšovic. Poté s přestupem v Turnově, kde doplníme zásoby v Bille, pokračujeme do Hrubé Skály.

Turnov, žst.

Turnov, žst.

Na chvíli se zastavíme v motorestu Zavadilka. Dáme jedno nebo dvě… 😆 Zkoukneme část zápasu MS v hokeji Česko – Kanada a šlapeme po svých po modré až k zámku Hrubá Skála.

Hrubá Skála, zámek

Hrubá Skála, zámek

Tady někde budeme nocovat. A kde? To se ještě uvidí… Večer po 18h je u zámku občerstvení uzavřené. Takže povečeříme ze svých zásob na lavičce u parkoviště. Za druhou zákrutou od výklenkové kapličky nacházíme ve svahu fajnový skalní převis. Suchý, vystlaný listím a skrytý před případnými zvědavci. O noclehu je rozhodnuto. Večer lehce sprchlo, ale převis byl dostatečně velký, aby nás ochránil.


22.5.středa

Hrubá skála – hrad Valdštejn – Turnov – Klokočské skály: MAPY.CZ

Ráno se rychle sbalíme a jdeme posnídat opět k zámku ke stolečkům u parkoviště. Chvíli před naším odchodem už přijíždí auty provozovatelé bufetu, suvenýrů a parkoviště. Opouštíme Hrubou skálu a vydáváme se po červené značce kolem Adamova lože, přes arboretum k vyhlídkám: Na Kapelu a U Lvíčka.

vyhlídka Na Kapelu

vyhlídka Na Kapelu

vyhlídka U Lvíčka

vyhlídka U Lvíčka

Pokračujem k hradu Valdštejn, kde uděláme pivní přestávku v hospůdce U hradu. Uvítá nás cedule, že kuchyně je mimo provoz. Nevadí. Na oběd je stejně ješte moc brzo. Pivo mají. Rohozec 11° je zde takový průměr, ale osvěží. A neberou platební karty.

hospoda na Valdštejně

hospoda na Valdštejně

Další zastávkou je skalní vyhlídka Hlavatice. Vyhlídka na Turnov super. Už se těšíme do Turnovské pivnice na zdejší pivečko 😍

skalní vyhlídka Hlavatice

skalní vyhlídka Hlavatice

skalní vyhlídka Hlavatice, výhled na Turnov

skalní vyhlídka Hlavatice, výhled na Turnov

Kolem soch duchovní brány do Českého ráje klesáme do Turnova. Míjíme starý židovský hřbitov, vodní elektrárnu na Malé Jizeře a jsme u Turnovské pivnice Na Lukách.

Turnov, Turnovská Pivnice Na lukách

Turnov, Turnovská Pivnice Na lukách

Restaurace v moderním stylu, prostorná, ale působí trochu neosobně… Je něco málo po dvanácté, takže si můžeme vybrat z nabídky denního meníčka. A k tomu samozřejmě zdejší pivo: 8°, 10°, 12° (světlá i tmavá). Jídlo bylo dobré, ale takový průměr (ve Svijanech měli jídlo mnohem lepší). Ale zase pivko výborné 😋  Poseděli jsme trochu déle, protože venku začalo pršet… Nakonec vyrážíme do lehkého deště. Na Kopalově vyhlídce opět chvíli čekáme než déšť poleví. Ochutnáme Boží vodu z blízkého pramene a pokračujeme na Klokočské skály.

NS Klokočské skály

NS Klokočské skály

Omrknem jeskyni Postojná, která slouží jako zimoviště netopýrům. Mimo zimu je jeskyně volně přístupná. Nedaleko se nachází Husův dům.

NS Klokočské skály, Husův dům

NS Klokočské skály, Husův dům

Je zde několik skalních dutin a malých jeskyní. V jedné z nich přenocujeme.


23.5.čtvrtek

Klokočské skály – Besedické skály – Malá skála: MAPY.CZ

Ráno vyrážíme brzy. Projdeme Klokočskými průchody, dále vesnicí Klokočí až k rozcestníku Fialník.

boží muka Fialník

boží muka Fialník

Za dobré viditelnosti by byl odtud pěkný výhled na Klokočské skály, ale po včerejším dešti je zataže, mraky hodně nízko a viditelnost mizivá. Opustíme červenou značku a po modré dojdeme do obce Koberovy. V obchodě nakoupíme snídani. Nadlábnem se na lavičce zastávky autobusu. Zamíříme do Besednických skal. Postupně si projdeme Besednický skalní labyrint s vyhlídkovými místy.

Besedické skály, vyhlídka Českých bratří

Besedické skály, vyhlídka Českých bratří

Besedické skály, sluj Václava Sadovského

Besedické skály, sluj Václava Sadovského

Besednické skály, Husníkova vyhlídka

Besednické skály, Husníkova vyhlídka

Malá skála, Pantheon

Malá skála, Pantheon

Klesáme po červené značce do Malé Skály. Na poslední chvíli  dobíháme vlak do Turnova. Z Turnova máme hned přípoj do Hradce Králové. Při vystupování mi praskne v báglu plechovka piva a vyteče dovnitř. Takže hned na perónu zachraňuju vše z báglu. Naštěstí z plechovky vytekla slabá polovina obsahu. Ručníkem vytírám dno batohu a vracím věci zpátky. Protože není čas ztrácet čas… Ještě jsme neobědvali a máme žízeň 😆 Máme něco přes hodku čas do dalšího vlaku na Pardubice.

Zamíříme na zahrádku restaurace U Švagerků. Mají ještě denní meníčko, tak vybíráme hovězí vývar s nudlemi a burger s trhaným masem a zeleninou. Na čepu havlbrodský Rebel a hradecký Votrok. Votrok, i když má přívlastek hradecký, tak se vaří v Havlbrodě v pivovaru Rebel. Ačkoliv restaurace nemá vysoké hodnocení, tak jídlo bylo v pohodě. Porce dostatečně velké. Není to žádná vysoká gastronomie, ale to za ty ceny nelze ani očekávat. Pivko dobré.

Popojedeme vlakem do Pardubic a volný čas do odjezdu vlaku na Olmik využijeme k návštěvě pivnice na Macandě. Stará knajpa, kde se zastavil čas a kterých postupně ubývá… Chodí zde pivaři na sportovní přenosy. Na čepu europiva největších českých pivovarů. Ale tak dá sa… 😏

A to byla poslední putyka našeho letošního pivního vandru.


Účastníci: Petr, Vlasta

Fotogalerie

 

 

 


 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , | Napsat komentář

PIVNÍ VANDR ZÁPADNÍ ČECHY 2023

                  

                       PIVNÍ  VANDR  ZÁPADNÍ  ČECHY 

                                                  2023

                                       

Po loňském a velmi úspěšném pivním vandru na Velký Blaník jsme absolvovali ve stejném duchu i vandr letošní. Opět se zaměřením na tradiční a oblíbený nápoj 😆 Cestovali jsme vlaky, busy a pěšky. Postupně jsme navštívili několik malých pivovarů, hospůdek a restaurací v západních Čechách. Konkrétně v Karlovarském a Plzeňském kraji. Finálovým místem byla Plzeň.

Trasa:

Mariánské Lázně – Bečov nad Teplou – Toužim – Skoky – Žlutice – Chyše – Plasy – Plzeň.


16.5.úterý

Mariánské Lázně

Do Mariánek přijíždíme vlakem. Času není nazbyt a proto prohlídku města zahajujeme jízdou trolejbusem č.7. Vystoupíme v centru a po žluté značce si vyšlápnem kopec, kde stojí rozhledna Hamelika. Byla postavena v roce 1876.

Mariánské Lázně, rozhledna Halimeka (výhled)

Mariánské Lázně, rozhledna Halimeka (výhled)

Následuje sestup do lázní. Omrknem ‎Kostel Nanebevzetí Panny Marie. A přes Karolínu kolonádu dojdeme ke zpívající fontáně. Podle rozpisu má v 17h hrát skladba The Unforgiven od Metallica. A to si nemůžeme nechat ujít 😍

Mariánské Lázně, Zpívající fontána a kolonáda Maxima Gorkého

Mariánské Lázně, Zpívající fontána a kolonáda Maxima Gorkého

Následuje přesun přes kolonádu Maxima Gorkého na zastávku trolejbusu a jedeme zpět k nádraží. Odtud je to jen kousek do minipivovaru Kronl. Naše první pivní zastávka letošního vandru 😎

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, minipivovar Kronl

Mariánské Lázně, vyhlídková věž

Mariánské Lázně, vyhlídková věž

Asi za hodinu po našem příchodu do minipivovaru dorazil Marcel. Třetí do mariáše. Jsme komplet. Po vydatné ochutnávce zdejšího pivního moku odcházíme k vyhlídkové věži, kde přenocujeme.

Od věže se zrovna chystají k odchodu místní domorodci, kteří zde rozdělali oheň. Super. Máme ušetřenou práci. Oni s uhašením a my s rozděláváním 😀 Vypijeme PETky z pivovaru, proložíme pivko rumíkem a jdem chrnět. Pořádně tady na kopci protahuje. V noci byla docela kosa 😐 Vhodnější na přespání by asi byl altánek dole pod kopcem, ale tam by zase nešlo rozdělat oheň…


17.5. středa

Mariánské Lázně – Bečov nad Teplou – Toužim – Skoky

Ráno se přesuneme na vlakovou zastávku Mariánské Lázně – město. Jedeme do Bečova nad Teplou.

Bečov nad Teplou, žst.

Bečov nad Teplou, žst.

Projdeme si město, nádvoří zámku a hradu s přilehlou zahradou. Já se trhnu od zbytku skupiny a vylezu si na protější kopec s křížem, kde je i turistický přístřešek. A hlavně krásný výhled na město.

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, hrad a zámek

Bečov nad Teplou, vyhlídka Na Zelené (výhled)

Bečov nad Teplou, vyhlídka Na Zelené (výhled)

Petr s Marcelem jdou mezitím otestovat 🍺 do restaurace Stará Pošta. Sraz je na nádraží u vlaku do Toužimi.

V Toužimi je to z vlakového nádraží do centra asi 1,5km. Pohodová procházka před obědem. V COOPu nakoupíme buřty na večer a na oběd se zastavujeme U Štadlerů. Uvnitř je to hodně malé, stísněné a ještě je téměř plno. Ale vmáčkneme se. Na meníčku je výběr ze dvou jídel a jedna polívka. Na čepu mají gambáč 10°, překonáváme se a dáváme si aspoň malý pivo. Ale je to sračka 🤮 Nicméně obsluha ok, jídlo je v pohodě a cena ještě lepší.

Toužim, náměstí Jiřího z Poděbrad, Morový sloup

Toužim, náměstí Jiřího z Poděbrad, Morový sloup

Omrknem náměstí, vyfotime se s Jiřím z Poděbrad a počkáme na bus do Radyně. Odtud půjdeme pěšky k poutnímu místu Skoky.

Vyrážíme za sluníčkového počasí po modře značené Skokovské stezce. Jdem pohodovým tempem přes zaniklé mlýny na říčce Střele do Sovolusk.

bývalý Tomšův Mlýn

bývalý Tomšův Mlýn

První zastávkou je kaplička sv.Jakuba, ve které mají ještě vánoční výzdobu 😂 Ale hlavně je zde volně k dispozici turistické razítko 👍 Druhá zastávka je u zdejšího rybníku, kde sovoluský hastrman má žízeň stejně jako my…, a dost možná že i větší 😁

Sovolusky, žíznivý hastrman :-)

Sovolusky, žíznivý hastrman 🙂

Něco před 17h jsme u poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skocích. Kolem kostela i uvnitř je živo. Zítra se zde koná poutní mše NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ. Členové spolku Pod Střechou dělají přípravy. Přiložíme ruku k dílu a pomůžeme se stěhováním lavic a dalšího nábytku. Potom se nás ujme jeden z členů spolku. Provede nás po kostele a obeznámí nás s jeho pohnutou historií. Večer strávíme u ohně opékáním buřtů a popíjením slivovičky. Přespíme v bývalé konírně vedle zájezdního hostince.

Skoky, poutní místo

Skoky, poutní místo

Skoky, kostel Navštívení Panny Marie

Skoky, kostel Navštívení Panny Marie

Skoky, bývalý Schopfův hostinec


18.5. čtvrtek

Skoky – Žlutice – Chyše – Plasy

Ráno po snídani si více prohlédneme celý poutní areál. U hostince je nepoužívaná stará studna, ve které se v roce 1982 utopila poslední obyvatelka Skoků. Nahoře nad studnou je vyhlídkové místo, odkud je vidět vodní nádrž Žlutice.

Skoky, výhled na vodní nádrž Žlutice (v pozadí Dlouhý vrch)

Skoky, výhled na vodní nádrž Žlutice (v pozadí Dlouhý vrch)

A v neposlední řadě je nutné navštívit místní hřbitov s márnicí. U hřbitova jsou umístěny infotabule s velice vtipně popsaným posledním rozloučením s nebožtíkem při odchodu z tohoto světa.

Skoky, infotabule u hřbitova

Skoky, infotabule u hřbitova

Kolem Velkého kříže na rozcestí nad Skokami se vydáváme po poutní stezce do Žlutic. Pozor, stezka je sice značena modrou osmicípou hvězdou, ale značení není souvislé a místy se úplně ztrácí. Na mapy.cz není vůbec zaznačená !!! Cestu jsme konzultovali s členy spolku Pod střechou, kteří cestu podrobněji popsali a řekli několik záchytných bodů. Více se o přístupových cestách píše na stránkách spolku. Ještě dodám, že stezka, kterou jsme šli vede přes Peklo 😈 A opravdu to není trasa na pohodu :mrgreen:

Skoky, údolí Ratibořského potoka

Skoky, údolí Ratibořského potoka

retenční nádrž pod vrchem Doubrava

retenční nádrž pod vrchem Doubrava

Asi po třech hodinách jsme přes Verušice došli do Žlutic. Jdeme rovnou na nádraží, odkud nám pojede vlak. Na oběd se zastavujeme v pivnici U nádraží, kde se zastavil čas někdy v 80 letech minulého století…  Ale vaří zde dobrá meníčka a čepovaný Radegast také není nejhorší. Navíc obsluha je víc než příjemná.

Žlutice, pivnice Na nádraží

Žlutice, pivnice Na nádraží

Do Chyše se přesunujeme vlakem. Nádraží je úplně na okraji městečka s necelými 600 obyvateli. Nás zajímá zámek s přilehlým minipivovarem.

Chyše, zámek

Chyše, zámek

Restaurace moc pěkná, obsluha příjemná, pivo Prokop 12° takový průměr, pšeničný speciál byl lepší 😉

Chyše, zámecká restaurace s minipivovarem

Chyše, zámecká restaurace s minipivovarem

Do města Plasy se opět přesunujeme vlakem. Přímo ve stanici je „kašna“ s čůrajícím chlapečkem a hned vedle otevřený bufet (na čepu komerční trojboj:gambáč, kozel, plzeň). Není důvod se tady zdržovat. Ještě za světla si projdeme město. Vezmeme to kolem rybníku a letního amfiteátru. V sobotu zde na letní noci hraje Brutus, ale my už tu bohužel nebudem  😐

Plasy, prelatura (rezidence opata)

Plasy, prelatura (rezidence opata)

Historické centrum s opatstvím a kašnou je v rekonstrukci.  Zakotvíme v Knížecím pivovaru.

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Plasy, knížecí pivovar

Na čepu je široká nabídka piv a zdržíme se do pozdních večerních hodin 😆 Nocleh zařídil Marcel v „přístavku“ :mrgreen:  u jednoho místního domorodce.


19.5. pátek

Plasy – Plzeň

Ráno vlakem přejedeme do Plzně. Čeká nás krátká prohlídka historického centra a o něco delší návštěva některého z místních lokálů. Pěšky jdem z nádraží do centra na  náměstí Republiky. Okoukneme budovu radnice, katedrálu sv.Bartoloměje a nezapomeneme si šáhnout na andělíčka Ošahánka 😎

Plzeň, nám.Republiky

Plzeň, nám.Republiky

Plzeň, nám.Republiky, katedrála sv. Bartoloměje

Plzeň, nám.Republiky, katedrála sv. Bartoloměje

Řeku Mži přejdeme po Rooseveltově mostě a zakotvíme v Saloonu Roudná. Chtěli jsme zkusit nějaký podnik, který není úplně v centru a čepuje svoje pivo. Přišli jsme v době oběda a zkusili i meníčko. Jídlo bylo výborné a Roudeňák 10°C  neměl chybu!

Z Plzně jsme pokračovali vlakem do Prahy a odtud zpět na Moravu. Letošní pivní vandr se díky hezkému počasí vydařil na jedničku.


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PŘECHOD VELKÉ FATRY 2023

                            

                                PŘECHOD  VELKÉ  FATRY

                                          Turčianský hrebeň

                                                     2023

 

Velká Fatra je pohoří na středním Slovensku v Žilinském kraji a menší části v Banskobystrickém kraji. Hlavní hřeben začíná na jižním okraji horou Krížna a postupuje na sever přes Ostredok na vrchol Ploská, kde se rozděluje na dvě souběžné větve. Východní – Liptovský(více navštěvovaný) a Západní – Turčianský(zalesněný a divoký). Mezi nimi se táhne Ľubochnianská dolina, která je s délkou více než 25 km nejdelší dolinou na Slovensku. Nejvyšší horou Velké Fatry je Ostredok s nadmořskou výškou 1596 m.n.m.

Trasa:

Krpeľany – Prislop – Kľak – Borišov – Ostredok – Kráľova Studňa – Dolný Harmanec.


4.9.pondělí

Krpeľany – Ľubochnianské sedlo – Vyšné Rudno – Koliba Prislop: MAPY.CZ

Do Krpeľan přijíždím vlakem. U zastávky je možné navštívit Novou krčmu nebo COOP a doplnit zásoby. Po zelené značce projdu obcí a krátce se zastavím u vodní elektrárny, která byla postavena v roce 1957 na vodní nádrži Krpeľany.

Krpeľany, vodní elektrárna

Krpeľany, vodní elektrárna

Pokračuji k turistické základně KST Krpelany. Je zde možnost dobrat vodu, odpočinout si nebo použít kadibudky.

Krpeľany, KST chata Tiesňava

Krpeľany, KST chata Tiesňava

Krpeľany, NS Tiesňava

Krpeľany, NS Tiesňava

Odtud už cesta začíná stoupat. Následuje Lubochnianské sedlo. Zelenou značku vyměním za červenou. Dál už pujdu po Velkofatranské magistrále. Asi 600m od sedla, na pravé straně, se na okraji horské louky nachází bouda s posedem. Uvnitř je trocha sena a může posloužit jako nouzový bivak v případě nepříznivého počasí. Z Vyšného Rudna (1056m) už začínají výhledy na VF. Kousek od rozcestníku jsem objevil v trávě užovku.

Nad pramenem Kutinská, výhled na Kľak

Nad pramenem Kutinská, výhled na Kľak

Přibližně v polovině cesty mezi Vyšným Rudnem a sedlem Prislop je vydatný pramen Kutinská. Scházím do sedla, kde stojí koliba Prislop.

Sedlo Príslop (935m)

Sedlo Príslop (935m)

Sedlo Príslop (935 m), koliba

Sedlo Príslop (935 m), koliba

Dnes v ní prespím. Za kolibou teče slabý pramen. Kromě několika plchů, kteří řádili celou noc v odpadcích, které zde zanechali “bordelturisti”, je celou noc klid. Tedy až na troubení jelenů 😁


5.9.úterý

Koliba Prislop – Kľak – Jarabiná – Malý Lysec – Javorina – Chata pod Borišovom,rozc. – Košariská salaš: MAPY.CZ

Ráno je jako vymalované. Sluníčko, bezvětří a mě čeká nejnáročnější část celého přechodu Velké Fatry. Bezmála 2900 výškových metrů. Motokros :mrgreen:   Výstup na nejvyšší vrchol turčianské větve Velké Fatry Klak(1394m) je zážitek… 😆

Kľak (1394m)

Kľak (1394m)

Odměnou jsou parádní výhledy na všechny světové strany. Pokračuji přes další vrcholy Svrčník, Vyšná Lipová a Jarabiná na Malý Lysec. Je to masakr a výhledy téměř žádné 🙁  Tady už vím, že za světla na salaš na Košariskách nedojdu… Následuje Štefanová a Javorina.

Javorina (1327m)

Javorina (1327m)

Javorina (1327m), výhled na Ploskou

Javorina (1327m), výhled na Ploskou

Přejdu poslední vrchol dnešního dne Šoproň a stojím v sedle Pod Borišovem. Začíná se stmívat. Chvíli zvažuji zda nebude lepší přespat na chatě pod Borišovom, ale nakonec se rozhodují, že to dojdu až na Košariska. Pod chatou u pramene Belianského potoka doberu vodu a za svitu čelovky jdu asi 40min k salaši. Za celý den jsem nepotkal žádného turistu. Turčianská část Velké Fatry není moc navštěvovaná. Proč asi… :mrgreen:

Je vidět, že o salaš se začal někdo starat. Nový stolek a palandy na přenocování jsou toho dokladem. Není to žádný luxus, ale v případě nepohody naprosto dostačující. Kousek od salaše má téct slabý pramen. Ale za tmy už tam nejdu. Vody mám dost a naberu si až ráno.


6.9.středa

Košariská salaš – Chata pod Borišovom – Ploská – Salaš pod Suchým – Ostredok – Krížna – Kráľova studňa – Salaš nad Kráľovou Studňou: MAPY.CZ

Košariská, koliba

Košariská, koliba

Ráno doberu vodu. Nafotím salaš a vyrážím k Borišovu. U rozcestníku Nad Studeným se na chvíli zakecám s turistkou, která zde chytá mobilní signál. Ale musím pokračovat dál…

Borišov (1510m)

Borišov (1510m)

Na Ploskou je to dobrej krpál, obzvlášť když jde člověk natěžko, s plným báglem… Na vrcholu udělám 15 minutovou pauzu.

Ploská (1532m)

Ploská (1532m)

Z Ploské pokračuji do sedla Chyžky a přes Koniarky dojdu k salaši pod Suchým vrchem.

Salaš pod Suchým Vrchom

Salaš pod Suchým Vrchom

Tady už potkávám více turistů, kteří jdou jen s malým batůžkem na chatu pod Borišovom. Dělám pauzu na oběd. Zdejší salaš je nadstandartně vybavená… a to včetně kamen, kadibudek a nedalekého pramene vody. Nicméně přespání zde mě v mém itineráři nevycházelo. Asi 400m opodál je další salaš, Mandolína. Z cestičky na Suchý vrch ještě výhledny nejsou, ale ze Suchého vrchu už to začne…

Suchý vrch (1550m)

Suchý vrch (1550m)

Odtud až na Kráľovu studňu jsou vrcholy prosté stromů a celou cestu jsou parádní výhledy na všechny strany.

Suchý vrch (1550m), výhled na Borišov a Ploskou

Suchý vrch (1550m), výhled na Borišov a Ploskou

Frčkov (1585m), výhled na Ostredok

Přes Ostredok (nejvyšší vrchol Velké Fatry), Frčkov dojdu na Krížnou. Zde je možné se pohybovat jen po části vrcholu. Jeho větší část zabrala slovenská armáda, která zde má radarové zařízení pro letecký provoz.

Krížna (1574m)

Pod Krížnou, vpravo od červené značky, žene bača po úbočí stádo kraviček. Později se s ním setkám u salaše nad Kráľovou studňou. U vydatného pramene Kráľova studna doberu vodu a vyrazím do mírného kopce k salaši.

pramen Kráľova studňa, v pozadí Kráľova skala (1377m)

pramen Kráľova studňa, v pozadí Kráľova skala (1377m)

Nedaleko stojí salaš Smrekovica, ale tu má době pastevecké sezóny obsazenou bača. Přebývá v ní od června do září. Zbytek roku je volně přístupná. Za salaší stojí památník SNP a partyzánský bunkr.

Kráľova studňa, salaš

Kráľova studňa, salaš

Salaš nad Kráľovou studnou je pro turisty volná celoročně. Nic v ní, kromě dřevěných paland, není. Ale spolehlivě, zatím, ochrání před nepohodou. Chvíli po mě k salaši přichází další turista, slovák. Dáváme se do řeči. Dělá přechod VF, Liptovské části. Spát uvnitř nechce. Postaví si Tarp vedle salaše. Slyšíme sílící zvuk kravských zvonů a štěkot pasteveckých psů. A po chvíli k nám přichází bača se psy (2 němečtí ovčáci). Je zvědavý na turisty. Proberem odkud kdo je a kam jde. Bača chce okolo 20 září ukončit pasení a hnát stádo (má 100 kusů krav) dolů. Říká, že na horách už začnou mrazíky. Dodává, že tak nádherné počasí jako je letos, nepamatuje několik let dozadu.


7.9.čtvrtek

Salaš nad Kráľovou Studňou – Kráľova Studňa,hotel – Horná Túfna – Veľký tunel – Dekrétova jaskyňa: MAPY.CZ

Ráno si přispávám. Dnes mě čeká jen kratká,asi 12km trasa, takže není třeba nikam kvaltovat. Tarp vedle salaše zmizel a spolunocležník už je pryč. Posnídám, sbalím věci a vydám se dolů k pramenu dobrat vodu. U pramene chvíli pokecám s cyklistou, který také nabírá vodu. Je první, kterého vidím jet na obyčejném kole. Včera i dnes ráno jeli všichni na e-kolech.

hotel Kráľova Studňa

Scházím pomalu k hotelu Kráľova Studňa. Bufet v přízemí otvírá v 10h a tak si dávám jednoho Urpinera. Čtvrtý den na treku chutná skvěle, ale ta cena 3€ za 10° 😯  Okolo 11h přijíždí další a další cyklisté. Přestože je všední den, tak nádherné počasí přilákalo na hory spousty lidí…

hotel Kráľova Studňa

hotel Kráľova Studňa

Cesta od hotelu po prašné cestě není nijak zajímavá. Pauzu udělám u přístřešku pod Krásným kopcom. Bouda má nejlepší roky za sebou, ale pořád ještě dobře ochrání před deštěm anebo před silným sluníčkem. Na rozcestí odbočím na zelenou a u dalšího přístřešku Nad Tufnou vcházím do lesa. Panuje tu fajnový stín. U jeskyně Horná Túfna dělám pauzu a věnuji asi 20 minut prohlídce.

jeskyně Horná Túfna

jeskyně Horná Túfna

Další cesta dolinou vede z velké části potokem Túfna. Několikrát ho přeskakuji. Dole u bývalé měřící stanice stojí funkční přístřešek.

Vyfotím si Velký tunel, který měří téměř 4 700m a je nejdelším železničním tunelem na Slovensku. Vede pod sedlem Šturec. Je součástí tunelového komplexu 12km na trati, která spojuje Banskou bystrici a Turčianské Teplice.

Dolný Harmanec, Velký tunel

Dolný Harmanec, Velký tunel

Krátce se zastavím na žel.stanici Harmanec jaskyňa. Nedá se k ní dostat autem. Musí se pěšky vystoupat po klikaté cestičce. Vlaky, rychlíky, tu pouze projíždějí. Osobní vlaky zde už nejezdí.

žst. Harmanec jaskyňa

žst. Harmanec jaskyňa

Pod Harmaneckou jeskyní se nachází motorest Čierna ovca. A v jejím sousedství malá vodní nadrž, která je součástí vodní elektrárny.

Dolný Harmanec, nádrž malé vodní elektrárny

Dolný Harmanec, nádrž malé vodní elektrárny

Místní se v ní koupou. U nádrže stojí pěkný zděný přístřešek, který je využíván i jako příležitostná převlékárna. Je zde dlouhý stůl a lavice.

Dolný Harmanec, přístřešek u nádrže malé vodní elektrárny

Dolný Harmanec, přístřešek nádrže malé vodní elektrárny

Od přístřešku vede nahoru mezi stromy úzká cestička k Dekrétově jeskyni.

Dolný Harmanec, Dekrétova jaskyňa

Dolný Harmanec, Dekrétova jaskyňa

Je volně přístupná a využívaná k lezení. Dnes v ní přespím.


8.9.pátek

Dekrétova jaskyňa – Vodný žlab – Dolný Harmanec,bus : MAPY.CZ

Poslední den si ráno projdu část doliny Rakytovo. Kromě studánek je zde vodní dřevěný žlab, kterým se v minulosti splavovalo dřevo z horních částí lesa do údolí. Žlab o délce 2450m je částečně ještě funkční. Ale nepoužívá se už ke komerčnímu plavení dříví. Nicméně kdo chce, může si vzít poleno a plavení dříví vyzkoušet 😉

Dolný Harmanec, vodní žlab Rakytovo

Dolný Harmanec, vodní žlab Rakytovo

Při ústí žlabu do potoka Harmanec stojí malá vodní elektrárna. Zbudovaná v roce 2015. Je osazena třemi Bankiho turbínami. Celá elektrárna má výkon 165kW. Okolo jsou lavičky na kterých lze posedět a odpočívat.

Dolný Harmanec, malá vodní elektrárna

Dolný Harmanec, malá vodní elektrárna

Od elektrárny se vracím před motorest na zastávku busu a odjíždím na vlak do Banské Bystrice.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

ORAVA – SKORUŠINSKÉ VRCHY 2023

                           

                        ORAVA – SKORUŠINSKÉ  VRCHY

                                                    2023

 

Skorušinské vrchy se nacházejí na Slovensku na Oravě, severozápadně od Západních Tater. Nejvyšší vrch je Skorušina (1314m) v severovýchodní části pohoří.

Trasa:

Podbiel – Machy – Kopec – Malé Borové – Grúň – Malatiná – Tupá skála – Dolný Kubín


30.5.úterý

Podbiel: MAPY.CZ

Oravský Biely Potok – Machy – útulna od Kopcom: MAPY.CZ

Do Podbielu přijíždím vlakem. Sluníčko připaluje a proto se hned vydám po naučné stezce na Červenou skálu(695m), která se tyčí 130 m vysoko nad řekou Oravou. Na vrcholu je tur.přístřešek a hlavně parádní výhled na obec Podbiel a Roháče.

Podbiel, Červená skala (výhled)

Podbiel, Červená skala (výhled)

Na zpáteční cestě se krátce zastavím u vodopádu. Potok zde protéká skalním oknem a z něho padá několik metrů dolů. Pod vodopádem je malá plošina na kterou lze vyjít zespodu.

Z Podbielu do Oravského Bieleho Potoka se svezu busem. Přece jen už čas pokročil (16:30) a ještě mě čeká cca 10km stoupání na Kopec. Na konci Podbielu, na levé straně, lze vidět Františkovu huť. Je to ruina bývalé železárny z roku 1836.

Od zastávky jdu po červené značce, která vede kolem hřbitova. Zajímavostí je, že KST tuto cestu značí červeně, zatímco mapy.cz od Seznamu cestu na Kopec vedou jako cyklotrasu 8401. Ovšem ještě cca půl roku zpět ji měly označenou jako červenou tur.značku 🙄

Oravský Biely Potok

Oravský Biely Potok

Sluníčko pálí a nohy dostávají do kopce zabrat. Krátkou odpočinkovou zastávku dělám po cca 2,5 km u přístřešku, který zde postavili zřejmě polovníci.

Následuje Mnich(1109m) a odtud už není daleko na vrchol Machy(1202m). V roce 2021 zde byla vystavěna rozhledna, která stojí v katastru obce Zuberec. Je volně přístupná, nachází se zde i přístřešek s podlahou vydlážděnou kameny. Večerní výhled na Roháče je luxusní!!!

Machy (1201m), rozhledna

Machy (1201m), rozhledna

Nicméně zde fouká dost silný a studený vítr. K útulni pod Kopcom je to ještě asi kilometr. Okolní svahy jsou bez stromů. Dřevěná útulna je z dálky dobře viditelná.

Kopec (1251 m)

Kopec (1251 m)

Ze sedla Prieková je nádherný výhled na zapadajícím sluníčkem osvícené Roháče.

Sedlo Prieková, výhled na Západní Tatry

Sedlo Prieková, výhled na Západní Tatry

Martánova útulna je postavená v roce 2022, takže „svítí“ novotou. Dole jsou tři lavice a stůl. Na poval se leze po žebříku. Voda v okolí není. Venku je zbudované ohniště.


31.5.středa

útulna pod Kopcom – Malé Borové – Súšava – Pajta na Grúni:MAPY.CZ

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

útulna pod Kopcom (Martánova koliba)

Ráno nebylo po silném větru ani památky. Na vrchol Kopce(1251m) je to asi 200m. Výhledy žádné. Na rozcestí pokračuji po červené značce. Po 500m klesání přijdu ke starému přístřešku Krivá. Zjevně se už moc nevyužívá.

Po hodině chůze jsem nad vesnicí Malé Borové. Nedaleko rozcestníku stojí další přístřešek, ale i on už má svoje nejlepší roky za sebou.

Malé Borové

Malé Borové

Rozhledna Súšava

Rozhledna Súšava

Projdu kolem Polianky (1066m) a cca za 750m odbočím na neznačenou lesní cestu, která se posléze změní v úzkou pěšinu a ta mě dovede k rozhledně Súšava. Stojí kousek od stejnojmenného vrcholu (1077m).

Dřevěná rozhledna měří necelých 17m a byla postavena v roce 2013 z financí obce Chlebnice a penzionu Pri Veži. Výhledy jsou směrem na severozápad částečně omezeny růstem okolních stromů. Ale stále lze ještě vidět Západní Tatry, Chočské vrchy, Malou Fatru a Nízké Tatry. Od rozhledny do Velkého Borového vede místní značená naučná stezka.

 

 

Veľké Borové

Veľké Borové

Další „rozhledna“, nazývaná Veža, stojí na okraji obce Velké Borové. Vznikla přestavbou trafostanice v roce 2002. Vysoká je asi 11 m. Ochoz je volně přístupný celoročně. Naproti přes cestu se nachází již vzpomínaný penzion Pri Veži. Dnes ovšem zavřený a přitom by v horkém dní občerstvení bodlo. Voda mi už téměř došla 😟

rozhledna Veľké Borové

rozhledna Veľké Borové

Naštěstí o 300m dál (vpravo od červené tur.značky) je vydatný pramen s výbornou studenou vodou. Doplňuji PETky na maximum, což se později ukáže jako víc než prozíravé 😉

Další studánka pod vrchem Diel (1051m) je vyschlá a stejně tak i další možné zdroje vody u Pajty na Grúni. V nouzi by se dala voda nabrat z prameniště asi 250m pod Pajtou směrem na východ, kam jezdí místní polovníci přikrmovat zvěř. Ale vody je zde teče málo, takže hrnek na nabírání sebou a velkou dávku trpělivosti.

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni

Pajta na Grúni je zrekonstruovaná původní koliba. Říká se jí také filmová Pajta. Točili se zde záběry filmů Perinbaba a Sokoliar Tomáš (v ČR Král sokolů). Dnes už se zde ovce nechovají, ale jsou zde vystaveny kopie fotografií starých bačů a jejich pomocníků a dokumentují tak život v minulém století na slovenském venkově. Za Pajtou je ohniště se špalky a lavicemi. Uvnitř se dá na velké dřevěné palandě přenocovat. Nicméně místo je hojně navštěvované, takže klidu si zde případný nocležník moc neužije. V době mého krátkého pobytu přes jednu noc zde byla v podvečer  jedna rodinka na motorkách a od půlnoci do rána zde 4x zastavilo auto s polovníkami. Takže o kvalitním spánku uprostřed přírody se mi mohlo tak leda zdát 😢


1.6.čtvrtek

Pajta na Grúni – Malatiná – Vlčinec – kaplička sv.Vendelína – Tupá skála: MAPY.CZ

Grúň, výhled na Malatinú a Malou Fatru

Grúň, výhled na Malatinú a Malou Fatru

Od rána svítí sluníčko. Bude hic! Po žluté značce se dostanu do obce Malatiná, kde v místním COOPu doplním zásoby a odměním se jedním vychlazeným 🍺 v plechovce. Tady se poprvé setkám s nedotaženým systémem výkupu použitých obalů od nápojů. Plechovky i PETky zálohují, ale nevykupují zpět!!! Že mám plechovku vyhodit před obchodem do koše nebo ji vrátit v Dolným Kubíně, kde mají na výkup automat. Tak určitě 😂

Jdu po silnici nahoru nad obec a napojím se na červenou značku. Po ní si to šlapu až na Bačov stolec nad vesnicí Osádka. Sluníčko má dnes svůj den. Peče a peče…

Bačov stolec

Bačov stolec

Z minirozhledny je krásný výhled na okolní přírodu a hlavně na Velký Choč a Malou Fatru. Součástí Bačova stolce je i houpačka. Turisté se zde mohou zapsat do návštěvní knihy.

Bačov stolec, výhled na Osádku a Velký Choč

Bačov stolec, výhled na Osádku a Velký Choč

Bačov stolec, výhled na Malou Fatru

Bačov stolec, výhled na Malou Fatru

Přímo na červené značce, u vrchu Šlahôrka(788m), je zřízeno ohniště s posezením zbudované místními občany.

Další moje kroky vedou ke kapličce sv.Vendelína. Pod okolními vzrostlými stromy je příjemný chládek a návštěvník si zde může odpočinout na lavičkách. Případně opéci buřty na ohni.

Kaplička svatého Vendelína

Kaplička svatého Vendelína

Za kapličkou uhýbám z červené značky a dál už jdu mimo značení směrem na Ostrou a Tupou skálu. Kousek přes louku, kousek po silnici, kousek přes pole a kousek lesem až dojdu k oběma skalám. Ostrá je o 4m vyšší než Tupá. Ale v dnešním horkém dni mě bude stačit vylézt jen na jednu, na Tupou (810m). Výhledy jsou hodně podobné těm ostatním ve zdejším regionu. Západní Tatry, Velký Choč, Malá Fatra.

Tupá skála (810 m), výhled na Velký Choč

Tupá skála (810 m), výhled na Velký Choč

Dnešní noc strávím v útulni pod Tupou skálou. Dřevěná útulna má svoje nejlepší roky za sebou. Střecha je na několika místech děravá, ale jako základna pro přenocování pořád ještě poslouží. Jsou zde dvě ohniště. Voda žádná. A je tu klid.


2.6.pátek

Tupá skála – Dolný Kubín: MAPY.CZ

Ráno si přivstanu, abych si stihnul v Dol.Kubíně doplnit zásoby a odjet vlakem. Cestou se ještě krátce zastavím u Cyrilometodějského kříže, který se tyčí nad Vyšným Kubínem. Hned vedle Tupé skály.

Cyrilometodějský kříž nad Vyšným Kubínem

Cyrilometodějský kříž nad Vyšným Kubínem

Dolný Kubín

Dolný Kubín


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , | Napsat komentář

SLANSKÉ VRCHY 2022

                                         

                                           SLANSKÉ  VRCHY

                                       (severní část pohoří)

                                                    2022

Slanské vrchy je vulkanické pohoří na východě Slovenska, které se táhne od Prešova kolem Košic až do Maďarska. Nachází se zde velké množství přírodních zajímavostí a vyhlídek.

Trasa:

Ruská Nová Ves – Javornická Poľana – Čierna hora – Starý priateľ – Práporec – Šimonka – Zlatá Baňa – Ruský Nová Ves


12.9.pondělí

Ruská Nová Ves – Zbojnický hrad: MAPY.CZ

Vlakem cestuji do Prešova a pak busem č.46 do Ruské Nové Vsi. Odtud pěšky po červené značce vyrážím na Zbojnický hrad, nazývaný také Solnohrad. Cestou míjím historický vodojem z roku 1936, podcházím stožár ZVN 400kV a po necelé hodince stojím pod hradem. Nejprve zkontroluji stav vody ve studánce. Stojatá voda, max. na převaření. Solný potok pod hradem je vyschlý. Naštěstí mám svoje zásoby vody včetně pivka 😎 Shazuji bágl na lavičku u ohniště a jdu na prvotní prohlídku hradu než se setmí. Výhled je úchvatný. A kvůli výhledům je hrad hojně navštěvovaný, protože z hradeb se toho zase tolik nedochovalo.

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad), výhled na Prešov a okolí

Zbojnický hrad (Solnohrad), výhled na Prešov a okolí

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Zbojnický hrad (Solnohrad)

Rozdělám oheň. na večeři budou buřty. Začíná se ochlazovat. Dva dny souvisle pršelo a vzduch je chladný. Spát budu na povale tur.přístřešku. Na žebříku je znát zub času, ale vylézt se po něm dá…


13.9.úterý

Zbojnický hrad – Javornická Poľana – Hanušovské sedlo – Čierna hora – Hermanovský hrebeň – chata za Oblíkom – Údolie obrov – útulna Starý priateľ:  MAPY.CZ

Zbojnický hrad (Solnohrad), ranní výhled na Prešov

Zbojnický hrad (Solnohrad), ranní výhled na Prešov

Ráno před odchodem vyběhnu na hrad a pokochám se výhledem na okolí. Pak už šlapu do kopce k chatě Sova. U studánky dobírám vodu. Je to asi nejvydatnější studánka na kterou během vandru po severní části Slanských vrchů narazím. U chaty je velké ohniště s lavičkami.

studánka pod chatou Sova

studánka pod chatou Sova

Nad Remetovou (937m) udělám krátkou přestávku. Výhled je omezený větvemi stromů. Zajímavostí je teploměr připevněný na stromě. Během následujících dní narazím na další teploměry upevněné povětšinou na stromech poblíž turistického značení. Kolem chaty Fricka pokračuji na Javornickou Poľanu. Studánka cca 250m nad Frickou je téměř vyschlá… Pár desítek metrů před Javornickou Poľanou vyplaším statného jelena. V rychlosti ho vyfotím jak přeskakuje cestu a mizí v lese. Javornická Poľana je kouzelné místo. Připomíná Hraničky v Rychlebkách. Nachází se tu krytý sůl s lavicemi, ohniště a kdo chce může se zapsat do návštěvní knihy.

Javornícka poľana (960m)

Javornícka poľana (960m)

Šarišské Moai - Vartáše

Šarišské Moai – Vartáše

Na Tri chotáre (1025m) je to zase do kopce 😆  Výhledy odtud nejsou žádné. Pokračuji do Hanušovského sedla. Odtud cesta prudce stoupá k Vartášom. Nazývané také Šarišské Moai. Jsou pozůstatkem vulkanické činnosti v třetihorách. Skály jsou na docela prudkém svahu a po listí to dost klouzalo.

Lysá (956m) je zalesněný vrchol podobně jako Tri Chotáre, takže bez výhledů. Studánka pod Lysou je upravená, ale téměř bez vody. Sem tam kapka. Tady potkávám prvního turistu. Jde opačným směrem a jen nalehko s malým batohem.

 

U Zbojnických skal se nějakou dobu zdržím, abych si je prohlédnul. Někdo tu vybudoval ohniště s kamenným ohrazením proti větru. Za pěkného počasí romantické místo na přespání 😉  Na okraji nejzápadnějších skal je částečný výhled omezený větvemi stromů.

Zbojnícke skaly

Zbojnícke skaly

https://eu.zonerama.com/galerievlasta/Photo/8943104/346398903

Zbojnícke skaly

Čierna hora (1073m) je druhý nejvyšší vrchol Slanských vrchů, ale je zalesněný, takže opět bez výhledů. Ale je tu ohniště a taktéž teploměr.

Čierna hora (1073m)

Čierna hora (1073m)

Přes Adamovo peklo klesám do sedla Červená Mláka. V sedle nic zajímavého není a tak šlapu dál k rozcestníku Hermanovský hrebeň. Tady odbočuji doleva na modrou značku a pokračuji na Lúku za Oblíkom. Pod vrcholem zvaným Kuria hora (823m) je odbočka k útulni Demänovica (zvaná též Kurín). Ale ani se tam nejdu podívat. Dle info z webu hiking.sk je v dezolátním stavu a pramen vody taktéž 😥

Oblík (925 m)

Oblík (925 m)

U chaty za Oblíkom je ohniště s lavičkami a pramenem. Bohužel momentálně vyschlým. Netekla ani kapka… V nouzi se dá přenocovat na kryté terase chaty. Anebo vyzkoušet polovnickou kazatelnu na protější straně louky. Nebyl jsem u ní, ale pravděpodobně na krytém ochozu by se přenocovat dalo.

louka za Oblíkom

louka za Oblíkom

Asi 800m od chaty za Oblíkom je u cesty mezi stromy a kameny studánka Na Šolavej. Pramen teče silně. Doplnil jsem si zásoby vody na maximum.

studánka Na Šolavej

studánka Na Šolavej

Pokračuji Údolím obrů. Vede tudy NS a je tu na málém prostoru spousta zajímavostí včetně pověstí k nim vázaným. Lze tu vidět Obří nohu, Rajzovanou skálu, Sokolí skálu, Havraní skálu a další…

Údolí obrů, stopa obra

Údolí obrů, stopa obra

Údolí obrů, Rajzovaná skála

Údolí obrů, Rajzovaná skála

Naproti Kukorelliho chaty je dřevěný tur.přístřešek a vedle altánek s tekoucím minerálním pramenem. Je zde obecní vývěska, že pramen je pitný. Takže kdo má chuť, může ochutnat. Voda má železitou příchuť.

Hermanovce nad Topľou, tur.přístřešek

Hermanovce nad Topľou, tur.přístřešek

O 200m dál je útulna Starý priateľ. Je uzamčená, ale prostorná terasa se starým nábytkem mi poskytne útočiště pro dnešní noc.

Hermanovce nad Topľou, tur.útulna Starý priateľ

Hermanovce nad Topľou, tur.útulna Starý priateľ

Vlastníci útulny zde vyhloubili takovou provizorní studánku, kde se zachytává voda. V budoucnu ji zřejmě obloží kameny a zakryjí stříškou. Nicméně vodu lze nabrat i z potoka. Oheň nerozdělávám. Večeři uvařím na vařiči.


14.9.středa

útulna Starý priateľ – Ivanov vrch – Práporec – sedlo Obracaná studňa – Grimov laz(tur.přístřešek): MAPY.CZ

V noci byl klídek. Celkem dobře se na staré sedačce spalo. Po snídani se vydávám na další cestu. Dnešní trasa nebude moc dlouhá, ale na výškové metry výživná 😆 Poblíž  rozcestníku Krížne cesty je několik zajímavostí: kaplička Lurdské Panny Marie, infotabule o bývalé lesní úzkokolejce, památník SNP a pomníček padlým slovenským tankistům.

Hermanovce nad Topľou, kaplička Panny Marie Lurdské

Hermanovce nad Topľou, kaplička Panny Marie Lurdské

Hermanovce nad Topľou, zaniklá lesní železnice

Hermanovce nad Topľou, zaniklá lesní železnice

Hermanovce nad Topľou, památník SNP (houfnice 152mm)

Hermanovce nad Topľou, památník SNP (houfnice 152mm)

Asi 600m nalevo už začíná obec Hermanovce nad Topľou. Já jdu doprava, po zelené, směr Ivanov vrch. Kolem Zajacové chaty je cesta ještě v rovině, ale pak už docela prudce stoupá nahoru na Ivanov vrch (828m). Z vrcholu je nádherný výhled na Oblík.

Ivanov vrch (828 m)

Ivanov vrch (828 m)

Ivanov vrch (828 m), výhled na Oblík

Ivanov vrch (828 m), výhled na Oblík

Dalším dnešním vrcholem ke zdolání je Práporec (961m). Bágl nechávám dole nedaleko rozcestníku Pod Práporcem. Závěrečný výstup je velmi prudký. Nahoře je kříž, ohniště a opět teploměr.

Práporec (961 m)

Práporec (961 m)

I když je Práporec vyšší než Ivanov vrch, tak je porostlý stromy a výhled je prakticky nulový 😕 Mnohem lepší výhled je na zelené značce přibližně v polovině cesty mezi rozc.Pod Praporcem a rozc.sedlo Obracaná studňa. Studánka v sedle je bez vody.

Doufám, že v Grimově Lazu, kam mířím, bude studánka s vodou. A mám stěstí. Asi 150 před loukou na Grimově Lazu, nalevo od cesty, je schovaná malá studánka. A je v ní voda. Takže doplním zásoby. Studánka je zarostlá a lze ji snadno přehlédnout.

sedlo Grimov Laz

sedlo Grimov Laz

V sedle Grimov Laz je uprostřed louky hezky upravená studánka, ale bohužel bez vody. Je úplně na suchu. O kousek dál, skrytá za stromy, stojí turistický přístřešek. Je velký, ale bez bočních stěn, takže neposkytne úplně tu nejlepší ochranu před větrem…

Sedlo Grimov Laz, tur.přístřešek

Sedlo Grimov Laz, tur.přístřešek

Nicméně lze mezi podpěrami střechy natáhnout velkou plachtu, která je tu smotaná. Dnes jsem měl v plánu ještě zdolat Šimonku (1092m), ale začalo pršet a tak to nechávám na zítřek. Zbytek dne se zabavím přípravou jídla, natahováním plachty jako boční ochrany před větrem a popíjením tatranského čaje 😎 Proprší celý zbytek odpoledne, večer i celou noc 🙁


15.9.čtvrtek

Grimov laz(tur.přístřešek) – Šimonka – Zlatá Baňa – rozc.Hradová – Zbojnický hrad: MAPY.CZ

Sedlo Grimov Laz

Sedlo Grimov Laz

Ráno déšť konečně ustal. Ovšem padla mlha a ani sluníčko nemohlo dlouho mlhu porazit… Výstup na Šimonku jsem zvládl nalehko. Batoh jsem „uklidil“ pod keř nedaleko rozc.Pod Šimonkou. Po rozblácené pěšince se bez zátěže stoupalo o hodně líp. Na nejvyšším vrcholu Slanských vrchů panovala mlha, že by se dala krájet.

Šimonka (1092 m)

Šimonka (1092 m)

Tak jsem pobyl jen chvilku a vrátil jsem se zpátky dolů. Vyzvedl batoh a pokračuji po zelené do Zlaté Bani. Cesta byla po vydatném dešti dost blátivá. Ale čím víc jsem se blížil k vesnici, tím víc jsem potkával houbařů. Parkoviště u rozc.Temný les bylo téměř plné.

Zlatá Baňa

Zlatá Baňa

Ve Zlaté Bani jsem měl v úmyslu trochu vydechnout, doplnit si nějaké zásoby v obchodě a případně si dát nějaké to pivečko. Jenže chyba lávky. Neuvědomil jsem si, že na Slovensku dnes mají státní svátek Panny Marie Sedmibolestné. Všechno zavřené 😕

Zlatá Baňa, tur.přístřešek

Zlatá Baňa, tur.přístřešek

Tak jsem si chvíli odpočinul v přístřešku u hřište a pojedl ze svých zásob. V minulosti vedl přes Zlatou Baňu plavební kanál na dopravu dřeva do solivaru. Později zde byla postavena úzkokolejná lesní železnice. Po jejím tělese dnes vede naučný chodník Sigord.

Zlatá Baňa, infotabule

Zlatá Baňa, infotabule

Zlatá Baňa, zaniklá Delnianská lesní železnice

Zlatá Baňa, zaniklá Delnianská lesní železnice

Další zajímavostí je, že Zlatá Baňa byla poslední vesnicí v Československu, kam se zavedla elektřina (1960). Po naučném chodníku se vydávám i já. Vede podél potoka Delňa až do chatové osady Sigord. Asi největší zajímavostí je tzv.Latinský kámen.

Sigord, Latinský kámen

Sigord, Latinský kámen

U rozc.Hradová odbočuji na zelenou značku. Po asi kilomeru přicházím ke studánce pod Čerešnou. Doplním vodu a chvíli posedím.

Sigord, studánka pod Čerešnou

Sigord, studánka pod Čerešnou

Už mě čeká jen pár kilometrů na Zbojnický hrad, kde přespím před odjezdem domů. Na hradě je docela dost návštěvníků. Je svátek a v podvečer tu lidi opékají buřty nebo grilují. Jakmile se začne stmívat, tak zde osiřím a klid je až do rána.


16.9.pátek

Zbojnický hrad – Ruská Nová Ves: MAPY.CZ

Ráno si přivstanu, abych stihnul bus v 7:00 z Ruské Nové Vsi do Prešova. Na zastávce zjišťuji, že ušetřím za lístek do Prešova. Dnes je den evropské mobility a většina dopravních podniků na Slovensku vozí cestující zdarma. V podchodu pod železniční stanicí si kupuji snídani a pivko do vlaku. Vandr se vydařil a třeba zase někdy zavítám na Slanské vrchy, abych si prošel jižní část tohoto zajímavého pohoří.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , , , , , , | Napsat komentář

JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA 2022

 

                     JAVORNÍKY – ORGOŇOVA KÝČERA

                                                   2022

 

Trasa:

Stanovnice rozc. Skaličí – Malý Javorník CZ/SK – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – sedlo Klapy – Považská Bystrica.


26.7.úterý

Stanovnice rozc. Skaličí – Frňovské sedlo – Malý Javorník – sedlo Adamkov: MAPY.CZ

Vlakem, vlastně NAD protože je výluka, přijíždím do Karolinky. Následující dva, tři dny půjdu vandrem do Považské Bystrice. Dnes mám před sebou jen pár kilometrů do sedla Adamkov, takže nemusím nikam kvaltovat a zajdu si na oběd do restaurace Posezení na Náměstí. Obsluha příjemná, jídlo na pohodu a pivko také.

Po obědě sedám na místní bus, kterým popojedu na zastávku Stanovnice rozc. Skaličí. Chvíli sedím pod přístřeškem zastávky než přestane pršet. Pak vyrážím po žluté značce do Frňovského sedla a dál na Malý Javorník. Všude je mokro. Dva dny téměř bez přestání lilo jak z konve. Ale předpověď slibuje od dnešního odpoledne vyjasnění a následující dny mají být bez deště.

Na Rakošovém

Na Rakošovém

Frňovské sedlo

Frňovské sedlo

Na Malém Javorníku je plno lidí. Sbírají borůvky. Pokračuji k tur.přístřešku. U něho odbočím na modrou značku a kolem pramene Papradnianky scházím do sedla Adamkov. Tady pro dnešek končím. Večer zase pršelo, takže střecha nad hlavou přišla vhod 😎

sedlo Adamkov, přístřešek

sedlo Adamkov, přístřešek

Parkují tu stavební stroje. Slováci asfaltují štěrkovou lesní cestu. Nicméně vpodvečer tu panuje klid. Oheň nerozdělávám. Dřevo je stejně mokré. Večeři vařím na plynovém vařiči.


27.7.středa

sedlo Adamkov – Javoričie – Orgoňova Kýčera – Chrcholinec – Kadúbek – tur.přístřešek Hviezda: MAPY.CZ

Ráno vstanu už před šestou. Sluníčko pomalu stoupá nad stromy a vypadá to na krásný den bez mraků a deště. Přes Javoričie a sedlo Orgoňova Kýčera jdu svižným tempem a nedělám zastávky. Před desátou jsem na vrcholu Orgoňovy Kýčery (960m). Stojí tu dřevěná socha starého Orgoňa, jednoho z posledních uctívačů pohanských bohů. Z návštěvní knihy vyčtu, že v brzké době se tu plánuje postavit dřevěná rozhledna.

Orgoňova Kýčera (960m)

Orgoňova Kýčera (960m)

Pár stovek metrů od vrcholu, u cesty, je možné vidět několik balvanů (Orgoňovy kameny) a na jednom z nich je možné spatřit údajný poslední Orgoňův odkaz. Nicméně kámen už je hodně obrostlý lišejníky a mechem a nápis je sotva zřetelný…

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Orgoňovy kameny (kámen s runami)

Před polednem přicházím do sedla Chrcholinec. Je odtud vidět Papradno. Asi půl hodiny cesty z Chrcholince objevím kouzelné místo se studánkou a přístřeškem – Kadúbek.

Kadúbek, přístřešek

Kadúbek, přístřešek

Ze studánky doberu vodu a protože je čas oběda, zdržím se zde asi hodinu. Tohle místo je oáza klidu a pohody 😎

Kadúbek, výhled

Kadúbek, výhled

Z Kadúbku jdu přes Bukovinu a Hojdíkov k turistickému přístřešku Hviezda. V roce 2018 ho zde postavili poľovníci z Prosného. Je zde ohniště, kadibudka a nedaleko pramen. Ovšem ten je v letošním suchém létě vyschlý.

Udiča - Prosné, přístřešek

Udiča – Prosné, přístřešek

Do patra přístřešku se vyleze po žebříku a je zde luxusní prostor na přespání. Vyspí se tu klidně 8-10 lidí. Sotva opeču nad ohněm buřty, tak se přižene bouřka a leje jak z konve. Po 22h liják ustane a až do rána je klid.


28.7.čtvrtek

Tur.přístřešek Hviezda – sedlo Klapy – Lopatina – Orlové – žst.Považská Bystrica: MAPY.CZ

Dnes mě čeká už jen závěrečný úsek vandru. Scházím dolů do sedla Klapy. V místě, kde se kříží modrá značka se silnicí do Udiče, je křížek a stůl s lavičkami ve stínu vzrostlých stromů. Fajn místo na odpočinek. Pokračuj dál a předem mnou se tyčí dominanta Púchovské vrchoviny: Klapy (654m). Je součástí přírodní rezervace Klapy. Návštěvu si ale nechám na jindy. Dnes to z časových důvodů už nestihnu. I tak je z louky pod kopcem pěkný výhled na Udiču, Váh a Nosickou přehradu.

Udiča

Udiča

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

Nosická přehrada na Váhu, vpravo Klapy (654m)

U rozcestníku Lopatina dělám krátkou zastávku. Je tu odbočka, která vede k Považskému hradu. Návštěvu hradu spojím někdy jindy s výstupem na Klapy. Po modré sejdu dolů do Orlové. Přejdu po mostě nad Hričovským derivačným kanálom a Váhem.

Považská Bystrica, Váh

Považská Bystrica, Váh

Po levé straně stojí estakáda D1. Je to nejdelší most na Slovensku. Měří 2081m. Za ním se v pozadí tyčí hřeben Veľkého Manína. Třídenní vandr zakončuji na nádraží.

Považská Bystrica, žst.

Považská Bystrica, žst.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

Rubriky: Navštívené země, Slovensko | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK 2022

                 

                        PIVNÍ VANDR NA VELKÝ BLANÍK

                                                     2022

 

Letošní letní vandr se konal se zaměřením na tradiční a oblíbený nápoj čechů, moraváků a slezanů 😆 Cestovali jsme vlaky, busy a pěšky. Postupně jsme navštívili několik malých pivovarů, hospůdek a restaurací v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Pomyslným finálovým místem byl Velký Blaník – pověstmi opředená hory v jejímž nitru odpočívají bájní blaničtí rytíři.

Trasa:

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod


1.6. středa

Humpolec – Kamenice nad Lipou – Chýnov

Na den dětí se v pivovaru Bernard otevírá rozhledna a nové návštěvnické centrum s restaurací. Jedem si to omrknout. Původně Humpolec v plánu nebyl, ale změna je život… Obzvláště, když je pozitivní 😄

Humpolec,žst.

Humpolec,žst.

Do Humpolce přijedeme vlakem. Do centra je to kousek cesty (15min.) a protože je dost teplo a na zádech neseme bágly, tak si uděláme dost velkou žízeň na pivo 😁

Humpolec,pivovar Bernard

Humpolec,pivovar Bernard

Nejdříve si vylezeme na rozhlednu. Vstupenku za 50kč kupujeme v automatu, platba kartou. Později po předložení vstupenky v pivnici Na Štokách dostaneme malé pivo dle vlastního výběru. Což je fajn 👍 Výhled z rozhledny na město je parádní…

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Humpolec,pivovar Bernard,výhled z rozhledny

Na recepci návštěvnického centra si necháme batohy, prohlídeme si prodej suvenýrů, malé muzeum pivovaru a zamíříme do pivnice. Je moderně zařízená. Obsluhující personál milý a ochotný. První den je tu poloprázdno. Dáváme si oběd z denní nabídky a postupně vyzkoušíme všechna piva na čepu. Jídlo je vynikající a pivečko ještě lepší!!! Kdo chce, může si zajít na terasu, odkud je výhled na pivovar. Návštěvu určitě doporučuji!

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Humpolec,pivovar Bernard,pivnice Na Štokách

Z Humpolce odjíždíme busem do Kamenice nad Lipou. Projdeme si náměstí, zajdeme na nádvoří zámku a k zámeckému rybníku. Poté už zaparkujeme na zahrádce ve dvoře zdejšího pivovaru.

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,zámek

Kamenice nad Lipou,pivovar

Kamenice nad Lipou,pivovar

V nabídce je spousta piv, takže si objednávané malá piva, aby jsme ochutnali od každého. A pivo zde vařit umí! Po ochutnávce si kupujeme sebou ještě pivo v PET. Večer u ohně při opékání buřtů se bude hodit 😉

Z Kamenice odjíždíme vlakem do Obrataně, který na zdejší úzkokolejce provozuje společnost Jindřichohradecké místní dráhy.

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

Kamenice nad Lipou,žst.,motorový vůz 805 (ponorka)

V Obratani přestupujeme na vlak ČD a pokračujeme do Chýnova. U studánky Pod Hůrkou doplníme zásoby vody. Přenocujeme v přístřešku asi 1km od Chýnova.


2.6. čtvrtek

Chýnov – Tábor – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník

Ráno jdeme po svých k Chýnovské jeskyni a na Pacovu horu. Pod ní se nachází přírodní rezervace v bývalém lomu.

Pacova hora (587m),výhled

Pacova hora (587m),výhled

Na vyhlídce, u lavičky vymlaskneme poslední kamenickou PETku a vracíme se zpátky do Chýnova odkud jedeme vlakem do Tábora. V Táboře projdeme kolem v.n. Jordán na Žižkovo náměstí do starého města.

Tábor

Tábor

Naše kroky míří po strmých schodech na vyhlídkovou věž kostela Proměnění Páně. Měří 87m a je z ní skvělý výhled. Ve věži si návštěvníci můžou prohlédnout spoustu mincí a bankovek z celého světa a to jak z minulosti, tak i současnosti.

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

Tábor,kostel Proměnění Páně,vyhlídka z věže

A protože se blíží doba oběda, tak zajdeme do restaurace Beseda na oběd. A když jsme v Táboře, tak si musíme dát jedině táborskou baštu 😄 A k ní se bude nejlépe hodit pivo Lichvice, které vaří v minipivovaru pod Besedou.

Po obědě jedeme busem do Mladé Vožice, kde děláme krátkou pauzu. Nakoupíme buřty a chleba na večer.

Mladá Vožice,kostel sv. MartinaMladá Vožice,kostel sv. Martina

Mladá Vožice,kostel sv. Martina

Pokračujeme dalším busem do Louňovic pod Blaníkem. Vystupujeme na okraji obce a šlapeme nahoru na Malý Blaník (580m). Na nejvyšším bodě je vrcholové razítko. Pod vrcholem stojí zřícenina barokní kaple Máří Magdalény. V současné době je nepřístupná z důvodu probíhající rekonstrukce.

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Malý Blaník,zřícenina kaple Máří Magdaleny

Po červené se vracíme se do Louňovic. Zapadnem na zahrádku Hostince pod Blaníkem.

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Louňovice pod Blaníkem,hostinec Pod Blaníkem

Pro někoho možná retro hospoda, kde se člověk vrátí o 30let zpátky, ale personál pohodový a pivko ze zdejšího pivovárku Špácal bylo fajn. K němu utopenec, který neměl chybu. A ceny lidové. Takže spokojenost.

Po občerstvení jdeme na Velký Blaník. Moc se nám večer do kopce nechce, ale nedá se jinak 😉 Na prohlídku rozhledny se vrátíme zítra, dnes už je zavřená. Útočiště pro dnešní noc nacházíme v přístřešku pod Velkým Blaníkem. Večer na pohodu. Ohýnek, buřtíky, pivečko, rumíček 😁

Velký Blaník (638m),západ slunce

Velký Blaník (638m),západ slunce


3.6. pátek

Velký Blaník – Kondrac – Vlašim – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou

Ráno nejdříve omrkneme Veřejovou skálu a poté se vracíme na Velký Blaník (638m).

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Velký Blaník (638m),Veřejová skála

Rozhledna se otevírá až v 10h, ale máme štěstí…, paní nás pouští nahoru už něco po půl desáté. Pamatuje si nás ze včerejška z hospody z Louňovic 👍

Rozhledna byla postavena KČT v roce 1941 a měří cca 29m. Je z ní pěkný rozhled na Posázaví, Vlašimsko, Benešovsko.

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),rozhledna

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Velký Blaník (638m),výhled z rozhledny na Malý Blaník

Pokračujeme po červené směr Kondrac. U Slepičí skály je k vidění kopie základního kamene, který byl z Velkého Blaníku odvezen na stavbu Národního divadla.

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Slepičí skála,kopie jednoho ze zákl.kamenů Národního divadla

Ze studánky U Brodce si doplníme vodu. Musíme přidat do kroku, aby nám neujel bus do Vlašimi. Nakonec jsme přišli 10 min před odjezdem a tak stihneme ještě točenou zmrzlinu ve stánku u zastávky.

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Kondrac,kostel sv. Bartoloměje

Ve Vlašimi zamíříme rovnou do Restaurace U Blanických rytířů, která se nachází na nádvoří zámku.

Vlašim,zámek

Vlašim,zámek

Dáme si obídek a taky ochutnáme Blanického rytíře 11°. Jídlo výborné, pivo podprůměrné 😥 Pokud se ještě rytíř vaří v Benešově, tak do Ferdinanda má hodně daleko…

Z Vlašimi odjíždíme busem do Zruče nad Sázavou. Pěšky se přesuneme na vlakové nádraží a jedeme do Ledče nad Sázavou. Projdeme se do centra, zakotvime v restauraci U řeky, ale na čepu mají jen Bernard 11°. Jako je fajn, ale chceme ochutnat pivo Šepťák ze zdejšího pivovárku.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Takže se vracíme na stanici, kde v nádražní hospůdce čepují Šepťáka – Hrnčířská 11°. Pivko je dobré, takový lepší průměr.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Do vlaku kupujeme svrchně kvašenou 12° APA v PETkách. Aspoň nám cesta do Havlbrodu rychleji uběhne 😄 V Brodě máme do dalšího vlaku necelou hodinu času, takže zajdem na jedno 🍺 do blízké hospody Na točně. Mají tu dobrou 12° Radegast.

A to je poslední zastávka našeho pivního vandru. Následuje už jen odjezd vlakem do Brna.


Účastníci: Petr, Marcel, Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

TROJMEZÍ 2022

                                         

                                TROJMEZÍ  CZ/SK/PL  2022

 

Na Trojmezí se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko – české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

Trasa:

Mosty u Jablunkova – Hrčava – Trojmezí – Bukovec


23.5.pondělí

Mosty u Jablunkova – Studeničný – Gírová – Hrčava – Trojmezí: MAPY.CZ

V Mostech u Jablunkova mě přivítá statný medvěd a dokonce postojí jako model při focení 😁

žst.Mosty u Jablunkova

žst.Mosty u Jablunkova

Po červené stoupám podél sjezdovky. Je to docela krpál… Chatu Studeničné míjím bez zastavení. Pauzu dělám až před Štípankou, v místě sesuvu půdy. V květnu 2010 zde v důsledku přívalových dešťů ujel svah o šířce 300m a propadl se o několik stovek metrů dolů… Dnes už místo opět zarůstá, ale známky sesuvu jsou dodnes zřetelné.

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Sesuv půdy pod Gírovou,vyhlídka

Přestávku na oběd udělám u přístřešku nedaleko rozcestníku Štípanka. Rozdělám oheň a opeču buřty. Pokračuji nahoru k Čertovým mlýnům. Místo obilí zde pekelníci mleli hříšné lidi 😂

Čertovy mlýny pod Gírovou

Čertovy mlýny pod Gírovou

Na Gírovou je to odtud co by kamenem dohodil. Stojí zde turistický přístřešek s ohništěm. Gírová (840m) je nejvyšší horou moravskoslezské části jablunkovského mezihoří. Asi 200m pod vrcholem stojí turistická chata Gírová.

Gírová (840m)

Gírová (840m)

Za Komorovským Grúněm odbočuji doprava a lesními pěšinkami směřuji k památníku posledního vlka. Místní obyvatelé zde v březnu 1914 uspořádali hon na vlky poté, co napáchali škody na dobytku. V místě pamětního kamene byl zastřelen poslední vlk v Beskydech.

pomník posledního vlka v Beskydech

pomník posledního vlka v Beskydech

Místo je v současnosti hodně zarostlé a přístřešek vyznačený na mapy.cz je zničený. Zbylo jen pár prken. Lesní cesta k silnici vedoucí do Hrčavy byla rozježděná lesní technikou a velmi špatně se po ní šlo.

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

lesní cesta (červená značka) od pomníku vlka k silnici do Hrčavy

V Hrčavě se krátce zastavím u Lurdské studánky. Voda je prý slabě radioaktivní a léčí oční neduhy.

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Hrčava, Lurdská jeskyně (pramen)

Kolem dřevěného kostela sv.Cyrila a Metoděje zamířím do hospůdky Na vyhlídce. Na čepu mají hrčavské pivo, světlou 11° a polotmavou 12°. Pivo si nechávají vařit na zakázku v pivovaru Koníček ve Vojkovicích. Sedět se dá uvnitř nebo venku. Výhled je ze zahrádky parádní.

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Hrčava, hospůdka Na vyhlídce , výhled z terasy

Po třech kouscích odcházím na Trojmezí, kde se stýkají hranice tří států: Česka, Polska a Slovenska. Každý stát zde má svůj žulový monolit a také svůj přístřešek. Přenocuji v přístřešku na slovenské straně, který je jednak trochu stranou až za potokem, ale hlavně má ohniště.

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Trojmezí, přístřešek na slovenské straně

Na slovenské straně je u rozestavěné cesty, cca 100m od přístřešku vydatný pramen. Ještě není ani zakreslen na mapy.cz.


24.5.úterý

Trojmezí – Jaworzynka – Bukovec (nejvýchodnější bod) – Bukovec: 1MAPY.CZ , 2MAPY.CZ

Kolem šesté ranní sprchlo, ale nic velkého. Pod střechou bylo fajn. Jdu po žluté značce do Jaworzynky.

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Trojmezí. křížek a kaplička na polské straně

Vylezu na vršek, kde stojí vodárenská budova. Je odtud pěkný kruhový výhled do širokého okolí. Ale taky tu pořádně profukuje. Přece jen ranní déšť vzduch ochladil…

Jaworzynka

Jaworzynka

Dole v městečku nakouknu do kostela sv. Matky Boží. Je otevřený a volně přístupný. Žlutá odbočí do lesa a za necelé 3km jsem u silnice (Za Groniem), která vede k hraničnímu přechodu Bukovec CZ/PL. Sejdu ze silnice dolů do lesa a po cca 200 stojím u říčky Oleška, která zde tvoří přirozenou hranici.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR, říčka Oleška

Přeskočím Olešku a stojím na nejvýchodnějším bodě České republiky. Je zde umístěn pamětní kámen s deskou, kilometrovník, infotabule a přístřešek.

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Bukovec, nejvýchodnější bod ČR

Kolem rašelinné louky, která je přírodní rezervací jdu po zelené do Bukovce.

rozc. Za Kempou

rozc. Za Kempou

V plánu je zastavit se na oběd U Turka, ale hospoda má zavřeno. Přitom na webu restaurace je uvedeno, že otvírají v 10h 🤔 Takže sedám na nejbližší bus a jedu do Návsí a odtud vlakem domů.


Účastníci: Vlasta

Fotogalerie

 

Rubriky: Česká republika, Navštívené země | Štítky: , , , , | Napsat komentář